ŚB 3.25.15
Dévanágarí
चेत: खल्वस्य बन्धाय मुक्तये चात्मनो मतम् ।
गुणेषु सक्तं बन्धाय रतं वा पुंसि मुक्तये ॥ १५ ॥
गुणेषु सक्तं बन्धाय रतं वा पुंसि मुक्तये ॥ १५ ॥
Verš
cetaḥ khalv asya bandhāya
muktaye cātmano matam
guṇeṣu saktaṁ bandhāya
rataṁ vā puṁsi muktaye
muktaye cātmano matam
guṇeṣu saktaṁ bandhāya
rataṁ vā puṁsi muktaye
Synonyma
cetaḥ — vědomí; khalu — vskutku; asya — její; bandhāya — k otroctví; muktaye — k osvobození; ca — a; ātmanaḥ — živé bytosti; matam — je považováno; guṇeṣu — třemi kvalitami přírody; saktam — přitahované; bandhāya — k podmíněnému životu; ratam — připoutané; vā — nebo; puṁsi — k Nejvyšší Osobnosti Božství; muktaye — k osvobození.
Překlad
Stadium, ve kterém je vědomí živé bytosti přitahováno třemi kvalitami hmotné přírody, se nazývá podmíněný život. Je-li však totéž vědomí připoutáno k Nejvyšší Osobnosti Božství, živá bytost se nachází v osvobozeném stavu.
Význam
Zde je rozlišeno vědomí Kṛṣṇy a vědomí māyi. Guṇeṣu neboli vědomí māyi znamená, že živá bytost ulpívá na třech kvalitách hmotné přírody, a proto je nucena jednat někdy v kvalitě dobra a s poznáním, někdy v kvalitě vášně a někdy v kvalitě nevědomosti. Její jednání pod vlivem různých kvalit se vždy soustředí kolem hmotného požitku a je příčinou jejího podmíněného života. Když živá bytost upne totéž vědomí, cetaḥ, k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, neboli je si vědoma Kṛṣṇy, je na cestě osvobození.