Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv pátý: Podnět k tvoření » KAPITOLA ČTVRTÁ

Sloka 15

VERSO 15

Verš

Texto

yad yac chīrṣaṇyācaritaṁ tat tad anuvartate lokaḥ.
yad yac chīrṣaṇyācaritaṁ tat tad anuvartate lokaḥ.

Synonyma

Sinônimos

yat yat — cokoliv; śīrṣaṇya — vůdčími osobnostmi; ācaritam — vykonané; tat tat — to; anuvartate — následují; lokaḥ — obyčejní lidé.

yat yat — tudo o que; śīrṣaṇya — pelas personalidades que são líderes; ācaritam — executado; tat tat — isto; anuvartate — seguem; lokaḥ — as pessoas em geral.

Překlad

Tradução

Cokoliv koná významný člověk, konají i obyčejní lidé.

Toda ação executada por um grande homem é seguida pelos homens comuns.

Význam

Comentário

Podobný verš nalezneme v Bhagavad-gītě (3.21). V lidské společnosti musí existovat skupina lidí dokonale vyškolených na brāhmaṇy podle pokynů védských písem. Ti, kdo nedosahují bráhmanských kvalifikací — vládci, obchodníci a dělníci — mají přijímat pokyny od těchto ideálních lidí, kteří jsou považováni za intelektuály. Tak může každý dosáhnout nejvyššího transcendentálního postavení a zbavit se hmotné připoutanosti. Samotný Pán Kṛṣṇa říká, že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, dočasné místo plné strádání. Nikdo tady nemůže zůstat, ani když přistoupí na kompromis se strádáním. Každý musí opustit toto tělo a přijmout jiné, které ani nemusí být lidské. Jakmile živá bytost dostane hmotné tělo, stává se z ní deha-bhṛt neboli dehī a je nucena se podrobit všem hmotným podmínkám. Vůdci společnosti musí být natolik ideální, aby se jejich následováním mohl každý vysvobodit ze spárů hmotné existence.

SIGNIFICADO—Um verso semelhante também se encontra na Bhagavad-gītā (3.21). É essencial que a sociedade humana tenha uma categoria de homens perfeitamente treinados como brāhmaṇas qualificados, de acordo com as instruções do conhecimento védico. Aqueles situados em uma plataforma inferior à qualificação bramânica – administradores, mercadores e operários – devem receber instruções dessas pessoas ideais, consideradas intelectuais. Dessa maneira, todos podem ser elevados à posição transcendental máxima e livrar-se do apego material. Segundo o próprio Senhor Kṛṣṇa, o mundo material é duḥkhālayam aśāśvatam, um lugar temporário, cheio de sofrimentos. Ninguém pode permanecer aqui, mesmo que faça um compromisso com o sofrimento. A pessoa tem que abandonar este corpo e aceitar outro, que pode nem mesmo ser um corpo humano. Logo que obtém um corpo material, a pessoa torna-se deha-bhṛt, ou dehī. Em outras palavras, ela se sujeita a todas as condições materiais. Os líderes da sociedade têm que ser tão ideais que aqueles que o seguem podem libertar-se das garras da existência material.