CC Madhya 17.142

Toto je verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.15.43). Vidura a Maitreya diskutovali otěhotnění Diti. Její těhotenství nahánělo polobohům velký strach, a tak se vydali za Pánem Brahmou. Pán Brahmā vysvětlil počáteční incident, jehož výsledkem bylo prokletí Jayi a Vijayi od Catuḥsana Kumārů. Catuḥsana Kumārové se jednou vydali na Vaikuṇṭhu navštívit Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ale u sedmé brány jim ve vstupu do paláce zabránili dva vrátní, kteří se jmenovali Jaya a Vijaya. Ze závisti jim zakázali jít dál, což Kumāry rozzlobilo, a následně Jayu a Vijayu prokleli, aby se narodili v rodině asurů v hmotném světě. Vševědoucí Pán, Osobnost Božství, okamžitě věděl, co se stalo, a tak přišel se svou věčnou chotí, bohyní štěstí. Catuḥsana Kumārové se Pánu okamžitě poklonili. Stačilo, aby Kumārové Pána spatřili a ucítili vůni tulasī a šafránu z Jeho lotosových nohou, a stali se oddanými a vzdali se svého tak dlouho pěstovaného impersonalismu. Tak se čtyři Kumārové stali vaiṣṇavy jednoduše tím, že ucítili vůni tulasī smíšených se šafránem. Ti, kdo se opravdu nacházejí na úrovni realizace Brahmanu a nedopustili se přestupku vůči lotosovým nohám Kṛṣṇy, se mohou okamžitě stát vaiṣṇavy pouhým ucítěním vůně Pánových lotosových nohou. Avšak ty, kdo se dopouštějí přestupků nebo jsou démoni, Pánova osobní podoba nikdy nezačne přitahovat, ani když mnohokrát navštíví Pánův chrám. Ve Vrindávanu jsme viděli mnoho māyāvādských sannyāsīch, kteří nevstoupili dokonce ani do chrámu Govindajīho, Gopīnātha nebo Madana-mohana, protože tyto chrámy považují za māyu. Proto se jim říká māyāvādī. Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu proto řekl, že māyāvādī jsou ti největší rouhači.