ŚB 5.20.37
Dévanágarí
स लोकत्रयान्ते परित ईश्वरेण विहितो यस्मात्सूर्यादीनां ध्रुवापवर्गाणां ज्योतिर्गणानां गभस्तयोऽर्वाचीनांस्त्रींल्लोकानावितन्वाना न कदाचित्पराचीना भवितुमुत्सहन्ते तावदुन्नहनायाम: ॥ ३७ ॥
Verš
sa loka-trayānte parita īśvareṇa vihito yasmāt sūryādīnāṁ dhruvāpavargāṇāṁ jyotir-gaṇānāṁ gabhastayo ’rvācīnāṁs trīḻ lokān āvitanvānā na kadācit parācīnā bhavitum utsahante tāvad unnahanāyāmaḥ.
Synonyma
saḥ — ta hora; loka-traya-ante — na konci tří lok (Bhūloky, Bhuvarloky a Svarloky); paritaḥ — okolo; īśvareṇa — Nejvyšší Osobností Božství, Kṛṣṇou; vihitaḥ — stvořená; yasmāt — z níž; sūrya-ādīnām — planety Slunce; dhruva-apavargāṇām — až po Dhruvaloku a jiná, níže umístěná svítící tělesa; jyotiḥ-gaṇānām — všech svítících těles; gabhastayaḥ — paprsky; arvācīnān — na této straně; trīn — tři; lokān — planetární soustavy; āvitanvānāḥ — šířící se po; na — ne; kadācit — kdykoliv; parācīnāḥ — za oblastí vymezenou touto horou; bhavitum — být; utsahante — jsou schopny; tāvat — tolik; unnahana-āyāmaḥ — výška hory.
Překlad
Svrchovanou vůlí Kṛṣṇy byla hora známá jako Lokāloka ustanovena za vnější hranici tří světů — Bhūloky, Bhuvarloky a Svarloky — aby ovládala sluneční paprsky po celém vesmíru. Všechna svítící tělesa, od Slunce vzhůru až po Dhruvaloku, šíří své paprsky po všech třech světech, ale jen v prostoru vymezeném touto horou. Jelikož je nesmírně vysoká—přečnívá i Dhruvaloku — stojí v cestě paprskům svítících těles, které za ni proto nemohou nikdy proniknout.
Význam
Mluvíme-li o loka-trayi, poukazujeme na tři základní planetární systémy — Bhūḥ, Bhuvaḥ a Svaḥ — na něž se dělí vesmír. Kolem těchto planetárních systémů je osm světových stran — východ, západ, sever, jih, severovýchod, jihovýchod, severozápad a jihozápad. Hora Lokāloka byla ustanovena jako vnější hranice všech lok, aby zajistila stejnoměrné šíření paprsků Slunce a dalších svítících těles po celém vesmíru.
Tento působivý popis šíření slunečních paprsků po různých planetárních systémech vesmíru je vysoce vědecký. Śukadeva Gosvāmī popsal tyto záležitosti týkající se vesmíru Mahārājovi Parīkṣitovi tak, jak je vyslechl od svého předchůdce. Zmíněné skutečnosti vysvětlil před pěti tisíci lety, ale toto poznání existovalo již dávno předtím, protože Śukadeva Gosvāmī ho obdržel v učednické posloupnosti. Jelikož je toto poznání přijímáno v učednické posloupnosti, je dokonalé. Historie moderního vědeckého poznání naopak nesahá více než několik století do minulosti. I když tedy moderní vědci nepřijímají jiné faktické popisy Śrīmad-Bhāgavatamu, jak mohou popřít dokonalé astronomické výpočty, které existovaly dávno předtím, než si takové věci dokázali vůbec představit? Śrīmad-Bhāgavatam obsahuje mnoho údajů. Moderní vědci však nemají o jiných planetárních soustavách žádné informace; ve skutečnosti stěží znají planetu, na které nyní žijeme.