Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

सृष्ट्यप्ययकरीं मायां वेलाकूलान्तवेगिताम् ।
मत्तस्य तामविज्ञस्य किमसत्कर्मभिर्भवेत् ॥ १६ ॥

Text

Verš

sṛṣṭy-apyaya-karīṁ māyāṁ
velā-kūlānta-vegitām
mattasya tām avijñasya
kim asat-karmabhir bhavet

Synonyms

Synonyma

sṛṣṭi — creation; apyaya — dissolution; karīm — one who causes; māyām — the illusory energy; velā-kūla-anta — near the banks; vegitām — being very rapid; mattasya — of one who is mad; tām — that material nature; avijñasya — who does not know; kim asat-karmabhiḥ bhavet — what benefit can there be by performing temporary fruitive activities.

sṛṣṭi — stvoření; apyaya — zničení; karīm — ten, kdo je příčinou; māyām — iluzorní energie; velā-kūla-anta — poblíž břehů; vegitām — prudce se ženoucí; mattasya — toho, kdo je šílený; tām — tu hmotnou přírodu; avijñasya — kdo nezná; kim asat-karmabhiḥ bhavet — co prospěšného přináší vykonávání dočasných plodonosných činností.

Translation

Překlad

[Nārada Muni had said that there is a river flowing in both directions. The Haryaśvas understood the purport of this statement.] Material nature functions in two ways — by creation and dissolution. Thus the river of material nature flows both ways. A living entity who unknowingly falls in this river is submerged in its waves, and since the current is swifter near the banks of the river, he is unable to get out. What will be the benefit of performing fruitive activities in that river of māyā?

(Nārada Muni řekl, že je tam řeka tekoucí oběma směry. Haryaśvové pochopili smysl tohoto výroku.) Hmotná příroda jedná dvěma způsoby, jimiž jsou tvoření a ničení. Řeka hmotné přírody tedy teče oběma směry. Živá bytost, která do této řeky nevědomky spadne, se topí v jejích vlnách, a jelikož je proud u břehů rychlejší, nemůže se dostat ven. Co prospěšného přinese vykonávání plodonosných činností v této řece māyi?

Purport

Význam

One may be submerged in the waves of the river of māyā, but one may also get free from the waves by coming to the banks of knowledge and austerity. Near these banks, however, the waves are very strong. If one does not understand how he is being tossed by the waves, but simply engages in temporary fruitive activities, what benefit will he derive?

Člověk se může topit ve vlnách řeky māyi, ale může se z nich také vysvobodit tím, že se dostane ke břehům poznání a askeze. U těchto břehů jsou ovšem vlny velice silné. Pokud někdo nechápe, že je zmítán vlnami, a zabývá se dočasným plodonosným jednáním, jaký prospěch získá?

In the Brahma-saṁhitā (5.44) there is this statement:

V Brahma-saṁhitě (5.44) je tento výrok:

sṛṣṭi-sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā
chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā

The māyā-śakti, Durgā, is in charge of sṛṣṭi-sthiti-pralaya, creation and dissolution, and she acts under the direction of the Supreme Lord (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). When one falls in the river of nescience, he is always tossed here and there by the waves, but the same māyā can also save him when be surrenders to Kṛṣṇa, or becomes Kṛṣṇa conscious. Kṛṣṇa consciousness is knowledge and austerity. A Kṛṣṇa conscious person takes knowledge from the Vedic literature, and at the same time he must practice austerities.

Māyā-śakti, Durgā, se stará o tvoření a ničení (sṛṣṭi-sthiti-pralaya), a jedná pod vedením Nejvyššího Pána (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). Když někdo spadne do řeky nevědomosti, vlny s ním neustále zmítají sem a tam, ale když se odevzdá Kṛṣṇovi neboli získá vědomí Kṛṣṇy, tatáž māyā ho může také zachránit. Vědomí Kṛṣṇy je poznání a askeze. Ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, přijímá poznání z védské literatury a zároveň musí praktikovat askezi.

To attain freedom from material life, one must take to Kṛṣṇa consciousness. Otherwise, if one very busily engages in the so-called advancement of science, what benefit will he derive? If one is carried away by the waves of nature, what is the meaning of being a great scientist or philosopher? Mundane science and philosophy are also material creations. One must understand how māyā works and how one can be released from the tossing waves of the river of nescience. That is one’s first duty.

Aby se člověk mohl vysvobodit z hmotného života, musí přijmout proces vědomí Kṛṣṇy. Pokud se místo toho bude jen usilovně věnovat takzvanému rozvoji vědy, čeho tím dosáhne? Když někoho unášejí vlny přírody, jaký má význam, že je to velký vědec nebo filozof? Světská věda a filozofie jsou také hmotné výtvory. Je třeba pochopit, jak māyā funguje a jak se lze vysvobodit z rozbouřených vln řeky nevědomosti. To je naše prvořadá povinnost.