TEXT 32

Verš

Texte

yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam

Synonyma

Synonyms

yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — přišla k; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válka; īdṛśam — taková.

yadṛcchayā: venue spontanément; ca: aussi; upapannam: arrivés à; svarga: des planètes édéniques; dvāram: la porte; apāvṛtam: grande ouverte; sukhinaḥ: très heureux; kṣatriyāḥ: les membres de l’ordre royal; pārtha: ô fils de Pṛthā; labhante: obtiennent; yuddham: la guerre; īdṛśam: comme cela.

Překlad

Translation

Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!

Heureux les kṣatriyas à qui s’offre incidemment l’occasion de combattre, ô Pārtha, car alors s’ouvre pour eux la porte des planètes de délices.

Význam

Purport

Svrchovaný učitel světa Pán Kṛṣṇa odsuzuje postoj Arjuny, který řekl: “Nevidím na tomto boji nic dobrého. Povede k trvalému životu v pekle.” Tato Arjunova slova pramenila pouze z nevědomosti. Když šlo o plnění vlastní povinnosti, chtěl zastávat nenásilí. Být kṣatriyou a začít na bojišti zastávat nenásilí je filozofie hlupáků. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů sestavené Parāśarou, který byl velkým mudrcem a otcem Vyāsy, je řečeno:

Kṛṣṇa, précepteur suprême de toute la création, condamne l’attitude d’Arjuna lorsque celui-ci déclare: « Je ne présage rien de bon de cette bataille, qui ne peut que nous mener en enfer. » Les propos d’Arjuna relèvent de l’ignorance. Il veut mêler la non-violence à l’accomplissement de son devoir propre, alors qu’un kṣatriya sur un champ de bataille ne peut, à moins de perdre la raison, opter pour la non-violence. Dans le Parāśara-smṛti, qui renferme les codes religieux promulgués par Parāśara (grand sage et père de Vyāsadeva), on trouve ces mots:

kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet

“Kṣatriya má povinnost chránit občany před potížemi všeho druhu, a z toho důvodu musí k zachování zákona a řádu použít v některých případech násilí. Musí proto porážet vojáky nepřátelsky smýšlejících králů a tak v zájmu náboženských zásad vládnout světu.”

« Le kṣatriya a pour devoir de protéger les citoyens de toute difficulté. C’est pourquoi, dans le but de maintenir la loi et l’ordre, il doit, en certains cas, user de violence. Il est tenu de vaincre les armées des rois ennemis pour gouverner le monde sur la base des principes religieux. »

Při uvážení všech hledisek je zřejmé, že Arjuna neměl jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dostal by se na nebeské planety, jejichž brány mu byly otevřené dokořán. Boj by mu v obou případech přinesl prospěch.

Quel que soit l’angle sous lequel il se place, Arjuna n’a aucune raison d’éviter le combat. Vainqueur, il obtiendra le royaume, et s’il est tué, il verra s’ouvrir pour lui les portes des planètes édéniques. Quoi qu’il arrive, combattre lui sera favorable.