ŚB 4.31.24

तेऽपि तन्मुखनिर्यातं यशो लोकमलापहम् ।
हरेर्निशम्य तत्पादं ध्यायन्तस्तद्गतिं ययु: ॥ २४ ॥
te ’pi tan-mukha-niryātaṁ
yaśo loka-malāpaham
harer niśamya tat-pādaṁ
dhyāyantas tad-gatiṁ yayuḥ

Synonyma

tePracetové; apitaké; tatNārady; mukhaz úst; niryātamvycházející; yaśaḥoslavování; lokasvěta; malahříchy; apahamjež ničí; hareḥPána Hariho; niśamyakdyž slyšeli; tatPána; pādamo nohách; dhyāyantaḥmeditovali; tat-gatimdo Jeho sídla; yayuḥodešli.

Překlad

Když Pracetové vyslechli z Nāradových úst oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, které ničí vše nepříznivé na světě, vyvinuli i oni připoutanost k Nejvyššímu Pánu. Pohrouženi do meditace o Jeho lotosových nohách dosáhli nejvyššího cíle.

Význam

Zde vidíme, jak díky naslouchání o slávě Pána od realizovaného oddaného Pracetové snadno vyvinuli silnou připoutanost k Nejvyšší Osobnosti Božství. Poté, když na konci svých životů meditovali o lotosových nohách Pána, dospěli k nejvyššímu cíli, na Viṣṇuloku. To, že každý, kdo neustále naslouchá o slávě Pána a myslí na Jeho lotosové nohy, dosáhne tohoto nejvyššího cíle, je zaručené. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.65):
man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣyasi satyaṁ te
pratijāne priyo 'si me
“Vždy na Mě mysli a staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. Takto ke Mně bezpochyby přijdeš. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.”