Śrīmad-bhāgavatam 3.25.32
Verš
devānāṁ guṇa-liṅgānām
ānuśravika-karmaṇām
sattva evaika-manaso
vṛttiḥ svābhāvikī tu yā
animittā bhāgavatī
bhaktiḥ siddher garīyasī
Synonyma
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán řekl; devānām — smyslů nebo vládnoucích božstev smyslů; guṇa-liṅgānām — které vnímají smyslové objekty; ānuśravika — podle písem; karmaṇām — které jednají; sattve — mysli nebo Pánu; eva — pouze; eka-manasaḥ — člověk s nerozpolcenou myslí; vṛttiḥ — sklon; svābhāvikī — přirozený; tu — ve skutečnosti; yā — který; animittā — bez motivu; bhāgavatī — Osobnosti Božství; bhaktiḥ — oddaná služba; siddheḥ — než osvobození; garīyasī — lepší.
Překlad
Pán Kapila řekl: Smysly jsou symbolickým zastoupením polobohů a jejich přirozeným sklonem je jednat podle védských pokynů. Stejně jako smysly představují polobohy, mysl představuje Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozenou povinností mysli je sloužit. Když je tento sklon zaměstnán bez jakéhokoliv motivu v oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, je to mnohem lepší než osvobození.
Význam
Smysly živé bytosti jsou neustále v činnosti, ať už se zaměstnávají způsobem, který je předepsaný ve Vedách, nebo se věnují materialistickému jednání. Smysly mají přirozený sklon něco dělat a mysl je jejich střediskem. Mysl je ve skutečnosti jejich vůdcem, a proto se nazývá sattva. Podobně vůdcem všech polobohů, kteří plní různé úlohy v hmotném světě (bůh Slunce, bůh Měsíce, Indra a další), je Nejvyšší Osobnost Božství.
Ve védských písmech stojí, že polobozi jsou různými částmi vesmírného těla Nejvyšší Osobnosti Božství. Tito polobozi rovněž ovládají naše smysly; smysly tedy zastupují jednotlivé polobohy a mysl zastupuje Nejvyšší Osobnost Božství. Smysly vedené myslí jednají pod vládou polobohů. Když je jejich služba z konečného hlediska určena Nejvyšší Osobnosti Božství, nacházejí se ve svém přirozeném postavení. Pán se jmenuje Hṛṣīkeśa, protože je nejvyšším pánem a vlastníkem všech smyslů. Smysly a mysl mají přirozený sklon k činnosti, ale když jsou hmotně znečištěné, jednají pro hmotný prospěch nebo slouží polobohům, ačkoliv jsou určeny ke službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Smysly se nazývají hṛṣīka a Nejvyšší Osobnost Božství se nazývá Hṛṣīkeśa. Nepřímo tedy mají všechny smysly přirozený sklon sloužit Nejvyššímu Pánu, a to se nazývá bhakti.
Kapiladeva řekl, že zaměstnat smysly ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství bez touhy po hmotném zisku a bez jiných sobeckých motivů znamená vykonávat oddanou službu. Tento služebnický přístup je daleko lepší než siddhi, dokonalost yogy. Bhakti, sklon ke službě Nejvyšší Osobnosti Božství, představuje mnohem vyšší transcendentální úroveň než mukti, osvobození. Dokud živá bytost není osvobozená, nemůže zaměstnat své smysly ve službě Pánu. Když jsou smysly zaměstnány materialistickými činnostmi pro smyslový požitek nebo jednají podle védských pravidel, má to vždy nějaký motiv, ale když jsou zaměstnány službou Pánu bez jakéhokoliv motivu, nazývá se to animittā a jde o přirozený sklon mysli. Když tedy mysl není rozptýlena hmotnými činnostmi nebo védskými pravidly a zcela se zapojí do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství neboli do vědomí Kṛṣṇy, je to mnohem lepší než tolik žádané osvobození z hmotného zajetí.