TEXT 32

VERSO 32

Verš

Texto

yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam

Synonyma

Sinônimos

yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — přišla k; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válka; īdṛśam — taková.

yadṛcchayā — que vem por si mesma; ca — também; upapannam — chegada a; svarga — dos planetas celestiais; dvāram — porta; apāvṛtam — escancarada; sukhinaḥ — muito felizes; kṣatriyāḥ — os membros da ordem real; pārtha — ó filho de Pṛthā; labhante — conseguem; yuddham — guerra; īdṛśam — como esta.

Překlad

Tradução

Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!

Ó Pārtha, felizes são os kṣatriyas a quem aparece esta oportunidade de lutar, abrindo-lhes as portas dos planetas celestiais.

Význam

Comentário

Svrchovaný učitel světa Pán Kṛṣṇa odsuzuje postoj Arjuny, který řekl: “Nevidím na tomto boji nic dobrého. Povede k trvalému životu v pekle.” Tato Arjunova slova pramenila pouze z nevědomosti. Když šlo o plnění vlastní povinnosti, chtěl zastávat nenásilí. Být kṣatriyou a začít na bojišti zastávat nenásilí je filozofie hlupáků. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů sestavené Parāśarou, který byl velkým mudrcem a otcem Vyāsy, je řečeno:

Como supremo mestre do mundo, o Senhor Kṛṣṇa condena a atitude de Arjuna, que disse: “Não vejo benefício algum nesta luta. Ela proporcionará a habitação perpétua no inferno”. Essas afirmações de Arjuna deviam-se apenas à ignorância. Ele queria tornar-se não-violento no cumprimento de seu dever específico. Para um kṣatriya, estar no campo de batalha e praticar não-violência é filosofia de tolos. No Parāśara-smṛti, ou códigos religiosos elaborados por Parāśara, o grande sábio que é o pai de Vyāsadeva, afirma-se:

kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet

“Kṣatriya má povinnost chránit občany před potížemi všeho druhu, a z toho důvodu musí k zachování zákona a řádu použít v některých případech násilí. Musí proto porážet vojáky nepřátelsky smýšlejících králů a tak v zájmu náboženských zásad vládnout světu.”

“É dever do kṣatriya proteger os cidadãos de todas as espécies de dificuldades, e por esta razão há casos apropriados em que ele tem de aplicar a violência para manter a lei e a ordem. Portanto, a ele compete vencer os soldados dos reis inimigos, e assim, com princípios religiosos, ele deve governar o mundo.”

Při uvážení všech hledisek je zřejmé, že Arjuna neměl jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dostal by se na nebeské planety, jejichž brány mu byly otevřené dokořán. Boj by mu v obou případech přinesl prospěch.

Considerando todos os aspectos, Arjuna não tinha razão de evitar a luta. Se vencesse os inimigos, desfrutaria do reino; e se morresse na batalha, iria elevar-se aos planetas celestiais, cujas portas estavam escancaradas para ele. A luta seria vantajosa para ele em ambos os casos.