ŚB 3.8.18
Dévanágarí
क एष योऽसावहमब्जपृष्ठ
एतत्कुतो वाब्जमनन्यदप्सु ।
अस्ति ह्यधस्तादिह किञ्चनैत-
दधिष्ठितं यत्र सता नु भाव्यम् ॥ १८ ॥
एतत्कुतो वाब्जमनन्यदप्सु ।
अस्ति ह्यधस्तादिह किञ्चनैत-
दधिष्ठितं यत्र सता नु भाव्यम् ॥ १८ ॥
Verš
ka eṣa yo ’sāv aham abja-pṛṣṭha
etat kuto vābjam ananyad apsu
asti hy adhastād iha kiñcanaitad
adhiṣṭhitaṁ yatra satā nu bhāvyam
etat kuto vābjam ananyad apsu
asti hy adhastād iha kiñcanaitad
adhiṣṭhitaṁ yatra satā nu bhāvyam
Synonyma
kaḥ — kdo; eṣaḥ — toto; yaḥ asau aham — že já jsem; abja-pṛṣṭhe — na vrcholku lotosu; etat — toto; kutaḥ — odkud; vā — nebo; abjam — lotosový květ; ananyat — jinak; apsu — ve vodě; asti — je; hi — jistě; adhastāt — zdola; iha — v tomto; kiñcana — cokoliv; etat — toto; adhiṣṭhitam — umístěný; yatra — kde; satā — automaticky; nu — nebo ne; bhāvyam — musí být.
Překlad
Pán Brahmā ve své nevědomosti uvažoval: Kdo jsem, že se nalézám na vrcholku lotosu? A odkud tento lotos vyrůstá? Tam dole něco musí být a to, z čeho vyrostl, musí být ve vodě.
Význam
Předmět Brahmových úvah ohledně stvoření vesmírného projevu, kterým se věnoval na počátku, je dodnes předmětem zájmu mentálních spekulantů. Nejinteligentnější člověk je ten, který se snaží nalézt příčiny své osobní existence a celého vesmírného stvoření, a tak pátrá po nejvyšší příčině. Uplatní-li ve své snaze odříkání a trpělivost, jeho pokus bude jistě korunován úspěchem.