CC Antya 20.52
Verš
nā gaṇi āpana-duḥkha, sabe vāñchi tāṅra sukha,
tāṅra sukha — āmāra tātparya
more yadi diyā duḥkha, tāṅra haila mahā-sukha,
sei duḥkha — mora sukha-varya
tāṅra sukha — āmāra tātparya
more yadi diyā duḥkha, tāṅra haila mahā-sukha,
sei duḥkha — mora sukha-varya
Synonyma
nā — ne; gaṇi — počítám; āpana-duḥkha — své utrpení; sabe — pouze; vāñchi — přeji si; tāṅra sukha — Jeho štěstí; tāṅra sukha — Jeho štěstí; āmāra tātparya — cíl Mého života; more — Mně; yadi — jestliže; diyā duḥkha — když způsobí utrpení; tāṅra — Jeho; haila — je; mahā-sukha — velké štěstí; sei duḥkha — toto neštěstí; mora sukha-varya — Mé největší štěstí.
Překlad
„Mé osobní neštěstí Mi nevadí. Přeji si jen, aby byl Kṛṣṇa šťastný, protože Jeho štěstí je cílem Mého života. Pokud však On nachází radost v tom, že Mi způsobí utrpení, pak je toto utrpení Mým největším štěstím.“
Význam
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že oddaný se nestará o své osobní štěstí či neštěstí. Chce jen vidět, že je Kṛṣṇa šťastný, a za tím účelem vykonává různé činnosti. Pro čistého oddaného neexistuje jiný pocit štěstí než vidět Kṛṣṇu ve všech ohledech šťastného. A pokud Kṛṣṇa nachází potěšení v tom, že oddanému způsobí utrpení, pak oddaný toto neštěstí přijme jako největší štěstí. Ale ti, kdo jsou materialističtí, příliš pyšní na své hmotné bohatství a nemají duchovní poznání, jako například prākṛta-sahajiyové, považují své osobní štěstí za cíl života. Někteří z nich si chtějí užívat tak, že se chtějí s Kṛṣṇou dělit o Jeho štěstí. To je mentalita ploduchtivých konatelů, kteří si chtějí užívat smyslového požitku pod zástěrkou služby Kṛṣṇovi.