Śrīmad-bhāgavatam 4.30.21
Verš
evaṁ bruvāṇaṁ puruṣārtha-bhājanaṁ
janārdanaṁ prāñjalayaḥ pracetasaḥ
tad-darśana-dhvasta-tamo-rajo-malā
girāgṛṇan gadgadayā suhṛttamam
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — Maitreya pravil; evam — takto; bruvāṇam — hovořící; puruṣa-artha — konečného cíle života; bhājanam — dárce; jana-ardanam — který odstraňuje všechny těžkosti oddaného; prāñjalayaḥ — se sepjatýma rukama; pracetasaḥ — bratři Pracetové; tat — Jeho; darśana — tím, že viděli; dhvasta — rozptýlené; tamaḥ — temnoty; rajaḥ — vášně; malāḥ — jejichž nečistoty; girā — hlasem; agṛṇan — pronášeli modlitby; gadgadayā — chvějícím se; suhṛt-tamam — k nejlepšímu příteli.
Překlad
Velký mudrc Maitreya pravil: Poté, co Nejvyšší Pán takto promluvil, se k Němu Pracetové začali modlit. Pán je dárcem všeho úspěchu v životě a nejvyšším dobrodincem. Je také nejlepším přítelem, který odstraňuje všechny těžkosti, jež oddaný prožívá. Hlasem chvějícím se extází začali Pracetové pronášet své modlitby. Byli očištěni přítomností Pána, který před nimi stál tváří v tvář.
Význam
Pán je zde označen jako puruṣārtha-bhājanam (dárce konečného cíle života). Veškerý úspěch, o který nám v životě jde, můžeme získat milostí Pána. Pracetové již Pánovu milost získali, a proto nepodléhali znečištění kvalitami hmotné přírody. Hmotné kvality je opustily, stejně jako se ihned po východu slunce vytratí noční tma. Jelikož se před nimi objevil Pán, veškeré znečištění guṇami rajas a tamas přirozeně zmizelo. Když čistý oddaný zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, je také prostý všeho hmotného znečištění, protože Pánovo jméno a Pán se od Sebe neliší. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17) uvádí:
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām
“Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, který dlí jako Paramātmā (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem pravdomluvných oddaných, zprošťuje srdce oddaného dychtícího naslouchat Jeho poselstvím touhy po hmotném požitku. Jsou-li Pánova poselství správně vyslechnuta a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.”
Svaté jméno Pána je Pán Samotný a jeho zpíváním a nasloucháním jemu se člověk očistí. Všechno hmotné znečištění postupně zmizí. Pracetové již byli očištěni tím, že Pán stál před nimi, a mohli proto se sepjatýma rukama pronášet náležité modlitby. Jinými slovy, jakmile oddaní vykonávají oddanou službu, jsou okamžitě transcendentální všemu hmotnému znečištění, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Někdy jsou oddaní nespokojení kvůli tomu, že nevidí Nejvyšší Osobnost Božství Osobně. Když Pracetové viděli Nejvyššího Pána přímo před sebou, jejich neštěstí skončilo.