Skip to main content

VERSO 31

Sloka 31

Texto

Verš

tasminn api kālaṁ pratīkṣamāṇaḥ saṅgāc ca bhṛśam udvigna ātma-sahacaraḥ śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā vartamāno mṛgatva-nimittāvasānam eva gaṇayan mṛga-śarīraṁ tīrthodaka-klinnam ut-sasarja.
tasminn api kālaṁ pratīkṣamāṇaḥ saṅgāc ca bhṛśam udvigna ātma-sahacaraḥ śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā vartamāno mṛgatva-nimittāvasānam eva gaṇayan mṛga-śarīraṁ tīrthodaka-klinnam ut-sasarja.

Sinônimos

Synonyma

tasmin api — naquele āśrama (Pulaha-āśrama); kālam — o fim da duração de vida no corpo de veado; pratīkṣamāṇaḥ — sempre aguardando; saṅgāt — da associação; ca — e; bhṛśam — constantemente; udvignaḥ — cheio de ansiedade; ātma-sahacaraḥ — tendo a Superalma como único companheiro inseparável (ninguém deve pensar que está sozinho); śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā — comendo apenas folhas secas e ervas; vartamānaḥ — existindo; mṛgatva-nimitta — da causa de um corpo de veado; avasānam — o fim; eva — apenas; gaṇayan — considerando; mṛga-śarīram — o corpo de um veado; tīrtha-udaka-klinnam — banhando-se na água daquele lugar sagrado; utsasarja — abandonou.

tasmin api — v tom āśramu (Pulaha-āśramu); kālam — na konec života v těle jelena; pratīkṣamāṇaḥ — neustále čekal; saṅgāt — od společnosti; ca — a; bhṛśam — vždy; udvignaḥ — plný úzkosti; ātma-sahacaraḥ — s Nadduší jako jediným stálým společníkem (nikdo by si neměl myslet, že je sám); śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā — z toho, že jedl pouze suché listy a byliny; vartamānaḥ — žil; mṛgatva-nimitta — příčiny jeleního těla; avasānam — konec; eva — pouze; gaṇayan — zvažoval; mṛga-śarīram — tělo jelena; tīrtha-udaka-klinnam — koupal se ve vodě toho posvátného místa; utsasarja — opustil.

Tradução

Překlad

Permanecendo naquele āśrama, o grande rei Bharata Mahārāja agora tinha muito cuidado para não cair vítima de más companhias. Sem revelar seu passado a ninguém, ele permanecia naquele āśrama e comia apenas folhas secas. Ele não estava exatamente sozinho, pois tinha a companhia da Superalma. Dessa maneira, enquanto em um corpo de veado, ele esperou pela morte. Banhando-se naquele lugar sagrado, ele, por fim, abandonou aquele corpo.

Velký král Bharata Mahārāja žil v tomto āśramu a dával si nyní velký pozor, aby se nestal obětí špatné společnosti. Zdržoval se v āśramu a živil se pouze suchými listy, aniž by komukoliv vyjevil svou minulost. Nebyl tak docela sám, neboť měl společnost Nadduše. Takto čekal na smrt v těle jelena. Koupal se na onom svatém místě a nakonec opustil tělo.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Os lugares sagrados, tais como Vṛndāvana, Hardwar, Prayāga e Jagannātha Purī destinam-se especialmente à prestação de serviço devocional. Vṛndāvana, especificamente, é o mais elevado, sendo a terra sagrada preferida dos devotos vaiṣṇavas do Senhor Kṛṣṇa que aspiram a voltar ao Supremo, aos planetas Vaikuṇṭha. Existem muitos devotos em Vṛndāvana que se banham com regularidade no Yamunā, o que remove toda a contaminação material. Quem canta e ouve constantemente os santos nomes e os passatempos do Senhor Supremo, certamente se purifica e se qualifica para a liberação. Contudo, se ele insiste em cair vítima do gozo dos sentidos, tem que ser punido, pelo menos por uma vida, como aconteceu com Bharata Mahārāja.

Svatá místa, jako je Vṛndāvan, Hardwar, Prayāg a Jagannāth Purī, jsou zvláště určena pro vykonávání oddané služby. Konkrétně Vṛndāvan je tím nejvznešenějším a nejvyhledávanějším svatým místem pro vaiṣṇavy, oddané Pána Kṛṣṇy, kteří se ucházejí o návrat k Bohu, na vaikuṇṭhské planety. Ve Vṛndāvanu žije mnoho oddaných, jež se pravidelně koupou v Yamuně, což odstraňuje veškeré nečistoty hmotného světa. Neustálým nasloucháním svatým jménům a zábavám Nejvyššího Pána a jejich opěvováním se člověk nepochybně očistí a stane se vhodným kandidátem pro osvobození. Pokud však někdo úmyslně propadne smyslovému požitku, musí být potrestán — přinejmenším na jeden život, jako Bharata Mahārāja.

Neste ponto, encerram-se os Significados Bhaktivedanta do quinto canto, oitavo capítulo, do Śrīmad-Bhāgavatam, intitulado “Descrição do Caráter de Bharata Mahārāja”.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Popis charakteru Bharaty Mahārāje”.