ТЕКСТ 22

TEXT 22

Текст

Verš

ят ту кр̣тсна-вад екасмин
ка̄рйе сактам ахаитукам
ататтва̄ртха-вад алпам̇ ча
тат та̄масам уда̄хр̣там

yat tu kṛtsna-vad ekasmin
kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ ca
tat tāmasam udāhṛtam

Дума по дума

Synonyma

ят – това, което; ту – но; кр̣тсна-ват – като всичко; екасмин – в едно; ка̄рйе – работа; сактам – привързан; ахаитукам – без причина; ататтва-артха-ват – без знание за реалността; алпам – много оскъдно; ча – и; тат – това; та̄масам – в гун̣ата на мрака; уда̄хр̣там – се казва.

yat — to, které; tu — ale; kṛtsna-vat — jako všechno na světě; ekasmin — k jedné; kārye — práci; saktam — připoutaný; ahaitukam — bez příčiny; atattva-artha-vat — bez znalosti pravdy; alpam — nepatrné; ca — a; tat — to; tāmasam — ke kvalitě temna; udāhṛtam — je řečeno, že patří.

Превод

Překlad

А знанието, чрез което човек се привързва към някакъв вид работа като единствено важна, без да познава истината, е много оскъдно и е в гун̣ата на мрака.

A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.

Пояснение

Význam

„Знанието“ на обикновения човек е винаги в гун̣ата на мрака, на невежеството, защото всяко живо същество в обусловения живот се ражда в гун̣ата на невежеството. Този, който не развива знание с помощта на авторитети или на наставленията от писанията, притежава знание в рамките на тялото си. Той не е загрижен да действа в съответствие с писанията. За него Бог са парите, а знание означава удовлетворяване на телесните нужди. Такова знание няма връзка с Абсолютната Истина. То в известна степен е като знанието на обикновените животни, т.е. знание за ядене, спане, самозащита и съвкупление. Това знание се описва тук като продукт на гун̣ата на мрака. С други думи: знание за душата отвъд това тяло е в гун̣ата на доброто; знание, което създава множество теории и учения посредством светска логика и хипотези, е продукт на гун̣ата на страстта; и знание, отнасящо се само до грижите за удобство на тялото, е в проявлението на невежеството.

Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná živá bytost se rodí do vlivu kvality nevědomosti. Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit nebo písem, se vyznačuje poznáním omezeným na tělo. Nejeví zájem o jednání podle pokynů písma. Bohem jsou pro něho peníze a poznáním je uspokojení požadavků těla. Takové poznání nemá s Absolutní Pravdou nic společného. Víceméně se neliší od poznání obyčejných zvířat, která vědí, jak jíst, jak spát, jak se bránit a jak se pářit. Zde se o tomto poznání uvádí, že pochází z kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání vyznačující se mnoha teoriemi a doktrínami na základě světské logiky a myšlenkové spekulace pochází z kvality vášně a poznání zaměřené pouze na to, jak zajistit pohodlí tělu, patří ke kvalitě nevědomosti.