Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 7.40
Verš
bhītāḥ śanaiḥ priya dadhīmahi karkaśeṣu
tenāṭavīm aṭasi tad vyathate na kiṁ svit
kūrpādibhir bhramati dhīr bhavad-āyuṣāṁ naḥ
Synonyma
yat — které; te — Tvoje; sujāta — velice jemné; caraṇa-ambu-ruham — lotosové nohy; staneṣu — na ňadra; bhītāḥ — bojící se; śanaiḥ — jemně; priya — ó drahý; dadhīmahi — pokládáme; karkaśeṣu — hrubé; tena — s nimi; aṭavīm — po cestě; aṭasi — touláš se; tat — ony; vyathate — trpí; na — ne; kim svit — uvažujeme; kūrpa-ādibhiḥ — malými kamínky a podobně; bhramati — rozrušuje; dhīḥ — mysl; bhavat-āyuṣām — těch, pro které jsi celým jejich životem; naḥ — nás.
Překlad
„ ,Ó milovaný! Tvé lotosové nohy jsou tak jemné, že když si je něžně pokládáme na svá ňadra, máme strach, abychom jim neublížily. Naše životy závisí pouze na Tobě. Naši mysl tedy neustále sužuje představa, že si při svých toulkách lesem poraníš své jemné nohy o kamínky na cestě.̀ “
Význam
Tento verš vyslovily gopī ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.31.19).