TEXT 20
VERZ 20
Verš
Besedilo
idam uktaṁ mayānagha
etad buddhvā buddhimān syāt
kṛta-kṛtyaś ca bhārata
idam uktaṁ mayānagha
etad buddhvā buddhimān syāt
kṛta-kṛtyaś ca bhārata
Synonyma
Synonyms
iti – tako; guhya-tamam – najzaupnejši; śāstram – razodeti spis; idam – ta; uktam – razodet; mayā – od Mene; anagha – o brezgrešni; etat – to; buddhvā – ko razume; buddhi-mān – moder; syāt – postane; kṛta-kṛtyaḥ – ki s svojimi prizadevanji doseže najvišjo popolnost; ca – in; bhārata – o Bharatov potomec.
Překlad
Translation
Ó neposkvrněný, nyní jsem vyjevil nejdůvěrnější část védských písem. Každý, kdo ji pochopí, se stane moudrým a dovede své úsilí k dokonalosti.
O brezgrešni, zdaj sem ti razodel najzaupnejši del Ved. Kdor ga razume, postane moder in s svojimi prizadevanji doseže popolnost.
Význam
Purport
Nejvyšší Osobnost Božství nyní vyjasňuje, že toto je podstatou všech zjevených písem. A všichni by to měli pochopit tak, jak to Pán podává. Tím získají inteligenci a dosáhnou dokonalosti v transcendentálním poznání. Jinými slovy, pochopením této filozofie Nejvyšší Osobnosti Božství a transcendentální službou Pánu se může každý zbavit veškerého znečištění, kterým se vyznačují kvality hmotné přírody. Oddaná služba je proces duchovního chápání. Tam, kde je oddaná služba, nemůže být zároveň hmotné znečištění. Oddaná služba Pánu a samotný Pán jsou jedno a totéž, neboť jsou duchovní; oddaná služba probíhá ve sféře vnitřní energie Nejvyššího Pána. Je řečeno, že Pán je slunce a nevědomost je tma. Tma nemůže být tam, kde je slunce. Kdykoliv se tedy někde vykonává oddaná služba pod náležitým vedením pravého duchovního učitele, nepřipadá tam v úvahu nevědomost.
V tem verzu Gospod jasno pravi, da je znanje, ki ga je pravkar podal Arjuni, bistvo vseh razodetih spisov. Razumeti ga moramo, kakor nam ga razlaga Vsevišnja Božanska Osebnost. Tako bomo postali inteligentni in bomo imeli popolno transcendentalno znanje. Drugače povedano, kdor razume filozofijo, ki jo tu podaja Vsevišnji Gospod, in vdano služi Gospodu, se lahko znebi vseh nečistoč, ki so posledica vpliva guṇ materialne narave. Vdano služenje Gospodu je metoda za pridobivanje duhovnega znanja. Kjer je vdano služenje, ni prostora za materialno nečistost. Med vdanim služenjem Gospodu in Gospodom samim ni razlike, saj sta oba duhovna. Vdano služenje poteka v območju delovanja notranje energije Vsevišnjega Gospoda. Gospod se primerja s soncem, nevednost pa s temo. Kjer sije sonce, ni teme. Kdor vdano služi Gospodu pod vodstvom verodostojnega duhovnega učitelja, torej ne more biti v nevednosti.
Každý musí začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a zaměstnat se oddanou službou, aby získal inteligenci a očistil se. Dokud osoba nedospěje do tohoto postavení, kdy zná Kṛṣṇu a prokazuje Mu oddanou službu, není dokonale inteligentní; bez ohledu na to, jak inteligentní může připadat obyčejným lidem.
Vsakdo bi se moral posvetiti metodi zavesti Kṛṣṇe in vdanemu služenju Gospodu ter tako postati resnično inteligenten in čist. Človek, ki ni zavesten Kṛṣṇe in ne služi Gospodu, nima popolne inteligence, pa naj je v očeh navadnih ljudi še tako bistroumen.
Důležité je, že Kṛṣṇa Arjunu nazývá anagha, neposkvrněný. Toto slovo vyjadřuje, že živá bytost stěží může poznat Kṛṣṇu, když není prostá všech reakcí za hříchy. Aby Ho mohla poznat, musí být prostá všeho znečištění, všeho hříšného jednání. Oddaná služba je ale tak čistá a mocná, že jakmile ji někdo vykonává, přichází na úroveň nezatíženou hříchy.
V tem verzu zasluži posebno pozornost beseda anagha, s katero Kṛṣṇa naslavlja Arjuno. Anagha pomeni „o brezgrešni“ in jasno izraža, da lahko Kṛṣṇo brez težav spozna le tisti, ki se je osvobodil posledic vseh svojih grehov. Človek se mora povsem očistiti in ne sme več grešiti; šele potem lahko spozna Kṛṣṇo. Vdano služenje Gospodu pa je tako čisto in ima tolikšno moč, da vsakdo, kdor služi Gospodu, s samim tem postane brezgrešen.
Při vykonávání oddané služby ve společnosti čistých oddaných s dokonalým vědomím Kṛṣṇy existují určité věci, které je třeba překonat. Nejdůležitější je překonat slabost srdce. První poklesnutí je způsobeno touhou ovládat hmotnou přírodu — tak živá bytost zanechává transcendentální láskyplné služby Nejvyššímu Pánu. Druhou slabostí srdce je, že s tím, jak živá bytost více tíhne k ovládání hmotné přírody, ulpívá na hmotě a vlastnictví hmotných věcí. Problémy hmotné existence jsou následkem těchto slabostí srdce. Prvních pět veršů této kapitoly líčí způsob, jak se slabostí srdce zbavit, a tématem zbývajících veršů — od šestého po závěrečný — je puruṣottama-yoga.
Ko služimo Gospodu v družbi čistih bhakt, ki so popolnoma zavestni Kṛṣṇe, se moramo znebiti določenih slabosti. Najpomembneje je, da premagamo slabost srca. Prvotni razlog za padec živega bitja je želja po gospodovanju materialni naravi. Zaradi nje živo bitje zavrže transcendentalno ljubeče služenje Vsevišnjemu Gospodu. Ko poveča željo po gospodovanju materialni naravi, se naveže na materijo in si jo začne lastiti, kar je druga slabost srca. Te slabosti srca so izvor vseh težav, ki spremljajo življenje v materialnem svetu. Kako se jih lahko rešimo, je opisano v prvih petih verzih tega poglavja, ostali del poglavja (od šestega verza naprej) pa govori o puruṣottama-yogi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o puruṣottama-yoze neboli yoze Nejvyšší Osoby.
Tako se končajo Bhaktivedantova pojasnila petnajstega poglavja Śrīmad Bhagavad-gīte z naslovom „Puruṣottama-yoga.“