ŚB 7.15.10
Dévanágarí
द्रव्ययज्ञैर्यक्ष्यमाणं दृष्ट्वा भूतानि बिभ्यति ।
एष माकरुणो हन्यादतज्ज्ञो ह्यसुतृप्ध्रुवम् ॥ १० ॥
एष माकरुणो हन्यादतज्ज्ञो ह्यसुतृप्ध्रुवम् ॥ १० ॥
Verš
dravya-yajñair yakṣyamāṇaṁ
dṛṣṭvā bhūtāni bibhyati
eṣa mākaruṇo hanyād
ataj-jño hy asu-tṛp dhruvam
dṛṣṭvā bhūtāni bibhyati
eṣa mākaruṇo hanyād
ataj-jño hy asu-tṛp dhruvam
Synonyma
dravya-yajñaiḥ — se zvířaty a jinými poživatinami; yakṣyamāṇam — toho, kdo koná takové oběti; dṛṣṭvā — když vidí; bhūtāni — živé bytosti (zvířata); bibhyati — dostávají strach; eṣaḥ — tento člověk (konatel oběti); mā — nás; akaruṇaḥ — nelidský a krutý; hanyāt — zabije; a-tat-jñaḥ — nevědomý; hi — zajisté; asu-tṛp — jehož uspokojuje zabíjet druhé; dhruvam — jistě.
Překlad
Když zvířata, která mají být obětována, vidí člověka provádějícího oběť, mají velký strach a myslí si: “Tento krutý konatel obětí, který nezná jejich účel a jehož uspokojuje zabíjení ostatních, jistě zabije i nás!”
Význam
Obětování zvířat ve jménu náboženství je běžným jevem prakticky po celém světě, v každém tradičním náboženství. Říká se, že když bylo Pánu Ježíši Kristu dvanáct let, šokoval ho pohled na židy obětující ptáky a zvířata v synagogách, a proto odmítl židovský náboženský systém a započal nové náboženství, křesťanství, které následovalo přikázání Starého zákona “Nezabiješ”. V současnosti jsou však zvířata zabíjena nejen ve jménu oběti, ale v čím dál větším množství, jelikož je stále více jatek. Zabíjení zvířat ve velkém — ať už z náboženských důvodů nebo pro potravu — je nanejvýš odporné a je zde odsouzené. Něčeho takového je schopen jedině krutý člověk.