ТЕКСТ 25
Sloka 25
Текст
Verš
сатям̇ нирвартайед ятах̣
там̇ джигхр̣кш̣атй адхармо 'ям
анр̣тенаидхитах̣ калих̣
satyaṁ nirvartayed yataḥ
taṁ jighṛkṣaty adharmo ’yam
anṛtenaidhitaḥ kaliḥ
Дума по дума
Synonyma
ида̄нӣм – в днешно време; дхарма – о, олицетворение на религията; па̄дах̣ – крак; те – на теб; сатям – честност; нирвартайет – куцукайки по някакъв начин; ятах̣ – чрез; там – това; джигхр̣кш̣ати – опитвайки се да унищожи; адхармах̣ – олицетворението на безбожието; аям – това; анр̣тена – чрез измама; едхитах̣ – процъфтяване; калих̣ – олицетворението на раздорите.
idānīm — v této chvíli; dharma — ó osobnosti náboženství; pādaḥ — noha; te — tvoje; satyam — pravdivost; nirvartayet — nějakým způsobem se vlečeš; yataḥ — čímž; tam — ta; jighṛkṣati — snažící se zničit; adharmaḥ — osobnost bezbožnosti; ayam — tato; anṛtena — lstivým jednáním; edhitaḥ — vzkvétající; kaliḥ — zosobněný spor.
Превод
Překlad
Сега стоиш само на един крак, олицетворяващ честността, и успяваш някак си да куцукаш с него. Но олицетворението на раздорите (Кали), което преуспява чрез измамите, се опитва да счупи и този крак.
Nyní stojíš jen na jedné noze, kterou je tvoje pravdivost, a nějakým způsobem se vlečeš dál. Zosobněný spor (Kali), který vzkvétá lstivým jednáním, se však snaží zničit i tuto nohu.
Пояснение
Význam
Законите на религията се основават не на догми или на правила, измислени от човека, а на четири главни регулиращи принципа: отреченост, чистота, състрадание и честност. Хората трябва да се възпитават в дух на следване на тези принципи още от най-ранно детство. Отреченост означава доброволно да се приемат неща, които може да не са много приятни за тялото, но подпомагат духовното развитие; такова например е постенето. Да се пости два или четири пъти в месеца, е един вид отречение, което може да се следва доброволно, но в името единствено на духовното себепознание, а не заради постигането на политически или на някакви други цели. В Бхагавад-гӣта̄ (17.5 – 6) се осъждат постите, които са насочени към постигането не на себепознание, а на някакви други цели. Чистотата също е необходима – както за ума, така и за тялото. Ако се поддържа чисто само тялото, това би помогнало до известна степен, но още по-необходима е чистотата на ума, а тя се постига, като се възхвалява Върховният Бог. Никой не може да изчисти натрупалата се в ума мръсотия, без да възхвалява Върховния Бог. Безбожната цивилизация не може да помогне на човека да пречисти ума си, защото няма никаква представа за Бога; заради това хората на такава цивилизация не могат да имат добри качества, колкото и осигурени в материално отношение да са. За дейностите трябва да съдим по плодовете, които те дават. Развитието на човешката цивилизация в епохата на Кали е довело до пълна и всеобща неудовлетвореност, затова всички търсят начини да постигнат спокойствие за ума си. В Сатя юга умовете на хората били напълно спокойни, защото тогава човешките същества притежавали гореспоменатите качества. В Трета̄ юга тези качества намалели с една четвърт, в Два̄пара от тях останали само половината, а в епохата на Кали – само една четвърт, която също бавно намалява заради разпространението на безчестието. Гордостта, основателна или неоснователна, унищожава склонността към отречения, прекалената привързаност към общуването с жени унищожава чистотата, пристрастеността към опияняващи средства унищожава милосърдието, а прекомерната лъжлива пропаганда изкоренява честността. Само възраждането на бха̄гавата дхарма може да спаси човешката цивилизация от всички злини.
Zásady náboženství nestojí na nějakých dogmatech nebo lidmi vymyšlených formulích, ale stojí na čtyřech hlavních usměrňujících pravidlech: odříkání, čistotě, milostivosti a pravdivosti. Všechny lidi je třeba učit dodržovat tyto zásady už od dětství. Odříkání znamená dobrovolně přijímat věci, které možná nejsou příliš pohodlné pro tělo, ale vedou k duchovní realizaci, jako například půst. Půst dvakrát nebo čtyřikrát za měsíc je odříkáním, jaké lze dobrovolně vykonávat, ale pouze pro duchovní realizaci a nikoliv z politických nebo nějakých jiných důvodů. Půst, který neslouží seberealizaci, ale nějakým jiným účelům, je v Bhagavad-gītě (17.5-6) zavržen. Čistota je nezbytná pro mysl i pro tělo. Pouze tělesná čistota může do určité míry pomoci, ale nutná je také čistota mysli, a té lze dosáhnout oslavováním Nejvyššího Pána. Nikdo nemůže odstranit prach nahromaděný v mysli, aniž by oslavoval Nejvyššího Pána. Bezbožná civilizace nemůže očistit mysl, protože nemá žádnou představu o Bohu, a z tohoto jednoduchého důvodu nemohou mít lidé v takové civilizaci žádné dobré kvalifikace, byť mohou být dobře zaopatřeni po hmotné stránce. Každý čin musíme posuzovat podle jeho výsledku. Výsledkem lidské civilizace ve věku Kali je nespokojenost, takže každý chce získat klid mysli. Tento klid mysli byl ve věku Satya zcela samozřejmý díky existenci výše uvedených vlastností lidských bytostí. Těchto vlastností postupně ubývá: v Tretā-yuze se jejich počet snížil na tři čtvrtiny, ve Dvāpara-yuze na polovinu a v tomto věku Kali na jednu čtvrtinu, a i ta se postupně snižuje s rozmachem nepravdivosti. Pýcha, ať už umělá či skutečná, ničí výsledky odříkání; přílišná záliba v ženské společnosti ničí čistotu; velká závislost na omamných látkách ničí milostivost a mnoho lživé propagandy ničí pravdivost. Obroda bhāgavata-dharmy tedy může zachránit lidskou civilizaci, které hrozí, že podlehne zlu všeho druhu.