ŚB 6.2.38
Dévanágarí
ममाहमिति देहादौ हित्वामिथ्यार्थधीर्मतिम् ।
धास्ये मनो भगवति शुद्धं तत्कीर्तनादिभि: ॥ ३८ ॥
धास्ये मनो भगवति शुद्धं तत्कीर्तनादिभि: ॥ ३८ ॥
Verš
mamāham iti dehādau
hitvāmithyārtha-dhīr matim
dhāsye mano bhagavati
śuddhaṁ tat-kīrtanādibhiḥ
hitvāmithyārtha-dhīr matim
dhāsye mano bhagavati
śuddhaṁ tat-kīrtanādibhiḥ
Synonyma
mama — moje; aham — já; iti — takto; deha-ādau — v těle a všem, co se s ním pojí; hitvā — vzdám se; amithyā — nikoliv iluzorní; artha — na hodnoty; dhīḥ — s vědomím; matim — postoj; dhāsye — budu upírat; manaḥ — svou mysl; bhagavati — na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství; śuddham — čisté; tat — Jeho jméno; kīrtana-ādibhiḥ — prostřednictvím opěvování, naslouchání atd.
Překlad
Jen díky tomu, že jsem ve společnosti oddaných zpíval svaté jméno Pána, se mé srdce nyní očišťuje. Již proto nepodlehnu iluzorním svodům hmotného smyslového požitku. Nyní jsem se upnul na Absolutní Pravdu a nebudu se již ztotožňovat s tělem. Vzdám se iluzorních pojetí “já” a “moje” a soustředím mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy.
Význam
Tento verš jasně vysvětluje, jak se živá bytost stává obětí hmotných podmínek. Počátkem je mylné ztotožňování těla s vlastním já. Bhagavad-gītā proto začíná duchovním pokynem, že nejsme tělo, ale jsme uvnitř těla. Toto vědomí je možné mít jedině tehdy, když člověk zpívá svaté jméno Kṛṣṇy, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a neustále se zdržuje ve společnosti oddaných. To je tajemství úspěchu. Proto zdůrazňujeme, že každý by měl zpívat svaté jméno Pána a vyhýbat se nečistotám hmotného světa, zvláště znečištění chtivými touhami po nedovoleném sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování. Měl by s odhodláním slíbit, že bude dodržovat tyto zásady, a tak se ochránit před utrpením hmotné existence. Prvním nezbytným předpokladem je zbavit se tělesného pojetí života.