ŚB 5.11.1

ब्राह्मण उवाच
अकोविद: कोविदवादवादान्वदस्यथो नातिविदां वरिष्ठ: । न सूरयो हि व्यवहारमेनंतत्त्वावमर्शेन सहामनन्ति ॥ १ ॥
brāhmaṇa uvāca
akovidaḥ kovida-vāda-vādān
vadasy atho nāti-vidāṁ variṣṭhaḥ
na sūrayo hi vyavahāram enaṁ
tattvāvamarśena sahāmananti

Synonyma

brāhmaṇaḥ uvācabrāhmaṇa řekl; akovidaḥnezkušený; kovida-vāda-vādānslova, která používají zkušení lidé; vadasiříkáš; athoproto; nane; ati-vidāmtěch, kdo jsou velice zkušení; variṣṭhaḥnejdůležitější; nane; sūrayaḥtakové inteligentní osoby; hivskutku; vyavahāramsvětské a společenské chování; enamtoto; tattvapravdy; avamarśenakvalitní posouzení za pomoci inteligence; sahas; āmanantirozmlouvají.

Překlad

Brāhmaṇa Jaḍa Bharata řekl: Můj milý králi, přestože jsi zcela nezkušený, snažíš se mluvit jako velice zkušený člověk. Nelze tě tedy považovat za zkušeného. Zkušený člověk neprohlašuje to co ty o vztahu mezi pánem a služebníkem či o hmotných bolestech a radostech. To jsou pouze vnější činnosti. Žádný pokročilý, zkušený člověk, který zvažuje Absolutní Pravdu, takto nemluví.

Význam

Kṛṣṇa podobně pokáral Arjunu. Aśocyān anvaśocas tvaṁ prajñā-vādāṁś ca bhāṣase — “Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku.” (Bg. 2.11) 99,9 procent lidí se také snaží mluvit jako zkušení rádci, ale ve skutečnosti nemají duchovní poznání, a proto mluví nesmysly jako nezkušené děti. Jejich slovům tedy nelze přikládat žádnou důležitost. Musíme se učit od Kṛṣṇy nebo Jeho oddaného. Hovoří-li člověk na základě této zkušenosti — to znamená na základě duchovního poznání — pak jsou jeho slova cenná. V současnosti je celý svět plný pošetilých lidí. Bhagavad-gītā o nich říká, že jsou mūḍhové. Snaží se vládnout lidské společnosti, ale jelikož postrádají duchovní poznání, je celý svět v chaotickém stavu. Aby se člověk z této nešťastné situace dostal, musí vyvinout vědomí Kṛṣṇy a nechat se poučit od nějaké vznešené osobnosti, jako je Jaḍa Bharata, Pán Kṛṣṇa a Kapiladeva. To je jediný způsob, jak vyřešit problémy hmotného života.