ŚB 5.15.16

तत्रायं श्लोक:—
प्रैयव्रतं वंशमिमं विरजश्चरमोद्भ‍व: । अकरोदत्यलं कीर्त्या विष्णु: सुरगणं यथा ॥ १६ ॥
tatrāyaṁ ślokaḥ —
praiyavrataṁ vaṁśam imaṁ
virajaś caramodbhavaḥ
akarod aty-alaṁ kīrtyā
viṣṇuḥ sura-gaṇaṁ yathā

Synonyma

tatrav té souvislosti; ayam ślokaḥexistuje tento slavný verš; praiyavratampocházející od krále Priyavraty; vaṁśamdynastii; imamtuto; virajaḥkrál Viraja; carama-udbhavaḥpůvodce sta synů (v čele se Śatajitem); akarotozdobil; ati-alamvelice; kīrtyāsvou slávou; viṣṇuḥPán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; sura-gaṇampolobohy; yathājako.

Překlad

O králi Virajovi pojednává jeden slavný verš: “Král Viraja se díky svým vznešeným vlastnostem a velké slávě stal klenotem dynastie krále Priyavraty, stejně jako Pán Viṣṇu Svou transcendentální mocí zdobí a obšťastňuje polobohy.”

Význam

Kvetoucí strom v zahradě získává díky svým voňavým květům dobrou pověst. Je-li v rodu nějaký slavný muž, je přirovnán k vonící květině v lese. Díky němu se může celý rod zapsat do dějin. Yaduovci a yaduovská dynastie zůstávají navždy slavní, protože v této dynastii se narodil Pán Kṛṣṇa, a rod Mahārāje Priyavraty zůstává navždy slavný díky králi Virajovi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Sláva potomků krále Priyavraty”.