Text 43
Sloka 43
Devanagari
Dévanágarí
एवं दुर्मन्त्रिभि: कंस: सह सम्मन्त्र्य दुर्मति: ।
ब्रह्महिंसां हितं मेने कालपाशावृतोऽसुर: ॥ ४३ ॥
Text
Verš
evaṁ durmantribhiḥ kaṁsaḥ
saha sammantrya durmatiḥ
brahma-hiṁsāṁ hitaṁ mene
kāla-pāśāvṛto ’suraḥ
evaṁ durmantribhiḥ kaṁsaḥ
saha sammantrya durmatiḥ
brahma-hiṁsāṁ hitaṁ mene
kāla-pāśāvṛto ’suraḥ
Synonyms
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; evam — in this way; durmantribhiḥ — his bad ministers; kaṁsaḥ — King Kaṁsa; saha — along with; sammantrya — after considering very elaborately; durmatiḥ — without good intelligence; brahma-hiṁsām — persecution of the brāhmaṇas; hitam — as the best way; mene — accepted; kāla-pāśa-āvṛtaḥ — being bound by the rules and regulations of Yamarāja; asuraḥ — because he was a demon.
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; durmantribhiḥ — svými špatnými ministry; kaṁsaḥ — král Kaṁsa; saha — společně s; sammantrya — po důkladném zvážení; durmatiḥ — bez jasné inteligence; brahma-hiṁsām — pronásledování brāhmaṇů; hitam — jako nejlepší způsob; mene — přijal; kāla-pāśa-āvṛtaḥ — spoutaný zákony Yamarāje; asuraḥ — jelikož byl démon.
Translation
Překlad
Śukadeva Gosvāmī continued: Thus, having considered the instructions of his bad ministers, Kaṁsa, who was bound by the laws of Yamarāja and devoid of good intelligence because he was a demon, decided to persecute the saintly persons, the brāhmaṇas, as the only way to achieve his own good fortune.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsa, který byl jakožto démon spoután zákony Yamarāje a postrádal jasnou inteligenci, zvážil pokyny svých špatných ministrů, a pak se rozhodl pro potírání světců, brāhmaṇů, jako jedinou možnost, jak si zajistit štěstí.
Purport
Význam
Śrīla Locana dāsa Ṭhākura has sung, āpana karama, bhuñjāye śamana, kahaye locana dāsa. Instead of taking good instructions from the sages and the śāstras, godless nondevotees act whimsically, according to their own plans. Actually, however, no one has his own plans because everyone is bound by the laws of nature and must act according to his tendency in material, conditional life. Therefore one must change one’s own decision and follow the decision of Kṛṣṇa and Kṛṣṇa’s devotees. Then one is rescued from punishment by Yamarāja. Kaṁsa was not uneducated. It appears from his talks with Vasudeva and Devakī that he knew all about the laws of nature. But because of his association with bad ministers, he could not make a clear decision about his welfare. Therefore the Caitanya-caritāmṛta (Madhya 22.54) says:
Śrīla Locana dāsa Ṭhākura zpíval: āpana karama, bhuñjāye śamana, kahaye locana dāsa. Bezbožní neoddaní nepřijímají dobré rady mudrců a śāster a místo toho jednají na základě svých rozmarů a plánů. Nikdo ve skutečnosti nemá vlastní plány, protože každý je spoután zákony přírody a musí jednat podle svých sklonů v rámci hmotného, podmíněného života. Proto je třeba změnit své rozhodnutí a řídit se rozhodnutím Kṛṣṇy a Kṛṣṇových oddaných. Tak se lze zachránit před trestem Yamarāje. Kaṁsa nebyl nevzdělaný. Z jeho rozhovoru s Vasudevou a Devakī vyplývá, že věděl vše o přírodních zákonech. Kvůli svým stykům se špatnými ministry se však nedokázal jednoznačně rozhodnout, co pro něho bude dobré. Proto Caitanya-caritāmṛta (Madhya 22.54) říká:
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
If one desires his real welfare, he must associate with devotees and saintly persons and in this way rectify the material condition of his life.
Ten, kdo si přeje skutečné dobro, musí se sdružovat s oddanými a světci, a tak zlepšit svůj hmotně orientovaný život.