ŚB 7.13.36
Dévanágarí
विराग: सर्वकामेभ्य: शिक्षितो मे मधुव्रतात् ।
कृच्छ्राप्तं मधुवद्वित्तं हत्वाप्यन्यो हरेत्पतिम् ॥ ३६ ॥
कृच्छ्राप्तं मधुवद्वित्तं हत्वाप्यन्यो हरेत्पतिम् ॥ ३६ ॥
Verš
virāgaḥ sarva-kāmebhyaḥ
śikṣito me madhu-vratāt
kṛcchrāptaṁ madhuvad vittaṁ
hatvāpy anyo haret patim
śikṣito me madhu-vratāt
kṛcchrāptaṁ madhuvad vittaṁ
hatvāpy anyo haret patim
Synonyma
virāgaḥ — odpoutanost; sarva-kāmebhyaḥ — od všech hmotných tužeb; śikṣitaḥ — byla učena; me — mě; madhu-vratāt — od včely; kṛcchra — s velkými potížemi; āptam — získané; madhu-vat — stejně dobré jako med (money is honey, “peníze jsou med”); vittam — peníze; hatvā — zabíjející; api — dokonce; anyaḥ — někdo jiný; haret — odebere; patim — vlastníka.
Překlad
Od včely jsem se naučil nelpět na hromadění peněz, neboť i když jsou peníze stejně dobré jako med, kdokoliv může jejich vlastníka zabít a vzít mu je.
Význam
Med nashromážděný v plástu je včelám násilím odebrán. Ten, kdo střádá peníze, by si měl tedy uvědomit, že ho o ně může připravit vláda či zloději nebo ho nepřátelé mohou dokonce i zabít. Zvláště o tomto věku Kali se říká, že místo aby vláda chránila peníze občanů, bude jim je z moci zákona brát. Učený brāhmaṇa se proto rozhodl, že žádné peníze střádat nebude. Člověk by měl vlastnit jen tolik, kolik bezprostředně potřebuje. Není třeba mít po ruce spoustu peněz a zároveň se bát, že se jich zmocní vláda nebo zloději.