CC Madhya 21.135

কৃষ্ণাঙ্গ-মাধুর্য — সিন্ধু,     সুমধুর মুখ — ইন্দু,
অতি-মধু স্মিত — সুকিরণে ।
এ-তিনে লাগিল মন,     লোভে করে আস্বাদন,
শ্লোক পড়ে স্বহস্ত-চালনে ॥ ১৩৫ ॥
kṛṣṇāṅga-mādhurya — sindhu,sumadhura mukha — indu,
ati-madhu smita — sukiraṇe
e-tine lāgila mana,
lobhe kare āsvādana,
śloka paḍe svahasta-cālane

Synonyma

kṛṣṇa-aṅgaKṛṣṇova transcendentálního těla; mādhuryasladkosti; sindhuoceán; su-madhurapřesladká; mukhatvář; indujako měsíc v úplňku; ati-madhuneobyčejně sladký; smitaúsměv; su-kiraṇepaprsek měsíčního světla; e-tinetyto tři; lāgila manapřitahovaly mysl; lobhes větší a větší dychtivostí; kare āsvādanavychutnával si; śloka paḍerecituje verš; sva-hasta-cālanepohybující rukou.

Překlad

„Transcendentální podoba Pána Śrī Kṛṣṇy se přirovnává k oceánu. Zvláště krásným výjevem je měsíc nad tímto oceánem – tvář Śrī Kṛṣṇy – a ještě neobyčejnějším výjevem je Jeho úsměv, který je sladší než sladkost a připomíná zářící paprsky měsíčního svitu.“ Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu hovořil o těchto věcech se Sanātanou Gosvāmīm, v mysli se Mu začala vybavovat jedna věc za druhou. V extázi máchal rukama a přednesl jeden verš.