ŚB 3.28.26

वक्षोऽधिवासमृषभस्य महाविभूते:
पुंसां मनोनयननिर्वृतिमादधानम् ।
कण्ठं च कौस्तुभमणेरधिभूषणार्थं
कुर्यान्मनस्यखिललोकनमस्कृतस्य ॥ २६ ॥
vakṣo ’dhivāsam ṛṣabhasya mahā-vibhūteḥ
puṁsāṁ mano-nayana-nirvṛtim ādadhānam
kaṇṭhaṁ ca kaustubha-maṇer adhibhūṣaṇārthaṁ
kuryān manasy akhila-loka-namaskṛtasya

Synonyma

vakṣaḥhruď; adhivāsamsídlo; ṛṣabhasyaNejvyšší Osobnosti Božství; mahā-vibhūteḥMahā-Lakṣmī; puṁsāmosob; manaḥmysli; nayanaočím; nirvṛtimtranscendentální blaženost; ādadhānamudílející; kaṇṭhamkrk; cataké; kaustubha-maṇeḥdrahokamu Kaustubha; adhibhūṣaṇa-arthamkterý zvětšuje krásu; kuryātmá meditovat o; manasiv mysli; akhila-lokacelým vesmírem; namaskṛtasyakterý je uctíván.

Překlad

Yogī má potom meditovat o hrudi Nejvyšší Osobnosti Božství, sídle bohyně Mahā-Lakṣmī. Pánova hruď je zdrojem veškeré transcendentální blaženosti mysli a plného uspokojení očí. Poté si má yogī vštípit do mysli krk Osobnosti Božství, Pána, Jehož uctívá celý vesmír. Tento krk zvyšuje krásu drahokamu Kaustubha, který visí na Pánově hrudi.

Význam

V Upaniṣadách je řečeno, že různé energie Pána uskutečňují tvoření, ničení a udržování. Tyto nepochopitelné energie jsou uloženy v Pánově hrudi. Jak lidé obvykle říkají, Bůh je všemocný. Jeho moc zastupuje Mahā-Lakṣmī, zdroj všech energií, která pobývá na hrudi transcendentální podoby Pána. Yogī, který dokáže dokonale meditovat o tomto místě Pánovy transcendentální podoby, může získat mnoho hmotných schopností, jež tvoří osm dokonalostí yogy.
Je zde řečeno, že krása Pánova krku zvyšuje krásu drahokamu Kaustubha, a nikoliv naopak. Drahokam sám zkrásní tím, že visí na krku Pána. Yogīnovi se proto doporučuje meditovat o Pánově krku. O Pánově transcendentální podobě lze meditovat v mysli nebo je možné ji umístit do chrámu v podobě sochy a ozdobit ji tak, aby o ní mohl každý rozjímat. Chrámové uctívání je tedy určené pro ty, kdo nejsou natolik pokročilí, aby dokázali meditovat o podobě Pána. Není rozdíl, zda neustále chodíme do chrámu nebo zda přímo vidíme transcendentální podobu Pána — obojí má stejnou hodnotu. Yogī má tu výhodu, že si může sednout kdekoliv na osamoceném místě a meditovat o podobě Pána. Méně pokročilý člověk ovšem musí chodit do chrámu, a pokud do chrámu nejde, nedokáže Pánovu podobu vidět. Cílem naslouchání, pozorování i meditace je transcendentální podoba Pána. Nemá smysl mluvit o nějaké prázdnotě nebo impersonalismu. Pán může požehnat transcendentální blažeností návštěvníkovi chrámu, meditujícímu yogīnovi i tomu, kdo naslouchá o Pánově transcendentální podobě z písem, jako je Śrīmad-Bhāgavatam či Bhagavad-gītā. Existuje devět způsobů vykonávání oddané služby a smaranam neboli meditace je jedním z nich. Yogīni využívají procesu smaranam, zatímco bhakti-yogīni využívají jedinečné možnosti naslouchání a opěvování.