ŚB 4.5.12

बह्वेवमुद्विग्नद‍ृशोच्यमाने
जनेन दक्षस्य मुहुर्महात्मन: ।
उत्पेतुरुत्पाततमा: सहस्रशो
भयावहा दिवि भूमौ च पर्यक् ॥ १२ ॥
bahv evam udvigna-dṛśocyamāne
janena dakṣasya muhur mahātmanaḥ
utpetur utpātatamāḥ sahasraśo
bhayāvahā divi bhūmau ca paryak

Synonyma

bahumnohé; evamtímto způsobem; udvigna-dṛśās neklidnými pohledy; ucyamānekdyž bylo řečeno; janenaosobami (přítomnými na oběti); dakṣasyaDakṣi; muhuḥznovu a znovu; mahā-ātmanaḥudatný; utpetuḥobjevily se; utpāta-tamāḥvelmi silné příznaky; sahasraśaḥpo tisících; bhaya-āvahāḥnahánějící hrůzu; divina nebi; bhūmauna zemi; caa; paryakze všech stran.

Překlad

Zatímco se všichni přítomní mezi sebou dohadovali, Dakṣa pozoroval nepříznivá znamení na všech stranách, na zemi i na nebi.

Význam

O Dakṣovi se zde hovoří jako o mahātmovi. Slovo mahātmā vysvětlují různí komentátoři různými způsoby. Vīrarāghava Ācārya naznačuje, že slovo mahātmā znamená “s tvrdým srdcem”. Dakṣa měl velice tvrdé srdce, neboť ho nevyvedlo z míry ani to, že se jeho milovaná dcera chystá zemřít. Když však spatřil různé pohromy způsobené obrovským černým démonem, i on byl znepokojen. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že člověk sice může být nazýván velkou duší, mahātmou, ale nechová-li se podle toho, má být hodnocen jako durātmā, pokleslá duše. Bhagavad-gītā (9.13) označuje slovem mahātmā čistého oddaného Pána: mahātmānas tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛtim āśritāḥ. Mahātmā je neustále pod vedením vnitřní energie Nejvyšší Osobnosti Božství — jak by tedy někdo s takovým chováním, jaké předvedl Dakṣa, mohl být mahātmou? O mahātmovi se předpokládá, že má všechny dobré vlastnosti polobohů. Dakṣa tyto vlastnosti postrádá, a proto nemůže být označen jako mahātmā, ale naopak jako durātmā, pokleslá duše. Označení mahātmā je v souvislosti s Dakṣou míněno posměšně.