Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

यो योगो भगवद्बाणो निर्वाणात्मंस्त्वयोदित: ।
कीद‍ृश: कति चाङ्गानि यतस्तत्त्वावबोधनम् ॥ २९ ॥

Text

Verš

yo yogo bhagavad-bāṇo
nirvāṇātmaṁs tvayoditaḥ
kīdṛśaḥ kati cāṅgāni
yatas tattvāvabodhanam

Synonyms

Synonyma

yaḥ — which; yogaḥ — mystic yoga process; bhagavat-bāṇaḥ — aiming at the Supreme Personality of Godhead; nirvāṇa-ātman — O embodiment of nirvāṇa; tvayā — by You; uditaḥ — explained; kīdṛśaḥ — of what nature; kati — how many; ca — and; aṅgāni — branches; yataḥ — by which; tattva — of the truth; avabodhanam — understanding.

yaḥ — který; yogaḥ — mystický jógový systém; bhagavat-bāṇaḥ — zaměřený na Nejvyšší Osobnost Božství; nirvāṇa-ātman — ó Pane nirvāṇy; tvayā — Tebou; uditaḥ — vysvětlený; kīdṛśaḥ — jaké povahy; kati — kolik; ca — a; aṅgāni — odvětví; yataḥ — jimiž; tattva — pravdy; avabodhanam — pochopení.

Translation

Překlad

The mystic yoga system, as You have explained, aims at the Supreme Personality of Godhead and is meant for completely ending material existence. Please let me know the nature of that yoga system. How many ways are there by which one can understand in truth that sublime yoga?

Vysvětlil jsi, že mystický jógový systém je zaměřen na Nejvyšší Osobnost Božství a je určen k úplnému ukončení hmotné existence. Prosím, popiš mi jeho povahu. Kolika způsoby je možné tuto vznešenou yogu pravdivě pochopit?

Purport

Význam

There are different kinds of mystic yoga systems aiming for different phases of the Absolute Truth. The jñāna-yoga system aims at the impersonal Brahman effulgence, and the haṭha-yoga system aims at the localized personal aspect, the Paramātmā feature of the Absolute Truth, whereas bhakti-yoga, or devotional service, which is executed in nine different ways, headed by hearing and chanting, aims at complete realization of the Supreme Lord. There are different methods of self-realization. But here Devahūti especially refers to the bhakti-yoga system, which has already been primarily explained by the Lord. The different parts of the bhakti-yoga system are hearing, chanting, remembering, offering prayers, worshiping the Lord in the temple, accepting service to Him, carrying out His orders, making friendship with Him and ultimately surrendering everything for the service of the Lord. The word nirvāṇātman is very significant in this verse. Unless one accepts the process of devotional service, one cannot end the continuation of material existence. As far as jñānīs are concerned, they are interested in jñāna-yoga, but even if one elevates oneself, after a great performance of austerity, to the Brahman effulgence, there is a chance of falling down again to the material world. Therefore jñāna-yoga does not actually end material existence. Similarly, regarding the haṭha-yoga system, which aims at the localized aspect of the Lord, Paramātmā, it has been experienced that many yogīs, such as Viśvāmitra, fall down. But bhakti-yogīs, once approaching the Supreme Personality of Godhead, never come back to this material world, as it is confirmed in the Bhagavad-gītā. Yad gatvā na nivartante: upon going, one never comes back. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti: after giving up this body, he never comes back again to accept a material body. Nirvāṇa does not finish the existence of the soul. The soul is ever existing. Therefore nirvāṇa means to end one’s material existence, and to end material existence means to go back home, back to Godhead.

Existují různé druhy mystické yogy, které jsou zaměřené na různé aspekty Absolutní Pravdy. Jñāna-yoga se zaměřuje na neosobní záři Brahmanu, haṭha-yoga se zaměřuje na lokalizovaný osobní aspekt Absolutní Pravdy, Paramātmu, a bhakti-yoga neboli oddaná služba, která se vykonává devíti různými způsoby, počínaje nasloucháním a opěvováním, se zaměřuje na úplnou realizaci Nejvyššího Pána. Existují různé metody seberealizace, ale Devahūti zde mluví zvláště o bhakti-yoze, kterou Pán již předběžně vysvětlil. Různými součástmi bhakti-yogy jsou: naslouchání, opěvování, vzpomínání, modlení se, uctívání Pána v chrámu, přijímání služby Pánu, vykonávání Jeho pokynů, přátelství s Pánem a nakonec vzdání se všeho ve prospěch služby Pánu. V tomto verši je velice významné slovo nirvāṇātman. Dokud se člověk nezačne věnovat oddané službě, nemůže ukončit svou hmotnou existenci. Jñānī provozují jñāna-yogu, ale i když po velkém odříkání dosáhnou neosobní záře Brahmanu, mohou i potom znovu poklesnout do hmotného světa. Jñāna-yoga tedy není skutečný konec hmotné existence. Podobně je tomu s haṭha-yogou, která se zaměřuje na lokalizovaný aspekt Pána, Paramātmu — je mnoho yogīnů, kteří se této yoze věnovali a poklesli, jako například Viśvāmitra. Ale bhakti-yogī, který dosáhne Nejvyšší Osobnosti Božství, se nikdy nevrátí do hmotného světa, jak potvrzuje Bhagavad-gītā. Yad gatvā na nivartante — kdo jednou takto odejde, nikdy se nevrátí zpět. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti — po opuštění tohoto těla se nikdy nevrátí, aby přijal další hmotné tělo. Nirvāṇa neukončuje existenci duše. Duše je věčná. Nirvāṇa znamená ukončení hmotné existence a ukončit svou hmotnou existenci znamená jít zpátky domů, zpátky k Bohu.

Sometimes it is asked how the living entity falls down from the spiritual world to the material world. Here is the answer. Unless one is elevated to the Vaikuṇṭha planets, directly in touch with the Supreme Personality of Godhead, he is prone to fall down, either from the impersonal Brahman realization or from an ecstatic trance of meditation. Another word in this verse, bhagavad-bāṇaḥ, is very significant. Bāṇaḥ means “arrow.” The bhakti-yoga system is just like an arrow aiming up to the Supreme Personality of Godhead. The bhakti-yoga system never urges one towards the impersonal Brahman effulgence or to the point of Paramātmā realization. This bāṇaḥ, or arrow, is so sharp and swift that it goes directly to the Supreme Personality of Godhead, penetrating the regions of impersonal Brahman and localized Paramātmā.

Někdy se lidé ptají, jak živá bytost poklesne z duchovního světa do hmotného. Zde je odpověď. Dokud živá bytost nedosáhne vaikuṇṭhských planet a nedostane se do přímého styku s Nejvyšší Osobností Božství, má stále sklon poklesnout, ať už z neosobní realizace Brahmanu nebo z extatického meditativního tranzu. Další velice významné slovo v tomto verši je bhagavad-bāṇaḥ. Bāṇaḥ znamená “šíp”. Bhakti-yoga je jako šíp směřující k Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhakti-yoga nikoho nepobízí k dosažení neosobního Brahmanu nebo k realizaci Paramātmy. Tento bāṇaḥ, šíp, je tak ostrý a rychlý, že letí přímo k Nejvyšší Osobnosti Božství a proniká oblastmi neosobní záře Brahmanu a lokalizované Paramātmy.