Śrīmad-bhāgavatam 5.14.31
Verš
Synonyma
tatra api — v tom stavu (ve společnosti lidských bytostí pocházejících z opic); niravarodhaḥ — bez rozpaků; svaireṇa — nezávisle, bez ohledu na cíl života; viharan — užívá si jako opice; ati-kṛpaṇa-buddhiḥ — jehož inteligence je otupělá, protože nevyužívá náležitě toho, čím je obdařen; anyonya — jeden druhého; mukha-nirīkṣaṇa-ādinā — když vidí obličeje (když muž vidí krásnou tvář ženy a žena vidí silně stavěné mužovo tělo, vždy začnou jeden po druhém toužit); grāmya-karmaṇā — kvůli hmotným činnostem pro smyslový požitek; eva — pouze; vismṛta — zapomenutá; kāla-avadhiḥ — omezená délka života (po níž může následovat evoluce směrem dolů nebo nahoru).
Překlad
Takto se spolu potomci opic navzájem stýkají a obecně jsou známí jako śūdrové. Bez rozpaků žijí a jednají, jak se jim zachce, aniž by znali cíl života. Jsou okouzleni, už jen když navzájem vidí své obličeje, které jim připomínají smyslový požitek. Neustále se věnují hmotným činnostem, známým jako grāmya-karma, a těžce pracují pro hmotný prospěch. Tímto způsobem zcela zapomínají, že jednoho dne jejich krátké životy skončí a že poklesnou do evolučního cyklu.
Význam
Kvůli své opičí inteligenci jsou někdy materialisté nazýváni śūdrové neboli potomci opic. Nezajímají se, jak probíhá evoluční proces, a nechtějí ani znát, co se stane po skončení jejich krátkého lidského života. To je postoj śūdrů. Mise Śrī Caitanyi Mahāprabhua, toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, se snaží povznést śūdry na úroveň brāhmaṇů, aby poznali skutečný cíl života. Materialisté jsou však bohužel příliš připoutaní ke smyslovému požitku, a proto nemají vážný zájem tomuto hnutí pomáhat; místo toho se ho někteří snaží potlačit. Zaměstnáním opic je totiž narušovat činnosti brāhmaṇů. Potomci opic zcela zapomínají, že musí zemřít, a jsou velice pyšní na vědecké poznání a pokrok hmotné civilizace. Slovo grāmya-karmaṇā označuje činnosti určené výhradně pro zlepšení tělesného pohodlí. V současné době je celá lidská společnost zaměstnána zlepšováním ekonomických podmínek a tělesného pohodlí. Lidé nemají zájem vědět, co se stane po smrti, a nevěří ani v převtělování duše. Vědeckým studiem evoluční teorie lze pochopit, že lidský život je rozcestím, z něhož je možné se vydat nahoru nebo dolů. Bhagavad-gītā (9.25) uvádí:
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām
“Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy; ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům; ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mě, budou žít se Mnou.”
V tomto životě se musíme připravit na dosažení lepšího postavení v příštím životě. Ti, kdo jsou v kvalitě vášně (rajo-guṇa), se obvykle chtějí dostat na nebeské planety. Někteří lidé jsou nevědomě degradováni do nižších zvířecích podob. Ti, kdo jsou v kvalitě dobra, se mohou zaměstnat oddanou službou a poté se vrátit domů, zpátky k Bohu (yānti mad-yājino 'pi mām). To je skutečný cíl lidského života. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snaží přivést inteligentní lidské bytosti na úroveň oddané služby. Člověk nemá ztrácet čas snahou o dosažení lepšího postavení v hmotné existenci; měl by usilovat pouze o návrat domů, zpátky k Bohu. Pak budou všechny jeho problémy vyřešeny. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17) uvádí:
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti su-hṛt-satām
“Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, který sídlí jako Paramātmā (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem pravdomluvných oddaných, zprošťuje srdce oddaného, dychtícího naslouchat Jeho poselství, touhy po hmotném požitku. Jsou-li Pánova poselství správně vyslechnuta a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.”
Člověk musí dodržovat usměrňující zásady, jednat jako brāhmaṇa, zpívat Hare Kṛṣṇa mantru a číst Bhagavad-gītu a Śrīmad-Bhāgavatam. Tak se očistí od nižších hmotných kvalit (tamo-guṇy a rajo-guṇy) a zbaven z nich plynoucí chamtivosti může dosáhnout naprostého klidu mysli. Tímto způsobem bude způsobilý pochopit Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a svůj vztah k Němu, a dosáhnout tak nejvyšší dokonalosti (siddhiṁ paramāṁ gatāḥ).