ŚB 4.30.39-40
Dévanágarí
यन्न: स्वधीतं गुरव: प्रसादिता
विप्राश्च वृद्धाश्च सदानुवृत्त्या ।
आर्या नता: सुहृदो भ्रातरश्च
सर्वाणि भूतान्यनसूययैव ॥ ३९ ॥
यन्न: सुतप्तं तप एतदीश
निरन्धसां कालमदभ्रमप्सु ।
सर्वं तदेतत्पुरुषस्य भूम्नो
वृणीमहे ते परितोषणाय ॥ ४० ॥
विप्राश्च वृद्धाश्च सदानुवृत्त्या ।
आर्या नता: सुहृदो भ्रातरश्च
सर्वाणि भूतान्यनसूययैव ॥ ३९ ॥
यन्न: सुतप्तं तप एतदीश
निरन्धसां कालमदभ्रमप्सु ।
सर्वं तदेतत्पुरुषस्य भूम्नो
वृणीमहे ते परितोषणाय ॥ ४० ॥
Verš
yan naḥ svadhītaṁ guravaḥ prasāditā
viprāś ca vṛddhāś ca sad-ānuvṛttyā
āryā natāḥ suhṛdo bhrātaraś ca
sarvāṇi bhūtāny anasūyayaiva
viprāś ca vṛddhāś ca sad-ānuvṛttyā
āryā natāḥ suhṛdo bhrātaraś ca
sarvāṇi bhūtāny anasūyayaiva
yan naḥ sutaptaṁ tapa etad īśa
nirandhasāṁ kālam adabhram apsu
sarvaṁ tad etat puruṣasya bhūmno
vṛṇīmahe te paritoṣaṇāya
nirandhasāṁ kālam adabhram apsu
sarvaṁ tad etat puruṣasya bhūmno
vṛṇīmahe te paritoṣaṇāya
Synonyma
yat — co; naḥ — námi; svadhītam — studováno; guravaḥ — výše postavení, duchovní mistři; prasāditāḥ — spokojeni; viprāḥ — brāhmaṇové; ca — a; vṛddhāḥ — starší osoby; ca — a; sat-ānuvṛttyā — svým jemným chováním; āryāḥ — ti, kdo jsou pokročilí v duchovním poznání; natāḥ — byli uctíváni poklonami; su-hṛdaḥ — přátelé; bhrātaraḥ — bratři; ca — a; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — živé bytosti; anasūyayā — bez závisti; eva — jistě; yat — co; naḥ — nás; su-taptam — přísná; tapaḥ — askeze; etat — tato; īśa — ó Pane; nirandhasām — bez přijímání potravy; kālam — dobu; adabhram — po dlouhou; apsu — ve vodě; sarvam — vše; tat — to; etat — toto; puruṣasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhūmnaḥ — nejvznešenější; vṛṇīmahe — chceme toto požehnání; te — Tebe; paritoṣaṇāya — pro uspokojení.
Překlad
Drahý Pane, studovali jsme Vedy, přijali duchovního mistra a vzdávali úctu brāhmaṇům, pokročilým oddaným a starším, duchovně velmi vyspělým osobám. Klaněli jsme se jim a nezáviděli žádnému bratrovi, přátelům ani nikomu jinému. Podstoupili jsme také přísnou askezi ve vodě a po dlouhou dobu nepřijímali potravu. Všechny tyto duchovní klady nabízíme pro Tvé uspokojení — pouze to a nic jiného je požehnáním, o které se modlíme.
Význam
Śrīmad-Bhāgavatam uvádí: saṁsiddhir hari-toṣaṇam — skutečnou dokonalostí života je potěšit Nejvyššího Pána. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — pro pochopení Ved musí člověk pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo Pána skutečně pochopil, se Mu konečně po mnoha a mnoha životech odevzdá. Vidíme, že Pracetové splňovali všechny tyto předpoklady. Podstoupili přísnou askezi ve vodě a po velice dlouhou dobu nepřijímali žádnou potravu — a jejich cílem nebylo získat hmotné požehnání, ale uspokojit Nejvyššího Pána. Člověk může vykonávat jakékoliv činnosti — hmotné či duchovní — ale cílem má být uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Tento verš podává dokonalý obrázek védské civilizace. Lidé, kteří se učí být oddanými, mají ctít nejen Nejvyšší Osobnost Božství, ale i ty, kdo jsou pokročilejší v poznání, kdo jsou Árjové a skuteční oddaní Pána. Árja je ten, kdo se nevychloubá, ale je skutečným Pánovým oddaným. Āryan znamená “pokročilý”. Dříve museli všichni, kdo se prohlašovali za Árji, být oddanými Pána. V Bhagavad-gītě (2.2) například Kṛṣṇa káral Arjunu, že hovoří, jako kdyby nepatřil k Árjům.
śrī-bhagavān uvāca
kutas tvā kaśmalam idaṁ
viṣame samupasthitam
anārya-juṣṭam asvargyam
akīrti-karam arjuna
kutas tvā kaśmalam idaṁ
viṣame samupasthitam
anārya-juṣṭam asvargyam
akīrti-karam arjuna
“Bhagavān (Nejvyšší Osoba) pravil: Můj milý Arjuno, kde se u tebe vzala tato nečistota, která není hodna člověka, jenž zná vyšší hodnoty života, a která nevede k vyšším planetám, ale k potupě?” Arjuna jakožto kṣatriya odmítal bojovat, přestože mu to nařizoval přímo Nejvyšší Pán. Kṛṣṇa ho proto pokáral, že se chová, jako kdyby nepatřil k rodině Árjů. Každý, kdo je pokročilý v oddané službě Pánu, zná jistě svoji povinnost. Nezáleží na tom, zda je jeho povinnost násilné či nenásilné povahy. Pokud její vykonání dovolil a nařídil Nejvyšší Pán, je třeba ji vykonat. Každý Árja vykonává svou povinnost. To neznamená, že Árjové jsou zbytečně nepřátelští k živým bytostem. Nikdy nestavějí jatka a nechovají se nepřátelsky k nebohým zvířatům. Pracetové podstupovali přísnou askezi, která trvala mnoho let, a navíc zůstávali po celou dobu ve vodě. Askeze je uznávanou činností pro ty, kdo chtějí patřit k pokročilé civilizaci.
Slovo nirandhasām znamená “bez potravy”. Árja nejí nenasytně a zbytečně, ale omezuje jídlo na nejnižší možnou míru a přijímá jedině předepsanou potravu. Ohledně toho říká Pán v Bhagavad-gītě (9.26):
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květinu, ovoce či vodu, přijmu to.” Pro pokročilé Árji tedy platí určitá omezení. Přestože Pán Sám může jíst cokoliv, omezuje se na zeleninu, ovoce, mléko a podobně. Tento verš tedy popisuje činnosti lidí, kteří se prohlašují za Árji.