Bg. 3.42
Dévanágarí
इन्द्रियाणि पराण्याहुरिन्द्रियेभ्यः परं मनः ।
मनसस्तु परा बुद्धिर्यो बुद्धेः परतस्तु सः ॥ ४२ ॥
मनसस्तु परा बुद्धिर्यो बुद्धेः परतस्तु सः ॥ ४२ ॥
Verš
indriyāṇi parāṇy āhur
indriyebhyaḥ paraṁ manaḥ
manasas tu parā buddhir
yo buddheḥ paratas tu saḥ
indriyebhyaḥ paraṁ manaḥ
manasas tu parā buddhir
yo buddheḥ paratas tu saḥ
Synonyma
Překlad
Činné smysly jsou nadřazené tupé hmotě, mysl je výš než smysly, inteligence je ještě výš než mysl, a duše je dokonce i nad inteligencí.
Význam
Smysly slouží jako ventily pro působení chtíče. Chtíč je nahromaděný v těle, ale skrze smysly může ven. Proto jsou smysly nadřazené tělu jako celku. Když má člověk vyšší vědomí, vědomí Kṛṣṇy, pak tyto ventily nepoužívá. Duše vědomá si Kṛṣṇy je v přímém styku s Nejvyšší Osobností Božství, takže na vrcholu žebříčku tělesných funkcí, který popisuje tento verš, stojí Nejvyšší Duše. Tělesné činnosti provádějí smysly, a pokud smysly přestanou jednat, tělo bude nečinné. Mysl je ale činná, a proto bude jednat i tehdy, když je tělo v klidu a odpočívá – jako se děje při snění. Nad myslí ovšem stojí rozhodování inteligence a nad inteligencí stojí samotná duše. Pokud je tedy duše přímo ve spojení s Nejvyšším, budou inteligence, mysl i smysly, které jsou jí všechny podřízené, automaticky jednat podle toho. V Kaṭha Upaniṣadě je podobná pasáž, která říká, že předměty smyslového požitku jsou nadřazené smyslům a mysl je nadřazená smyslovým předmětům. Jakmile je tedy mysl přímo zaměstnaná neustálou službou Pánu, pak není možné, aby smysly dělaly něco jiného. O tomto rozpoložení mysli jsme již mluvili. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Pokud se mysl věnuje transcendentální službě Pánu, nemůže uspokojovat své nižší sklony. V Kaṭha Upaniṣadě je duše popsána jako mahān, velká. Duše je tedy nad vším – nad smyslovými předměty, smysly, myslí i inteligencí. Přímé poznání věčného, přirozeného postavení duše proto řeší celý problém.
Pomocí inteligence musí člověk najít přirozené postavení duše, a pak trvale zaměstnávat mysl s vědomím Kṛṣṇy. To je řešení celého problému. Začátečníkům v duchovním životě se obvykle radí, aby se vyhýbali smyslovým předmětům. Kromě toho však ještě člověk musí posílit mysl používáním inteligence. Jestliže pomocí inteligence zapojí svou mysl do uvědomování si Kṛṣṇy a úplně se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství, mysl to automaticky posílí, a přestože mají smysly sílu jako hadi, budou pak neškodné jako hadi s vylámanými jedovými zuby. Ale přestože je duše pánem inteligence, mysli i smyslů, pokud nebude posílená stykem s Kṛṣṇou prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy, může kvůli rozrušené mysli kdykoliv poklesnout.