Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

बर्हिष्मतीं नाम विभुर्यां निर्विश्य समावसत् ।
तस्यां प्रविष्टो भवनं तापत्रयविनाशनम् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

barhiṣmatīṁ nāma vibhur
yāṁ nirviśya samāvasat
tasyāṁ praviṣṭo bhavanaṁ
tāpa-traya-vināśanam

Synonyms

Synonyma

barhiṣmatīm — the city Barhiṣmatī; nāma — named; vibhuḥ — the very powerful Svāyambhuva Manu; yām — which; nirviśya — having entered; samāvasat — he lived in previously; tasyām — in that city; praviṣṭaḥ — entered; bhavanam — the palace; tāpa-traya — the threefold miseries; vināśanam — destroying.

barhiṣmatīm — do města Barhiṣmatī; nāma — jménem; vibhuḥ — velice mocný Svāyambhuva Manu; yām — které; nirviśya — přijel; samāvasat — ve kterém žil předtím; tasyām — v tom městě; praviṣṭaḥ — vstoupil; bhavanam — do paláce; tāpa-traya — trojí utrpení; vināśanam — ničící.

Translation

Překlad

Having entered the city of Barhiṣmatī, in which he had previously lived, Manu entered his palace, which was filled with an atmosphere that eradicated the three miseries of material existence.

Po svém příjezdu do města Barhiṣmatī, ve kterém předtím žil, vstoupil Manu do svého paláce, jehož atmosféra odstraňovala trojí utrpení hmotné existence.

Purport

Význam

The material world, or material existential life, is filled with threefold miseries: miseries pertaining to the body and mind, miseries pertaining to natural disturbances and miseries inflicted by other living entities. Human society is meant to create a spiritual atmosphere by spreading the spirit of Kṛṣṇa consciousness. The miseries of material existence cannot affect the status of Kṛṣṇa consciousness. It is not that the miseries of the material world completely vanish when one takes to Kṛṣṇa consciousness, but for one who is Kṛṣṇa conscious the miseries of material existence have no effect. We cannot stop the miseries of the material atmosphere, but Kṛṣṇa consciousness is the antiseptic method to protect us from being affected by the miseries of material existence. For a Kṛṣṇa conscious person, both living in heaven and living in hell are equal. How Svāyambhuva Manu created an atmosphere wherein he was not affected by material miseries is explained in the following verses.

Hmotný svět neboli život hmotné existence je naplněn trojím utrpením — od těla a mysli, od přírodních katastrof a od jiných živých bytostí. Úkolem lidské společnosti je vytvořit duchovní atmosféru šířením vědomí Kṛṣṇy. Utrpení hmotné existence nemůže stav vědomí Kṛṣṇy ovlivnit. Nelze říci, že když se člověk začne věnovat vědomí Kṛṣṇy, utrpení hmotného světa zcela zmizí, ale toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, utrpení hmotné existence nepoznamenává. Hmotné utrpení nemůžeme ukončit, ale vědomí Kṛṣṇy je preventivní metodou, která nás chrání před jeho vlivy. Pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je život v nebi stejný jako život v pekle. Jak Svāyambhuva Manu vytvářel atmosféru, ve které ho neovlivňovala hmotná utrpení, vysvětlují následující verše.