ŚB 5.24.22
Dévanágarí
न वै भगवान्नूनममुष्यानुजग्राह यदुत पुनरात्मानुस्मृतिमोषणं मायामयभोगैश्वर्यमेवातनुतेति ॥ २२ ॥
Verš
na vai bhagavān nūnam amuṣyānujagrāha yad uta punar ātmānusmṛti-moṣaṇaṁ māyāmaya-bhogaiśvaryam evātanuteti.
Synonyma
na — ne; vai — vskutku; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; nūnam — jistě; amuṣya — Bali Mahārājovi; anujagrāha — projevil přízeň; yat — protože; uta — jistě; punaḥ — znovu; ātma-anusmṛti — o vzpomínání na Nejvyšší Osobnost Božství; moṣaṇam — jež člověka oloupí; māyā-maya — vlastnost māyi; bhoga-aiśvaryam — hmotné bohatství; eva — jistě; ātanuta — rozšířené; iti — takto.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neprojevil Svou milost Bali Mahārājovi tím, že mu dal hmotné štěstí a bohatství, neboť tyto věci vedou k zapomnění na láskyplnou službu Pánu. Výsledkem hmotného bohatství je, že člověk již nedokáže soustředit mysl na Nejvyšší Osobnost Božství.
Význam
Existují dva druhy bohatství. Jedno, které je výsledkem osobní karmy, je hmotné, a druhé je duchovní. Odevzdaná duše, která plně závisí na Nejvyšší Osobnosti Božství, nestojí o hmotné bohatství, ze kterého by získala smyslový požitek. Když tedy čistý oddaný vlastní velké hmotné bohatství, není to výsledkem jeho karmy, ale díky jeho bhakti. Takové postavení zaujímá proto, že Nejvyšší Pán chce, aby Mu sloužil velmi snadno a honosně. Zvláštní milostí Pána vůči začínajícímu oddanému je, že mu přivodí hmotnou chudobu. To je Pánova milost, protože když začátečník po hmotné stránce zbohatne, zapomene Pánovi sloužit. Když se ale Pánovy přízně v podobě bohatství dostane pokročilému oddanému, nejedná se o hmotné bohatství, ale o duchovní příležitost. Hmotné bohatství, které dostávají polobozi, způsobuje zapomnění na Pána, ale bohatství, které dostal Bali Mahārāja pro další službu Pánu, neneslo ani stopu māyi.