CC Madhya 20.147-148

মাং বিধত্তেঽভিধত্তে মাং বিকল্প্যাপোহ্যতে হ্যহম্ ।
এতাবান্ সর্ববেদার্থঃ শব্দ আস্থায় মাং ভিদাম্ ।
মায়ামাত্রমনূদ্যান্তে প্রতিষিধ্য প্রসীদতি ॥ ১৪৮ ॥
কিং বিধত্তে কিমাচষ্টে কিমনূদ্য বিকল্পয়েৎ ।
ইত্যস্যা হৃদয়ং লোকে নান্যো মদ্বেদ কশ্চন ॥ ১৪৭ ॥
kiṁ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaṁ loke
nānyo mad veda kaścana
māṁ vidhatte ’bhidhatte māṁ
vikalpyāpohyate hy aham
etāvān sarva-vedārthaḥ
śabda āsthāya māṁ bhidām
māyā-mātram anūdyānte
pratiṣidhya prasīdati

Synonyma

kimco; vidhattenařizují; kimco; ācaṣṭeprohlašují; kimco; anūdyauznávající jako objekt; vikalpayetmohou se domnívat; ititak; asyāḥvédské literatury; hṛdayamzáměr; lokev tomto světě; nane; anyaḥjiný; matnež Mě; vedazná; kaścanakaždý; mām; vidhatteurčují; abhidhattepředkládají; mām; vikalpyaspekulující; aphyatejsem neochvějný; hizajisté; aham; etāvāntakových opatření; sarva-veda-arthaḥvýznam Véd; śabdaḥVédy; āsthāyapřijímající útočiště; māmu Mě; bhidāmodlišné; māyāiluzorní energie; mātrampouze; anūdyaříkající; antenakonec; pratiṣidhyaodstraňující; prasīdatije uspokojen.

Překlad

„(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,Jaký je význam veškeré védské literatury? Na koho se zaměřuje? Kdo je cílem veškerých spekulací? Nikdo kromě Mne tyto věci nezná. Nyní bys měl vědět, že všechny tyto činnosti mají za cíl určit a vysvětlit Mě. Významem védské literatury je poznat Mě skrze různé spekulace, buď nepřímým, nebo slovníkovým pochopením. Podstatou veškeré védské literatury je rozlišit mezi Mnou a māyou. Uvažováním o iluzorní energii člověk dospěje k pochopení Mě. Tím se zbaví spekulací o Védách a závěrem, ke kterému dojde, budu Já. To jej plně uspokojí.̀  “

Význam

Tyto dva verše jsou ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.21.42–43). Když se Uddhava zeptal Kṛṣṇy na význam védské spekulace, Pán ho poučil o postupu, jak pochopit védskou literaturu. Védy se skládají z karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a upāsanā-kāṇḍy. Ten, kdo analyticky prostuduje význam Véd, pochopí, že skrze karma-kāṇḍu, obětní činnosti, člověk dospěje ke jñāna-kāṇḍě, spekulativnímu poznání, a že po spekulování dospěje k závěru, že Nejvyšší Osobnost Božství je konečným cílem. Ten, kdo dospěje k tomuto závěru, bude naprosto uspokojen.