KAPITOLA ČTVRTÁ
Vlastnosti Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Osobnosti Božství
V této kapitole bude popsáno, jak Ṛṣabhadeva, syn Mahārāje Nābhiho, zplodil sto synů, za jejichž vlády byl celý svět po všech stránkách šťastný. Když se Ṛṣabhadeva zjevil jako syn Mahārāje Nābhiho, lidé Ho uznávali za nejvznešenější a nejkrásnější osobu té doby. Jeho duševní rovnováha, vliv, síla, nadšení, záře Jeho těla a další transcendentální vlastnosti neměly obdoby. Slovo ṛṣabha znamená “nejlepší” nebo “nejvyšší”. Jelikož měl syn Mahārāje Nābhiho takové neobyčejné vlastnosti, král Mu dal jméno Ṛṣabha, “nejlepší”. Jeho vliv nebylo možné s ničím srovnat. V době, kdy byl nedostatek deště, Ṛṣabhadeva nedbal na Indru, krále nebes, který má dodávky deště na starosti, a prostřednictvím Své vlastní energie seslal na Ajanābhu vydatný déšť. Když král Nābhi získal Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, za svého syna, začal Ho pečlivě vychovávat. Poté Mu svěřil vládní moc, zanechal rodinného života a žil v Badarikāśramu, kde se plně věnoval uctívání Vāsudeva, Nejvyššího Pána. Aby Pán Ṛṣabhadeva dodržel společenské zvyklosti, stal se na nějaký čas studentem v gurukule, a když se vrátil, přijal na pokyn Svého gurua manželku jménem Jayantī, kterou Mu dal král nebes Indra. V jejím lůně zplodil sto synů, z nichž nejstarší se jmenoval Bharata. Od doby vlády Mahārāje Bharaty se tato planeta nazývá Bhārata-varṣa. V čele dalších Ṛṣabhadevových synů byli Kuśāvarta, Ilāvarta, Brahmāvarta, Malaya, Ketu, Bhadrasena, Indraspṛk, Vidarbha a Kīkaṭa. Ṛṣabhadeva měl ještě další syny, kteří se jmenovali Kavi, Havi, Antarikṣa, Prabuddha, Pippalāyana, Āvirhotra, Drumila, Camasa a Karabhājana. Těchto devět nepřijalo vládu nad královstvím, a namísto toho se z nich stali mniši, kteří následovali náboženské pokyny Bhāgavatamu a kázali vědomí Kṛṣṇy. Jejich vlastnosti a činnosti jsou popsány v jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, v rozhovoru Vasudeva a Nārady na Kurukṣetře. Král Ṛṣabhadeva vykonával mnoho obětí, aby šel příkladem obyčejným lidem, a Své syny učil, jak vládnout občanům.
Verš
atha ha tam utpattyaivābhivyajyamāna-bhagaval-lakṣaṇaṁ sāmyopaśama-vairāgyaiśvarya-mahā-vibhūtibhir anudinam edhamānānubhāvaṁ prakṛtayaḥ prajā brāhmaṇā devatāś cāvani-tala-samavanāyātitarāṁ jagṛdhuḥ.
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; atha ha — takto (poté, co se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil); tam — Jeho; utpattyā — od počátku Jeho zjevení; eva — dokonce; abhivyajyamāna — jasně projevené; bhagavat-lakṣaṇam — příznaky Nejvyšší Osobnosti Božství; sāmya — se stejným postojem ke každému; upaśama — zcela klidný, s ovládnutými smysly a myslí; vairāgya — odříkání; aiśvarya — bohatství; mahā-vibhūtibhiḥ — se vznešenými vlastnostmi; anudinam — den za dnem; edhamāna — zvyšoval; anubhāvam — Svou moc; prakṛtayaḥ — ministři; prajāḥ — občané; brāhmaṇāḥ — učenci s úplným poznáním Brahmanu; devatāḥ — polobozi; ca — a; avani-tala — povrch Země; samavanāya — vládnout; atitarām — velice; jagṛdhuḥ — toužili.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Jakmile se Pán narodil jako syn Mahārāje Nābhiho, ihned projevil příznaky Nejvyššího Pána, jako například viditelné znaky na chodidlech (praporek, blesk atd.). Ke každému zaujímal stejný postoj a byl velice klidný. Ovládal Své smysly a mysl, a jelikož vlastnil veškeré bohatství, nedychtil po hmotném požitku. Ṛṣabhadeva, syn Mahārāje Nābhiho, oplýval všemi těmito vlastnostmi a byl ze dne na den mocnější — občané, učení brāhmaṇové, polobozi i ministři proto chtěli, aby byl ustanoven za vládce Země.
Význam
V této době laciných inkarnací je velice zajímavé si všimnout, jaké tělesné příznaky projevuje skutečná inkarnace. Od samého Ṛṣabhadevova zrození bylo patrné, že Jeho nohy nesou transcendentální znaky (praporek, blesk, lotosový květ atd.). Když navíc začal růst, budil velikou pozornost. Ke každému zaujímal stejný postoj — nestalo se, že by jedné osobě projevoval přízeň a druhou opomíjel. Inkarnace Boha musí mít šest vznešených vlastností: bohatství, sílu, poznání, krásu, slávu a odříkání. Je řečeno, že i když jimi Ṛṣabhadeva oplýval, naprosto nelpěl na hmotném požitku. Byl sebeovládnutý, a proto Ho měl každý rád. Díky Jeho neobyčejným kvalitám všichni chtěli, aby vládl Zemi. Inkarnace Boha musí být uznána zkušenými lidmi a musí projevovat příznaky popsané v śāstrách. Nelze ji přijmout pouze na základě nekritického obdivu hloupých lidí.
Verš
Synonyma
tasya — Jeho; ha vā — jistě; ittham — takto; varṣmaṇā — tělesnými rysy; varīyasā — nejvznešenější; bṛhat-ślokena — ozdobený všemi vznešenými vlastnostmi, jež popisují básníci; ca — také; ojasā — udatností; balena — silou; śriyā — krásou; yaśasā — slávou; vīrya-śauryābhyām — vlivem a hrdinstvím; ca — a; pitā — otec (Mahārāja Nābhi); ṛṣabhaḥ — nejlepší; iti — takto; idam — toto; nāma — jméno; cakāra — dal.
Překlad
Když se syn Mahārāje Nābhiho objevil lidským zrakům, projevoval všechny dobré vlastnosti, které popisují velcí básníci — dobře stavěné tělo se všemi znaky Osobnosti Božství, udatnost, sílu, krásu, proslulost, slávu, vliv a nadšení. Poté, co u Něho Jeho otec, Mahārāja Nābhi, zpozoroval všechny tyto vlastnosti, usoudil, že jeho syn je nejlepší z lidských bytostí či nejvyšší bytost, a proto Mu dal jméno Ṛṣabha.
Význam
Abychom někoho mohli přijmout za Osobnost Božství nebo inkarnaci, musíme na jeho těle pozorovat příznaky Boha. Ty všechny byly nalezeny u neobyčejně mocného syna Mahārāje Nābhiho. Měl dobře stavěné tělo a projevoval všechny transcendentální vlastnosti; dával najevo velký vliv a dokázal ovládat mysl a smysly. Dostal proto jméno Ṛṣabha, které vyjadřuje, že byl nejvyšší živou bytostí.
Verš
Synonyma
yasya — Jemuž; hi — jistě; indraḥ — nebeský král Indra; spardhamānaḥ — záviděl; bhagavān — velmi bohatý; varṣe — na Bhārata-varṣu; na vavarṣa — nesesílal vodu; tat — to; avadhārya — věděl; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ṛṣabhadevaḥ — Ṛṣabhadeva; yoga-īśvaraḥ — vládce všech mystických sil; prahasya — s úsměvem; ātma-yoga-māyayā — Svou vlastní duchovní energií; sva-varṣam — na Své místo; ajanābham — Ajanābha; nāma — jménem; abhyavarṣat — lil vodu.
Překlad
Král nebes Indra, který je po hmotné stránce velmi bohatý, začal králi Ṛṣabhadevovi závidět, a proto přestal na planetu zvanou Bhārata-varṣa sesílat déšť. Nejvyšší Pán Ṛṣabhadeva, vládce všech mystických sil, tehdy pochopil záměr krále Indry a lehce se pousmál. Poté začal vlastní silou—prostřednictvím yogamāyi, Své vnitřní energie — vydatně zalévat Svou zemi, místo známé jako Ajanābha.
Význam
V tomto verši se objevuje dvakrát slovo bhagavān — vztahuje se na krále Indru i na Ṛṣabhadeva, inkarnaci Nejvyššího Pána. Nārada a Pán Brahmā bývají někdy také osloveni jako bhagavān. Slovo bhagavān označuje velmi bohatou a mocnou osobu, jako je Pán Brahmā, Pán Śiva, Nārada či Indra. Ti všichni dostávají titul bhagavān díky svému neobyčejnému majestátu. Král Ṛṣabhadeva je inkarnace Nejvyššího Pána, a proto je původním Bhagavānem. Z toho důvodu je zde označen jako yogeśvara, což vyjadřuje, že má tu největší, duchovní moc. Co se týče dodávek vody, nezávisí na králi Indrovi — může ji dodat Sám, jak to učinil v tomto případě. V Bhagavad-gītě je řečeno: yajñād bhavati parjanyaḥ. Mraky vody se na obloze objeví díky vykonávání yajñi. Mraky i déšť řídí Indra, nebeský král, ale pokud své povinnosti zanedbá, ujme se tohoto úkolu Samotný Nejvyšší Pán, zvaný též Yajña či Yajña-pati. Nakonec tedy bylo na místě zvaném Ajanābha deště dostatek. Když Yajña-pati chce, může učinit cokoliv, bez pomoci Svých podřízených. Proto se říká, že Nejvyšší Pán je všemocný. Na konci současného věku Kali bude velký nedostatek vody (anāvṛṣti), neboť lidé z nevědomosti a nedostatku prostředků pro oběť přestanou vykonávat yajñu. Śrīmad-Bhāgavatam proto doporučuje: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyaiḥ yajanti hi sumedhasaḥ. Yajña je z konečného hlediska určena k uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. V tomto věku Kali je velký nedostatek všeho a vládne nevědomost, nicméně všichni mohou vykonávat saṅkīrtana-yajñu. Každá rodina v každé společnosti může provádět saṅkīrtana-yajñu alespoň vždy večer. Potom nebude docházet k žádným nepříznivým událostem či nedostatku deště. Lidé v tomto věku musí vykonávat saṅkīrtana-yajñu, aby byli po hmotné stránce šťastní a zároveň dělali duchovní pokrok.
Verš
Synonyma
nābhiḥ — král Nābhi; tu — jistě; yathā-abhilaṣitam — jak si přál; su-prajastvam — nejkrásnějšího syna; avarudhya — dostal; ati-pramoda — velké radosti; bhara — přemírou; vihvalaḥ — zaplavený; gadgada-akṣarayā — chvějícím se v extázi; girā — s hlasem; svairam — ze Své nezávislé vůle; gṛhīta — přijal; nara-loka-sadharmam — jednal jako lidská bytost; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; purāṇa-puruṣam — nejstarší ze všech živých bytostí; māyā — prostřednictvím yogamāyi; vilasita — zmatené; matiḥ — jeho uvažování; vatsa — můj drahý synu; tāta — miláčku; iti — takto; sa-anurāgam — s velkou náklonností; upalālayan — vychovával; parām — transcendentální; nirvṛtim — blaženost; upagataḥ — získal.
Překlad
Jelikož král Nābhi dostal dokonalého syna, jakého si přál, byl neustále zaplavený transcendentální blažeností a otcovskou láskou. Ve vytržení Mu říkal chvějícím se hlasem: “Můj drahý synu, můj miláčku.” Toto uvažování, kdy pokládal Nejvyššího Pána, Svrchovaného Otce, za svého syna, způsobila yogamāyā. Pán se ze Své svrchované dobré vůle stal jeho synem a jednal s každým, jako kdyby Sám byl obyčejnou lidskou bytostí. Král Nābhi začal svého transcendentálního syna s velkou náklonností vychovávat a neustále ho naplňovala transcendentální blaženost, radost a oddanost.
Význam
Slovo māyā je zde použité ve smyslu iluze. Jelikož Mahārāja Nābhi považoval Nejvyšší Osobnost Božství za svého vlasního syna, byl nepochybně v iluzi, ale jednalo se o transcendentální iluzi. Taková iluze je zapotřebí; jak jinak by někdo mohl pokládat Svrchovaného Otce za svého syna? Nejvyšší Pán se zjevuje jako syn některého ze Svých oddaných—Pán Kṛṣṇa se například zjevil jako syn Yaśody a Nandy Mahārāje. Tito oddaní na svého syna nikdy nedokázali myslet jako na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť takový způsob uvažování by narušil jejich vztah rodičovské lásky.
Verš
Synonyma
vidita — jelikož dobře znal; anurāgam — oblíbenost; āpaura-prakṛti — mezi všemi občany a vládními úředníky; jana-padaḥ — s touhou sloužit všem lidem; rājā — král; nābhiḥ — Nābhi; ātmajam — svého syna; samaya-setu-rakṣāyām — aby chránil lidi přesně podle védských zásad náboženského života; abhiṣicya — dosadil na trůn; brāhmaṇeṣu — učeným brāhmaṇům; upanidhāya — svěřil; saha — se; merudevyā — svou manželkou Merudevī; viśālāyām — v Badarikāśramu; prasanna-nipuṇena — vykonával s velkým uspokojením a dovedností; tapasā — prostřednictvím různých druhů askeze; samādhi-yogena — v dokonalém samādhi; nara-nārāyaṇa-ākhyam — jménem Nara-Nārāyaṇa; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; vāsudevam — Kṛṣṇu; upāsīnaḥ — uctíval; kālena — v pravý čas; tat-mahimānam — Jeho slavného sídla, duchovního světa, Vaikuṇṭhy; avāpa — dosáhl.
Překlad
Král Nābhi věděl, že jeho syn Ṛṣabhadeva je mezi občany i vládními úředníky a ministry velice oblíbený, a proto Ho dosadil na trůn jako vládce světa, aby chránil obyvatelstvo podle védského náboženského systému. Za tím účelem Ho svěřil do rukou učených brāhmaṇů, kteří Ho měli vést při řízení vlády. Poté Mahārāja Nābhi odešel se svou manželkou Merudevī do Badarikāśramu v Himalájích, kde se s velkým uspokojením dovedně zaměstnal různými druhy askeze. V dokonalém samādhi uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, Nara-Nārāyaṇa, Jenž je úplnou expanzí Kṛṣṇy. Díky tomu po čase dospěl do duchovního světa, známého jako Vaikuṇṭha.
Význam
Když Mahārāja Nābhi viděl, že jeho syn Ṛṣabhadeva je oblíbený u obyčejných lidí i vládních služebníků, rozhodl se Ho dosadit na královský trůn. Také Ho chtěl svěřit do rukou učených brāhmaṇů. Z toho vidíme, že od panovníka se očekávalo, že bude vládnout striktně podle védských zásad pod vedením učených brāhmaṇů, kteří mu mohli radit na základě uznávaných védských písem, jako je Manu-smṛti a další śāstry. Povinností krále je vládnout občanům v souladu s védskými zásadami, podle kterých se společnost dělí na čtyři kategorie — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra. Cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Poté, co král takto rozdělí společnost, je povinen dohlížet na to, aby se každý řídil védskými zásadami odpovídajícími jeho třídě. Brāhmaṇa musí vykonávat povinnosti brāhmaṇy, aniž by podváděl veřejnost. Nikdo nemůže získat titul brāhmaṇy bez potřebných kvalifikací. Povinností krále je dohlížet, aby každý vykonával své předepsané činnosti podle pokynů védských písem. Navíc je nutné odejít na konci života do ústraní. I když byl Mahārāja Nābhi stále ještě králem, zanechal rodinného života a odešel se svou manželkou do Himalájí, na místo zvané Badarikāśram, kde jsou uctívána Božstva Nara-Nārāyaṇa. Slova prasanna-nipuṇena tapasā vyjadřují, že král podstupoval veškerou askezi velice dovedně a radostně. Přestože byl králem, vůbec mu nevadilo, že opustil pohodlný domácí život. I když se podroboval tvrdé askezi, cítil se v Badarikāśramu velice dobře a vše vykonával s velkou dovedností. Takto plně pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy (samādhi-yoga), s neustálými myšlenkami na Kṛṣṇu, Vāsudeva, dosáhl Mahārāja Nābhi na konci svého života úspěchu a byl přemístěn do duchovního světa, na Vaikuṇṭhaloku.
Takto vypadá védský život. Člověk musí ukončit koloběh zrození a smrti a vrátit se domů, zpátky k Bohu. V této souvislosti jsou význačná slova tan-mahimānam avāpa. Śrīla Śrīdhara Svāmī říká, že mahimā znamená osvobození v tomto životě. Měli bychom v tomto životě jednat takovým způsobem, abychom byli po opuštění tohoto těla osvobozeni z pout opakovaného rození a umírání. To se nazývá jīvan-mukti. Śrīla Vīrarāghava Ācārya uvádí, že v Chāndogya Upaniṣadě je popsáno osm příznaků jīvan-mukty, osoby osvobozené již za života v tomto těle. Prvním příznakem takové osoby je, že je zbavená všech hříšných činností (apahata-pāpa). Ten, kdo je v zajetí māyi, hmotné energie, se musí dopouštět hříšných činností. Podle Bhagavad-gīty jsou tito lidé duṣkṛtinaḥ, což vyjadřuje, že neustále jednají hříšně. Ten, kdo je v tomto životě osvobozený, nehřeší. Hříšné činnosti jsou: nedovolený sex, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování. Dalším příznakem je vijara, což znamená, že osvobozená osoba nepodléhá bolestem stáří. Další příznak se nazývá vimṛtyu. Osvobozená osoba se připravuje takovým způsobem, že již nebude muset přijímat žádná další hmotná těla, kterým je dáno zemřít. Nepoklesne tedy znovu do koloběhu zrození a smrti. Další příznak je viśoka — netečnost vůči hmotnému neštěstí a štěstí. Další je vijighatsa — osvobozená osoba již netouží po hmotném požitku. Další příznak je apipātā, což znamená, že si nepřeje nic jiného než oddaně sloužit Kṛṣṇovi, nejdražšímu Pánu, o Jehož přízeň je vhodné usilovat. Následující příznak je satya-kāma, což vyjadřuje, že všechny touhy takové osoby směřují k Nejvyšší Pravdě, ke Kṛṣṇovi; netouží po ničem jiném. Je satya-saṅkalpa. Vše, co si přeje, je splněno milostí Kṛṣṇy. Za prvé, netouží po ničem pro svůj hmotný prospěch, a za druhé, pokud vůbec po něčem touží, pak po službě Nejvyššímu Pánu—a tato touha je Pánovou milostí splněna. To se nazývá satya-saṅkalpa. Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že slovo mahimā označuje návrat do duchovního světa, zpátky domů, zpátky na Vaikuṇṭhu. Podle Śrī Śukadeva slovo mahimā znamená, že oddaný získá vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. To se nazývá sadharma, “stejná kvalita”. Kṛṣṇa se nikdy nerodí a nikdy neumírá, a Jeho oddaní, kteří se vrátí k Bohu, také nikdy nezemřou a nikdy se nenarodí v hmotném světě.
Verš
ko nu tat karma rājarṣer
nābher anv ācaret pumān
apatyatām agād yasya
hariḥ śuddhena karmaṇā
Synonyma
yasya — jehož; ha — vskutku; pāṇḍaveya — ó Mahārāji Parīkṣite; ślokau — dvě sloky; udāharanti — recitují; kaḥ — kdo; nu — potom; tat — to; karma — činnosti; rāja-ṛṣeḥ — zbožného krále; nābheḥ — Nābhiho; anu — následující; ācaret — mohl by vykonat; pumān — člověk; apatyatām — synovství; agāt — přijal; yasya — jehož; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; śuddhena — čistými, v rámci oddané služby; karmaṇā — činnostmi.
Překlad
Ó Mahārāji Parīkṣite, staří mudrci složili na oslavu Mahārāje Nābhiho dvě sloky. První z nich zní: “Kdo může dosáhnout dokonalosti Mahārāje Nābhiho? Kdo dokáže jednat jako on? Díky jeho oddané službě Nejvyšší Pán svolil, že se stane jeho synem.”
Význam
Významná jsou slova śuddhena karmaṇā. Není-li činnost vykonávána v rámci oddané služby, je znečištěna kvalitami hmotné přírody. To vysvětluje Bhagavad-gītā: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ. Činnosti vykonáváné pouze pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství jsou čisté a nedotčené kvalitami hmotné přírody. Všechny ostatní činnosti jsou poznamenané kvalitami nevědomosti a vášně, jakož i dobra. Všechny hmotné činnosti, určené pro uspokojení smyslů, jsou znečištěné, ale Mahārāja Nābhi tak nikdy nejednal — i při vykonávání yajñi byly jeho činnosti transcendentální. Proto získal Nejvyššího Pána za syna.
Verš
viprā maṅgala-pūjitāḥ
yasya barhiṣi yajñeśaṁ
darśayām āsur ojasā
Synonyma
brahmaṇyaḥ — oddaný brāhmaṇů; anyaḥ — nějaký jiný; kutaḥ — kde je; nābheḥ — než Mahārāja Nābhi; viprāḥ — brāhmaṇové; maṅgala-pūjitāḥ — náležitě uctění a uspokojení; yasya — jehož; barhiṣi — v obětní aréně; yajña-īśam — Nejvyšší Osobnost Božství, příjemce všech obětních obřadů; darśayām āsuḥ — ukázali; ojasā — svou bráhmanskou silou.
Překlad
(Druhá modlitba zní takto:) “Kdo uctívá brāhmaṇy lépe než Mahārāja Nābhi? Jelikož je uctil k jejich plné spokojenosti, kvalifikovaní brāhmaṇové mu svou bráhmanskou silou ukázali Nejvyšší Osobnost Božství, Samotného Nārāyaṇa.”
Význam
Brāhmaṇové, kteří sloužili jako kněží v obětním obřadu, nebyli obyčejní brāhmaṇové. Byli tak mocní, že svými modlitbami dokázali přivolat Nejvyšší Osobnost Božství. Díky tomu mohl Mahārāja Nābhi vidět Pána tváří v tvář. Ten, kdo není vaiṣṇavou, nedokáže Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, přivolat. Pán nepřijme pozvání od nikoho kromě vaiṣṇavy. V Padma Purāṇě je proto řečeno:
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
“Jestliže učený brāhmaṇa, zběhlý ve všech oblastech védského poznání, není vaiṣṇavou, není způsobilý stát se duchovním mistrem. Ale i ten, kdo se narodil v rodině nižší třídy, se může stát duchovním mistrem, je-li vaiṣṇava.” Tito brāhmaṇové byli nepochybně velkými odborníky co se týče přednášení védských manter. Ovládali vykonávání védských obřadů a navíc byli vaiṣṇavové. Svou duchovní silou tedy dokázali přivolat Nejvyšší Osobnost Božství a umožnit svému žákovi, Mahārājovi Nābhimu, vidět Pána tváří v tvář. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že slovo ojasā znamená “oddanou službou”.
Verš
Synonyma
atha — poté (po odchodu Svého otce); ha — vskutku; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣabha-devaḥ — Ṛṣabhadeva; sva — Své; varṣam — království; karma-kṣetram — pole činností; anumanyamānaḥ — přijal za; pradarśita — šel příkladem; guru-kula-vāsaḥ — žil v gurukule; labdha — dosáhl; varaiḥ — dary; gurubhiḥ — duchovními mistry; anujñātaḥ — jak Mu bylo nařízeno; gṛha-medhinām — hospodářů; dharmān — povinnosti; anuśikṣamāṇaḥ — učil vlastním příkladem; jayantyām — se Svou manželkou Jayantī; indra-dattāyām — kterou Mu dal Pán Indra; ubhaya-lakṣaṇam — obou druhů; karma — činnosti; samāmnāyāmnātam — uvedené v písmech; abhiyuñjan — vykonával; ātmajānām — synů; ātma-samānānām — přesně takových, jako byl On Sám; śatam — sto; janayām āsa — zplodil.
Překlad
Poté, co Mahārāja Nābhi odešel do Badarikāśramu, Nejvyšší Pán Ṛṣabhadeva pochopil, že Jeho království představuje Jeho pole činností. Šel proto Sám příkladem a učil povinnostem hospodáře tak, že pod vedením duchovních mistrů nejprve podstoupil brahmacaryu. Odebral se také žít do gurukuly, místa duchovních mistrů. Po ukončení Svého vzdělání rozdal Svým duchovním mistrům dary (guru-dakṣiṇā) a přijal život hospodáře. Vzal si za manželku dívku jménem Jayantī, kterou Mu věnoval král nebes Indra, a zplodil s ní sto synů, jež byli stejně mocní a kvalifikovaní jako On Sám. Ṛṣabhadeva a Jayantī vykonávali obřadní činnosti nařízené śāstrami śruti a smṛti, a tak žili ukázkovým rodinným životem.
Význam
Jakožto inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství neměl Ṛṣabhadeva nic společného s hmotnými záležitostmi. Jak uvádí Bhagavad-gītā: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — záměrem každé inkarnace je osvobodit oddané a ukončit démonské činnosti neoddaných. To jsou dvě úlohy Nejvyššího Pána, když inkarnuje. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl, že aby mohl člověk kázat, musí žít praktickým životem a ukazovat lidem, jak mají jednat. Āpani ācari' bhakti śikhāimu sabāre. Nikdo nemůže učit něčemu druhé, dokud se tak sám nechová. Ṛṣabhadeva byl ideální král a přijal vzdělání v gurukule, přestože již byl plně vzdělaný, neboť Nejvyšší Pán je vševědoucí. Neexistovalo nic, čemu by se mohl v gurukule naučit, ale přesto tam šel, aby všem lidem ukázal, jak přijmout vzdělání ze správného zdroje, od védských učitelů. Potom započal život hospodáře a žil podle zásad védského poznání (śruti a smṛti). Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.10) cituje ze Skanda Purāṇy:
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
Lidská společnost se musí řídit pokyny získanými ze śruti a smṛti, védské literatury. Jejich praktickým uplatněním v životě je uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství podle systému pāñcarātrika-vidhi. Každá lidská bytost musí rozvíjet svůj duchovní život a nakonec se vrátit domů, zpátky k Bohu. Mahārāja Ṛṣabhadeva všechny tyto zásady striktně dodržoval. Byl ideálním gṛhasthou a učil Své syny, jak dosáhnout dokonalosti v duchovním životě. To jsou některé příklady, jak vládl Zemi a jak naplnil Své poslání inkarnace.
Verš
Synonyma
Překlad
Nejstarší ze sta Ṛṣabhadevových synů, který se jmenoval Bharata, byl velkým, vznešeným oddaným, obdařeným těmi nejlepšími vlastnostmi. Na jeho počest začali lidé tuto planetu nazývat Bhārata-varṣa.
Význam
Tato planeta, známá jako Bhārata-varṣa, se rovněž nazývá puṇya-bhūmi, “zbožná země”. V současné době je Bhārata-bhūmi či Bhārata-varṣa malé území sahající od Himalájí po mys Comorin. Někdy se tento poloostrov nazývá puṇya-bhūmi. Śrī Caitanya Mahāprabhu přikládal lidem této země zvláštní důležitost.
janma sārthaka kari' kara para-upakāra
“Ten, kdo se narodil jako lidská bytost v Indii (Bhārata-varṣi), by měl svůj život přivést k dokonalosti a pracovat pro dobro všech ostatních lidí.” (Cc. Ādi 9.41) Obyvatelům tohoto území je osud velice příznivý. Mohou se očistit přijetím filozofie hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, vydat se za hranice Bhārata-bhūmi (Indie) a kázat toto učení pro dobro celého světa.
Verš
Synonyma
Překlad
Po Bharatovi následovalo devadesát devět dalších synů. Devět z nich bylo starších — Kuśāvarta, Ilāvarta, Brahmāvarta, Malaya, Ketu, Bhadrasena, Indraspṛk, Vidarbha a Kīkaṭa.
Verš
prabuddhaḥ pippalāyanaḥ
āvirhotro ’tha drumilaś
camasaḥ karabhājanaḥ
Synonyma
kaviḥ — Kavi; haviḥ — Havi; antarikṣaḥ — Antarikṣa; prabuddhaḥ — Prabuddha; pippalāyanaḥ — Pippalāyana; āvirhotraḥ — Āvirhotra; atha — rovněž; drumilaḥ — Drumila; camasaḥ — Camasa; karabhājanaḥ — Karabhājana; iti — tímto způsobem; bhāgavata-dharma-darśanāḥ — autorizovaní kazatelé Śrīmad-Bhāgavatamu; nava — devět; mahā-bhāgavatāḥ — velice pokročilí oddaní; teṣām — jejich; sucaritam — dobré vlastnosti; bhagavat-mahimā-upabṛṁhitam — doprovázené slávou Nejvyššího Pána; vasudeva-nārada-saṁvādam — během rozhovoru mezi Vasudevem a Nāradou; upaśamāyanam — což dává plné uspokojení mysli; upariṣṭāt — později (v jedenáctém zpěvu); varṇayiṣyāmaḥ — názorně vysvětlím.
Překlad
Dalšími syny byli Kavi, Havi, Antarikṣa, Prabuddha, Pippalāyana, Āvirhotra, Drumila, Camasa a Karabhājana. Ti všichni byli velice pokročilými oddanými a autorizovanými kazateli Śrīmad-Bhāgavatamu, oslavovanými pro jejich intenzivní oddanost Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Z toho důvodu byli velice vznešení. Později — až budu mluvit o rozhovoru mezi Nāradou a Vasudevem — (říká Śukadeva Gosvāmī) popíši pro dokonalé uspokojení mysli vlastnosti těchto devíti oddaných.
Verš
Synonyma
yavīyāṁsaḥ — mladší; ekāśītiḥ — osmdesát jedna; jāyanteyāḥ — synové Jayantī, manželky Ṛṣabhadeva; pituḥ — svého otce; ādeśakarāḥ — následovali příkaz; mahā-śālīnāḥ — dobrého chování, ušlechtilí; mahā-śrotriyāḥ — s důkladnou znalostí Ved; yajña-śīlāḥ — zkušení ve vykonávání obřadů; karma-viśuddhāḥ — velmi čistí ve svém jednání; brāhmaṇāḥ — kvalifikovanými brāhmaṇy; babhūvuḥ — stali se.
Překlad
Kromě výše uvedených devatenácti měli Ṛṣabhadeva a Jayantī osmdesát jedna dalších, mladších synů. Na příkaz svého otce si všichni osvojili vytříbené, ušlechtilé chování, čistotu v jednání a důkladnou znalost Ved, jakož i vykonávání védských obřadů. Všichni se tak stali dokonale kvalifikovanými brāhmaṇy.
Význam
Z tohoto verše získáváme cennou informaci o tom, jak kvalifikace jednotlivých tříd závisí na vlastnostech a činnostech. Ṛṣabhadeva byl jakožto král bezpochyby kṣatriyou. Měl sto synů, z nichž deset jednalo jako kṣatriyové a vládlo této planetě. Devět synů se stalo vynikajícími kazateli Śrīmad-Bhāgavatamu (mahā-bhāgavaty) — tím je řečeno, že překonali postavení brāhmaṇů. Z dalších jednaosmdesáti synů se stali vysoce kvalifikovaní brāhmaṇové. To jsou některé praktické příklady, jak může člověk dosáhnout způsobilosti pro určitý druh činnosti tím, že se pro ni kvalifikuje; nikoliv zrozením. Všichni synové Mahārāje Ṛṣabhadeva byli původem kṣatriyové, ale díky svým vlastnostem se někteří stali kṣatriyi a jiní brāhmaṇy. Devět z nich se stalo kazateli Śrīmad-Bhāgavatamu (bhāgavata-dharma-darśanāḥ), což znamená, že překonali kategorie kṣatriyů i brāhmaṇů.
Verš
Synonyma
bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣabha — Ṛṣabha; saṁjñaḥ — jménem; ātma-tantraḥ — naprosto nezávislý; svayam — Osobně; nitya — věčně; nivṛtta — osvobozený; anartha — od nežádoucích věcí (zrození, stáří, nemoci a smrti); paramparaḥ — nepřetržitý sled, jedna za druhou; kevala — pouze; ānanda-anubhavaḥ — plný transcendentální blaženosti; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán, vládce; eva — vskutku; viparīta-vat — jako pravý opak; karmāṇi — hmotné činnosti; ārabhamāṇaḥ — vykonával; kālena — časem; anugatam — zanedbaná; dharmam — varṇāśrama-dharma; ācaraṇena — jednáním; upaśikṣayan — učil; a-tat-vidām — nevědomé lidi; samaḥ — vyrovnaný; upaśāntaḥ — nevyrušovaný hmotnými smysly; maitraḥ — ke každému velmi přátelský; kāruṇikaḥ — ke všem velice milostivý; dharma — náboženské zásady; artha — hospodářský rozvoj; yaśaḥ — proslulost; prajā — synové a dcery; ānanda — hmotný požitek; amṛta — věčný život; avarodhena — pro získání; gṛheṣu — v životě hospodáře; lokam — všechny lidi; niyamayat — usměrňoval.
Překlad
Pán Ṛṣabhadeva byl jakožto inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství naprosto nezávislý, neboť Jeho podoba byla duchovní, věčná a plná transcendentální blaženosti. Nikdy se Ho netýkaly čtyři principy hmotného utrpení (zrození, smrt, stáří a nemoc) a nebyl také hmotně připoutaný. Vždy se vyznačoval vyrovnaností a viděl všechny na stejné úrovni. Byl dobrodincem všech živých bytostí a trápilo Ho, když viděl neštěstí druhých. I když byl dokonalou osobností, Nejvyšším Pánem a vládcem všech, přesto vystupoval jako obyčejná podmíněná duše a striktně se řídil zásadami varṇāśrama-dharmy. Jelikož tyto zásady začaly být časem zanedbávány, učil Svými vlastnostmi a chováním nevědomou veřejnost, jak plnit povinnosti v rámci varṇāśrama-dharmy. Takto usměrňoval lidi žijící životem hospodářů a umožňoval jim rozvíjet náboženství a hospodářské blaho a získat dobrou pověst, syny a dcery, hmotný požitek a nakonec věčný život. Svými pokyny lidem ukazoval, jak mohou zůstat hospodáři a zároveň následováním zásad varṇāśrama-dharmy dosáhnout dokonalosti.
Význam
Varṇāśrama-dharma je určena pro nedokonalé, podmíněné duše. Poskytuje jim přípravu nutnou pro duchovní pokrok, aby se nakonec mohly vrátit domů, zpátky k Bohu. Civilizace, která nezná nejvyšší cíl života, není o nic lepší než společnost zvířat. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum. Lidská společnost má rozvíjet duchovní poznání, aby se všichni lidé mohli vysvobodit ze spárů zrození, smrti, stáří a nemoci. Varṇāśrama-dharma umožňuje lidské společnosti stát se dokonale způsobilou k osvobození se ze zajetí māyi — následováním usměrňujících zásad varṇāśrama-dharmy může každý dosáhnout úspěchu. V tomto ohledu se obraťte na Bhagavad-gītu (3.21—24).
Verš
Synonyma
Překlad
Cokoliv koná významný člověk, konají i obyčejní lidé.
Význam
Podobný verš nalezneme v Bhagavad-gītě (3.21). V lidské společnosti musí existovat skupina lidí dokonale vyškolených na brāhmaṇy podle pokynů védských písem. Ti, kdo nedosahují bráhmanských kvalifikací — vládci, obchodníci a dělníci — mají přijímat pokyny od těchto ideálních lidí, kteří jsou považováni za intelektuály. Tak může každý dosáhnout nejvyššího transcendentálního postavení a zbavit se hmotné připoutanosti. Samotný Pán Kṛṣṇa říká, že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, dočasné místo plné strádání. Nikdo tady nemůže zůstat, ani když přistoupí na kompromis se strádáním. Každý musí opustit toto tělo a přijmout jiné, které ani nemusí být lidské. Jakmile živá bytost dostane hmotné tělo, stává se z ní deha-bhṛt neboli dehī a je nucena se podrobit všem hmotným podmínkám. Vůdci společnosti musí být natolik ideální, aby se jejich následováním mohl každý vysvobodit ze spárů hmotné existence.
Verš
Synonyma
yadyapi — i když; sva-viditam — znal; sakala-dharmam — zahrnující všechny druhy předepsaných povinností; brāhmam — védské pokyny; guhyam — velmi důvěrné; brāhmaṇaiḥ — brāhmaṇy; darśita-mārgeṇa — ukázanou cestou; sāma-ādibhiḥ — sāma, dama, titikṣā (ovládání mysli a smyslů, snášenlivost) atd.; upāyaiḥ — prostřednictvím; janatām — lidem; anuśaśāsa — vládl.
Překlad
Pán Ṛṣabhadeva dokonale znal důvěrné védské poznání, které zahrnuje informace o předepsaných povinnostech všeho druhu, ale přesto i nadále vystupoval jako kṣatriya a následoval pokyny brāhmaṇů týkající se ovládání mysli a smyslů, snášenlivosti a podobně. Tak vládl lidem podle systému varṇāśrama-dharmy, který přikazuje, aby brāhmaṇové učili kṣatriye a kṣatriyové vládli státu prostřednictvím vaiśyů a śūdrů.
Význam
I když Ṛṣabhadeva dokonale znal všechny védské zásady, přesto se řídil pokyny brāhmaṇů, aby správně udržoval společenský řád. Brāhmaṇové dávali rady podle śāster a všechny ostatní třídy jednaly podle nich. Slovo brahma znamená “dokonalé poznání týkající se všech činností”. Toto poznání je velice důvěrně popsané ve védské literatuře. Lidé dokonale vyškolení jako brāhmaṇové by měli znát veškerou védskou literaturu a prospěch, který z ní vytěží, by měli předávat obyvatelstvu. Všichni lidé by měli následovat dokonalého brāhmaṇu. Tak se může každý naučit ovládat mysl a smysly a postupně spět k duchovní dokonalosti.
Verš
Synonyma
dravya — prostředky pro vykonávání yajñi; deśa — určité místo, svaté místo či chrám; kāla — vhodný čas, jako například jaro; vayaḥ — věk, zejména mládí; śraddhā — víra v kvalitě dobra, nikoliv vášně a nevědomosti; ṛtvik — kněží; vividha-uddeśa — uctívání různých polobohů pro různé účely; upacitaiḥ — obohacené; sarvaiḥ — všemi druhy; api — jistě; kratubhiḥ — obětními obřady; yathā-upadeśam — podle pokynů; śata-kṛtvaḥ — stokrát; iyāja — uctíval.
Překlad
Pán Ṛṣabhadeva stokrát vykonal všechny druhy obětí podle pokynů védské literatury, a tak po všech stránkách uspokojil Pána Viṣṇua. Všechny obřady se skvěly prvotřídním vybavením. Byly pořádány na svatých místech, ve vhodnou dobu a vykonávali je kněží, kteří byli mladí a oplývali vírou. Takto probíhalo uctívání Pána Viṣṇua, po kterém bylo prasādam nabízeno všem polobohům. Všechny obřady a festivaly tedy byly úspěšné.
Význam
Je řečeno: kaumāra ācaret prājño dharmān bhāgavatān iha (Bhāg. 7.6.1). Pro úspěšný průběh obřadu je třeba, aby ho vykonávali mladí muži až chlapci v útlém věku. Lidé mají již od dětství procházet přípravou odpovídající védské kultuře, zvláště co se týče oddané služby. Takto může každý přivést svůj život k dokonalosti. Vaiṣṇava není neuctivý k polobohům, ale na druhou stranu není tak hloupý, aby uznával každého poloboha za Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je vládcem všech polobohů — polobozi jsou tedy Jeho služebníci. Vaiṣṇava je uznává za služebníky Nejvyššího Pána a uctívá je nepřímo. V Brahma-saṁhitě je uctívání všech důležitých polobohů — Pána Śivy, Pána Brahmy, a dokonce i inkarnací a expanzí Pána Kṛṣṇy, jako je Mahā-Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a všechny ostatní viṣṇu-tattvy, jakož i śakti-tattvy, jako například Durgādevī — zahrnuto v uctívání Govindy slovy govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Vaiṣṇava uctívá polobohy ve vztahu ke Govindovi, nikoliv nezávisle. Vaiṣṇavové nejsou tak hloupí, aby považovali polobohy za nezávislé na Nejvyšší Osobnosti Božství. Caitanya-caritāmṛta potvrzuje: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — Nejvyšší Pán je Kṛṣṇa a všichni ostatní jsou Jeho služebníci.
Verš
Synonyma
bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; ṛṣabheṇa — králem Ṛṣabhou; parirakṣyamāṇe — chráněni; etasmin — na této; varṣe — planetě; na — ne; kaścana — někdo; puruṣaḥ — ani obyčejný člověk; vāñchati — touží; avidyamānam — ve skutečnosti neexistující; iva — jako kdyby; ātmanaḥ — pro sebe; anyasmāt — od někoho jiného; kathañcana — jakkoliv; kimapi — cokoliv; karhicit — kdykoliv; avekṣate — chce vidět; bhartari — k vládci; anusavanam — vždy; vijṛmbhita — rostoucí; sneha-atiśayam — velká náklonnost; antareṇa — v nitru.
Překlad
Nikdo netouží po ničem, co je jako přelud nebo květina na nebi, neboť každý dobře ví, že takové věci neexistují. Když Pán Ṛṣabhadeva vládl Bhārata-varṣe, ani obyčejní lidé nikdy a žádným způsobem o nic nežádali. Nikdo nikdy nežádá o přelud. Jinými slovy, každý byl naprosto spokojený, a proto nemohlo dojít k tomu, aby někdo o něco žádal. Lidé cítili ke králi velkou náklonnost, která neustále rostla, a proto neměli potřebu po něm něco chtít.
Význam
V Bengálsku se používá slovo ghoḍā-ḍimba, “koňské vejce”. Jelikož kůň nikdy vejce nesnáší, nemá slovo ghoḍā-ḍimba ve skutečnosti žádný význam. V sanskrtu existuje slovo kha-puṣpa, které znamená “květina na nebi”. Na nebi však žádné květiny nerostou; o věci, jako je kha-puṣpa či ghoḍā-ḍimba, tedy nikdo nestojí. Za vlády Mahārāje Ṛṣabhadeva byli lidé tak dobře zaopatření, že nechtěli o nic žádat. Díky Jeho vládě dostávali v hojnosti všechny životní nezbytnosti, a proto byl každý plně spokojen a nikdo nic nepožadoval. To je dokonalost vlády. Jsou-li kvůli špatné vládě občané nešťastní, její vůdčí představitelé jsou zatraceni. V těchto dobách demokracie mají lidé k monarchii odpor, ale zde je příklad toho, jak vládce celého světa zajišťoval plnou spokojenost všech občanů tím, že jim dodával vše potřebné k životu a následoval védské zásady. Tak byl za vlády Mahārāje Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Osobnosti Božství, každý naprosto šťastný.
Verš
Synonyma
saḥ — On; kadācit — jednou; aṭamānaḥ — na okružní cestě; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣabhaḥ — Pán Ṛṣabha; brahmāvarta-gataḥ — když dospěl na místo známé jako Brahmāvarta (podle některých se jedná o Barmu a podle jiných o místo poblíž Kanpuru v Uttarpradéši); brahma-ṛṣi-pravara-sabhāyām — na shromáždění prvotřídních brāhmaṇů; prajānām — zatímco občané; niśāmayantīnām — naslouchali; ātmajān — Své syny; avahita-ātmanaḥ — pozorné; praśraya — dobrého chování; praṇaya — oddanosti; bhara — hojností; su-yantritān — kteří se dovedli ovládat; api — ačkoliv; upaśikṣayan — učil; iti — takto; ha — jistě; uvāca — řekl.
Překlad
Při Své okružní cestě světem jednou Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Pán, dospěl na místo zvané Brahmāvarta. Konalo se tam velké shromáždění učených brāhmaṇů a všichni královi synové pozorně naslouchali jejich pokynům. Přestože si již osvojili dobré chování a byli oddaní a kvalifikovaní, Ṛṣabhadeva je na tomto shromáždění poučil tak, že to slyšeli všichni občané. Dal jim pokyny pro budoucnost, aby byli schopni dokonale vládnout světu. Pronesl tedy následující slova.
Význam
Pro toho, kdo chce pokojně žít v tomto světě plném utrpení, mají pokyny Pána Ṛṣabhadeva Jeho synům velkou cenu. To, jak Pán Ṛṣabhadeva dává Svým synům tyto cenné pokyny, popisuje následující kapitola.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtvrté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Vlastnosti Ṛṣabhadeva, Nejvyšší Osobnosti Božství”.