Skip to main content

TEXT 16

TEXT 16

Devanagari

Dévanágarí

चतुर्विधा भजन्ते मां जना: सुकृतिनोऽर्जुन ।
आर्तो जिज्ञासुरर्थार्थी ज्ञानी च भरतर्षभ ॥ १६ ॥

Text

Verš

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ su-kṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ su-kṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

Synonyms

Synonyma

catuḥ-vidhāḥ — four kinds of; bhajante — render services; mām — unto Me; janāḥ — persons; su-kṛtinaḥ — those who are pious; arjuna — O Arjuna; ārtaḥ — the distressed; jijñāsuḥ — the inquisitive; artha-arthī — one who desires material gain; jñānī — one who knows things as they are; ca — also; bharata-ṛṣabha — O great one amongst the descendants of Bharata.

catuḥ-vidhāḥ — čtyři druhy; bhajante — prokazují služby; mām — Mně; janāḥ — osob; su-kṛtinaḥ — ti, kdo jsou zbožní; arjuna — ó Arjuno; ārtaḥ — soužený; jijñāsuḥ — zkoumající; artha-arthī — ten, kdo touží po hmotném zisku; jñānī — ten, kdo zná věci v pravém světle; ca — také; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z potomků Bharaty.

Translation

Překlad

O best among the Bhāratas, four kinds of pious men begin to render devotional service unto Me – the distressed, the desirer of wealth, the inquisitive, and he who is searching for knowledge of the Absolute.

Ó nejlepší z Bhāratovců, čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají prokazovat oddanou službu — soužený, toužící po bohatství, zvídavý a hledající poznání Absolutní Pravdy.

Purport

Význam

Unlike the miscreants, these are adherents of the regulative principles of the scriptures, and they are called su-kṛtinaḥ, or those who obey the rules and regulations of scriptures, the moral and social laws, and are, more or less, devoted to the Supreme Lord. Out of these there are four classes of men – those who are sometimes distressed, those who are in need of money, those who are sometimes inquisitive, and those who are sometimes searching after knowledge of the Absolute Truth. These persons come to the Supreme Lord for devotional service under different conditions. These are not pure devotees, because they have some aspiration to fulfill in exchange for devotional service. Pure devotional service is without aspiration and without desire for material profit. The Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) defines pure devotion thus:

Tento verš líčí ty, kteří na rozdíl od ničemů dodržují usměrňující zásady písem. Jsou nazýváni sukṛtinaḥ, což vyjadřuje, že jednají podle pravidel písem i morálních a společenských zákonů, a jsou více či méně oddáni Nejvyššímu Pánu. Dělí se na čtyři skupiny — 1. ti, které něco sužuje; 2. ti, kteří potřebují peníze; 3. ti, kteří projevují zvídavost; a 4. ti, kteří hledají poznání Absolutní Pravdy. Přicházejí oddaně sloužit Nejvyššímu Pánu za různých okolností. Nejsou to čistí oddaní, protože chtějí výměnou za oddanou službu něčeho dosáhnout. Čistá oddaná služba je prostá pohnutek a touhy po hmotném zisku. Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) popisuje čistou oddanost takto:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

“One should render transcendental loving service to the Supreme Lord Kṛṣṇa favorably and without desire for material profit or gain through fruitive activities or philosophical speculation. That is called pure devotional service.”

“Člověk má prokazovat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku, kterých by nabyl činnostmi s vidinou jejich plodů nebo filozofickou spekulací. To se nazývá čistá oddaná služba.”

When these four kinds of persons come to the Supreme Lord for devotional service and are completely purified by the association of a pure devotee, they also become pure devotees. As far as the miscreants are concerned, for them devotional service is very difficult because their lives are selfish, irregular and without spiritual goals. But even some of them, by chance, when they come in contact with a pure devotee, also become pure devotees.

Když se tyto čtyři druhy lidí obrátí na Nejvyššího Pána, aby Mu oddaně sloužili, a díky společnosti čistého oddaného se zcela očistí, stanou se také čistými oddanými. Pro ničemy je těžké se zapojit do oddané služby, protože žijí sobeckým, nevázaným životem bez duchovního cíle. Dokonce i z nich se však někteří stanou čistými oddanými, přijdou-li shodou okolností do styku s čistým oddaným.

Those who are always busy with fruitive activities come to the Lord in material distress and at that time associate with pure devotees and become, in their distress, devotees of the Lord. Those who are simply frustrated also come sometimes to associate with the pure devotees and become inquisitive to know about God. Similarly, when the dry philosophers are frustrated in every field of knowledge, they sometimes want to learn of God, and they come to the Supreme Lord to render devotional service and thus transcend knowledge of the impersonal Brahman and the localized Paramātmā and come to the personal conception of Godhead by the grace of the Supreme Lord or His pure devotee. On the whole, when the distressed, the inquisitive, the seekers of knowledge, and those who are in need of money are free from all material desires, and when they fully understand that material remuneration has nothing to do with spiritual improvement, they become pure devotees. As long as such a purified stage is not attained, devotees in transcendental service to the Lord are tainted with fruitive activities, the search for mundane knowledge, etc. So one has to transcend all this before one can come to the stage of pure devotional service.

Ti, kdo jsou neustále zaneprázdněni jednáním s touhou po jeho plodech, se obracejí na Pána v hmotné tísni. Tehdy se sdružují s čistými oddanými a stanou se oddanými Pána sami. I ti, kdo jsou vším zklamaní, někdy vyhledají čisté oddané a začnou se zajímat o poznání Boha. Někdy se chtějí dozvědět o Bohu také suchopární filozofové, kteří se zklamali v každé oblasti poznání. Přicházejí k Nejvyššímu Pánu, aby Mu prokazovali oddanou službu, čímž překonají poznání neosobního Brahmanu a lokalizované Paramātmy a milostí Nejvyššího Pána nebo Jeho čistého oddaného se dostanou k osobnímu pojetí Boha. Celkem vzato, když se trpící, zvídaví, hledači poznání a ti, kdo potřebují peníze, zbaví všech hmotných tužeb a dokonale pochopí, že hmotná odměna nemá nic společného s duchovním pokrokem, stanou se čistými oddanými. Dokud oddaní prokazující transcendentální službu Pánu této úrovně čistoty nedosáhnou, zůstávají poznamenáni jednáním s vidinou jeho plodů, vyhledáváním světského poznání a tak dále. To vše tedy musí člověk překonat, aby mohl dospět k čisté oddané službě.