Bg. 8.10

प्रयाणकाले मनसाचलेन
भक्त्य‍ा युक्तो योगबलेन चैव ।
भ्रुवोर्मध्ये प्राणमावेश्य सम्य-
क्स तं परं पुरुषमुपैति दिव्यम् ॥ १० ॥
prayāṇa-kāle manasācalena
bhaktyā yukto yoga-balena caiva
bhruvor madhye prāṇam āveśya samyak
sa taṁ paraṁ puruṣam upaiti divyam

Synonyma

prayāṇa-kālev čase smrti; manasāmyslí; acalenanerozptýlenou; bhaktyās oddaností; yuktaḥzaměstnaný; yoga-balenasilou mystické jógy; cataké; evajistě; bhruvoḥobočí; madhyemezi; prāṇamživotní vzduch; āveśyakdyž soustředí; samyakúplně; saḥon; tam; paramtranscendentální; puruṣamOsobnosti Božství; upaitidosáhne; divyamv duchovním království.

Překlad

Ten, kdo v čase smrti silou jógy soustředí životní vzduch mezi obočí a vzpomíná s nerozptýlenou myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, určitě dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

V tomto verši je jasně řečeno, že v čase smrti musí člověk upírat mysl s oddaností na Nejvyšší Osobnost Božství. Těm, kteří jsou zkušení v józe, se doporučuje pozdvihnout životní vzduch mezi obočí (do ājñā-cakry). To je pobídka k provádění ṣaṭ-cakra-yogy, k níž patří meditace o šesti cakrách, ale čistý oddaný se ani takovému jógovému cvičení nevěnuje, a přesto může v čase smrti vzpomínat na Nejvyššího Jeho milostí, protože pořád jedná s vědomím Kṛṣṇy a myslí na Nejvyšší Osobnost Božství. To vysvětluje čtrnáctý verš.
Významné je tady slovo yoga-balena – bez praktikování jógy, ať ṣaṭ-cakra-yogy nebo bhakti-yogy, se nikdo nemůže dostat do tohoto transcendentálního stavu bytí v čase smrti. Nikdo nemůže znenadání, když umírá, začít myslet na Nejvyšší Osobnost Božství, aniž by předtím praktikoval nějakou jógu, zejména bhakti-yogu. Umírání je nesmírně tísnivá situace, a proto musí být člověk před smrtí trénovaný. Do transcendentálního stavu se dostane pomocí jógy.