Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.22.32

Verš

barhiṣmatīṁ nāma vibhur
yāṁ nirviśya samāvasat
tasyāṁ praviṣṭo bhavanaṁ
tāpa-traya-vināśanam

Synonyma

barhiṣmatīm — do města Barhiṣmatī; nāma — jménem; vibhuḥ — velice mocný Svāyambhuva Manu; yām — které; nirviśya — přijel; samāvasat — ve kterém žil předtím; tasyām — v tom městě; praviṣṭaḥ — vstoupil; bhavanam — do paláce; tāpa-traya — trojí utrpení; vināśanam — ničící.

Překlad

Po svém příjezdu do města Barhiṣmatī, ve kterém předtím žil, vstoupil Manu do svého paláce, jehož atmosféra odstraňovala trojí utrpení hmotné existence.

Význam

Hmotný svět neboli život hmotné existence je naplněn trojím utrpením — od těla a mysli, od přírodních katastrof a od jiných živých bytostí. Úkolem lidské společnosti je vytvořit duchovní atmosféru šířením vědomí Kṛṣṇy. Utrpení hmotné existence nemůže stav vědomí Kṛṣṇy ovlivnit. Nelze říci, že když se člověk začne věnovat vědomí Kṛṣṇy, utrpení hmotného světa zcela zmizí, ale toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, utrpení hmotné existence nepoznamenává. Hmotné utrpení nemůžeme ukončit, ale vědomí Kṛṣṇy je preventivní metodou, která nás chrání před jeho vlivy. Pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je život v nebi stejný jako život v pekle. Jak Svāyambhuva Manu vytvářel atmosféru, ve které ho neovlivňovala hmotná utrpení, vysvětlují následující verše.