ŚB 3.26.10

श्रीभगवानुवाच
यत्तत्‍त्रिगुणमव्यक्तं नित्यं सदसदात्मकम् ।
प्रधानं प्रकृतिं प्राहुरविशेषं विशेषवत् ॥ १० ॥
śrī-bhagavān uvāca
yat tat tri-guṇam avyaktaṁ
nityaṁ sad-asad-ātmakam
pradhānaṁ prakṛtiṁ prāhur
aviśeṣaṁ viśeṣavat

Synonyma

śrī-bhagavān uvācaNejvyšší Pán řekl; yatnyní dále; tatta; tri-guṇamkombinace tří kvalit; avyaktamneprojevená; nityamvěčná; sat-asat-ātmakamsestávající z příčiny a důsledku; pradhānampradhāna; prakṛtimprakṛti; prāhuḥnazývají; aviśeṣamnerozlišená; viśeṣa-vatrozlišená.

Překlad

Nejvyšší Pán řekl: Neprojevená věčná kombinace tří kvalit je příčinou projeveného stavu a nazývá se pradhāna. V projeveném stavu se nazývá prakṛti.

Význam

Pán poukazuje na hmotnou přírodu v jejím jemném stavu, který se nazývá pradhāna, a rozebírá jej. Rozdíl mezi pradhānou a prakṛti je, že pradhāna je jemný, nerozlišený souhrn všech hmotných prvků. Jsou sice nerozlišené, ale je zřejmé, že v pradhāně jsou obsaženy všechny hmotné prvky. Je-li souhrn hmotných prvků projevený vzájemným působením tří kvalit hmotné přírody, projev se nazývá prakṛti. Impersonalisté říkají, že v Brahmanu není rozmanitost a odlišnost. Někdo by mohl říci, že pradhāna je Brahman, ale Brahman je něco jiného. Pradhāna se liší od Brahmanu, protože v Bramanu neexistují hmotné kvality přírody. Někdo může namítat, že mahat-tattva se také liší od pradhāny, protože v mahat-tattvě existují projevy. Zde je ovšem podáno skutečné vysvětlení pradhāny: když nejsou zřetelně projeveny (avyakta) příčina a důsledek, nedochází k reakci souhrnu prvků a tento stav hmotné přírody se nazývá pradhāna. Pradhāna není prvek času, protože v čase probíhají akce a reakce, stvoření a zničení. Není to ani jīva, okrajová energie živých bytostí neboli označené, podmíněné živé bytosti, protože označení živých bytostí nejsou věčná. V této souvislosti je zde použito přídavné jméno nitya, které vyjadřuje věčnost. Pradhāna je tedy stav hmotné přírody těsně před jejím projevením.