Skip to main content

Text 31

Sloka 31

Devanagari

Dévanágarí

कुशकाशमयं बर्हिरास्तीर्य भगवान्मनु: ।
अयजद्यज्ञपुरुषं लब्धा स्थानं यतो भुवम् ॥ ३१ ॥

Text

Verš

kuśa-kāśamayaṁ barhir
āstīrya bhagavān manuḥ
ayajad yajña-puruṣaṁ
labdhā sthānaṁ yato bhuvam
kuśa-kāśamayaṁ barhir
āstīrya bhagavān manuḥ
ayajad yajña-puruṣaṁ
labdhā sthānaṁ yato bhuvam

Synonyms

Synonyma

kuśa — of kuśa grass; kāśa — and of kāśa grass; mayam — made; barhiḥ — a seat; āstīrya — having spread; bhagavān — the greatly fortunate; manuḥ — Svāyambhuva Manu; ayajat — worshiped; yajña-puruṣam — Lord Viṣṇu; labdhā — had achieved; sthānam — the abode; yataḥ — from whom; bhuvam — the earth.

kuśa — z trávy kuśa; kāśa — a z trávy kāśa; mayam — vyrobené; barhiḥ — sedátko; āstīrya — rozprostřel; bhagavān — velice šťastný; manuḥ — Svāyambhuva Manu; ayajat — uctíval; yajña-puruṣam — Pána Viṣṇua; labdhā — získal; sthānam — sídlo; yataḥ — od Něhož; bhuvam — Zemi.

Translation

Překlad

Manu spread a seat of kuśas and kāśas and worshiped the Lord, the Personality of Godhead, by whose grace he had obtained the rule of the terrestrial globe.

Manu rozprostřel sedátko z kuśi a kāśi a uctíval Pána, Osobnost Božství, Jehož milostí získal vládu nad celou Zemí.

Purport

Význam

Manu is the father of mankind, and therefore from manu comes the word man, or, in Sanskrit, manuṣya. Those who are in a better position in the world, having sufficient wealth, should especially take lessons from Manu, who acknowledged his kingdom and opulence to be gifts from the Supreme Personality of Godhead and thus always engaged in devotional service. Similarly, the descendants of Manu, or human beings, especially those who are situated in a well-to-do condition, must consider that whatever riches they have are gifts from the Supreme Personality of Godhead. Those riches should be utilized for the service of the Lord in sacrifices performed to please Him. That is the way of utilizing wealth and opulence. No one can achieve wealth, opulence, good birth, a beautiful body or nice education without the mercy of the Supreme Lord. Therefore, those who are in possession of such valuable facilities must acknowledge their gratefulness to the Lord by worshiping Him and offering what they have received from Him. When such acknowledgment is given, either by a family, nation or society, their abode becomes almost like Vaikuṇṭha, and it becomes free from the operation of the threefold miseries of this material world. In the modern age the mission of Kṛṣṇa consciousness is for everyone to acknowledge the supremacy of Lord Kṛṣṇa; whatever one has in his possession must be considered a gift by the grace of the Lord. Therefore everyone should engage in devotional service through Kṛṣṇa consciousness. If one wants to be happy and peaceful in his position, either as a householder or citizen or member of human society, one must promote devotional service for the pleasure of the Lord.

Manu je otcem lidstva, a proto od slova manu pochází sanskrtské manuṣya i anglické man, která obě znamenají “člověk”. Zvláště lidé, kteří mají ve světě lepší postavení díky svému majetku, by si měli vzít příklad z Manua, který uznával, že jeho království a bohatství jsou dary od Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se neustále věnoval oddané službě. Stejně tak i potomci Manua, lidé, a zvláště zámožní, musí uvážit, že veškeré jejich bohatství tvoří dary Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto bohatství se má využívat ke službě Pánu v podobě obětí, vykonávaných pro Jeho potěšení. To je správné využití každého majetku a bohatství. Nikdo nemůže získat žádný majetek, bohatství, dobrý původ, krásné tělo nebo dobré vzdělání bez milosti Nejvyššího Pána. Proto ti, kdo mají takové cenné prostředky, musí projevit svoji vděčnost Pánovi tím, že Ho budou uctívat a nabízet Mu to, co od Něho získali. Když rodina, národ nebo společnost projeví toto uznání, jejich sídlo bude téměř na stejné úrovni jako Vaikuṇṭha a zbaví se působení trojího utrpení tohoto hmotného světa. Poselstvím vědomí Kṛṣṇy v moderní době je, že každý má uznat svrchovanost Pána Kṛṣṇy — vše, co máme ve svém vlastnictví, musíme pokládat za dar z milosti Pána. Každý by se proto měl zaměstnat v oddané službě ve vědomí Kṛṣṇy. Chce-li být člověk ve svém postavení, ať už jako hlava rodiny, občan státu nebo člen lidské společnosti šťastný a klidný, musí podporovat oddanou službu pro potěšení Pána.