ŚB 3.18.22-23

ब्रह्मोवाच
एष ते देव देवानामङ्‌घ्रिमूलमुपेयुषाम् ।
विप्राणां सौरभेयीणां भूतानामप्यनागसाम् ॥ २२ ॥
आगस्कृद्भयकृद्दुष्कृदस्मद्राद्धवरोऽसुर: ।
अन्वेषन्नप्रतिरथो लोकानटति कण्टक: ॥ २३ ॥
brahmovāca
eṣa te deva devānām
aṅghri-mūlam upeyuṣām
viprāṇāṁ saurabheyīṇāṁ
bhūtānām apy anāgasām
āgas-kṛd bhaya-kṛd duṣkṛd
asmad-rāddha-varo ’suraḥ
anveṣann apratiratho
lokān aṭati kaṇṭakaḥ

Synonyma

brahmā uvācaPán Brahmā řekl; eṣaḥtento démon; teTvoje; devaó Pane; devānāmpolobohům; aṅghri-mūlamTvoje nohy; upeyuṣāmtěm, kteří získali; viprāṇāmbrāhmaṇům; saurabheyīṇāmkravám; bhūtānāmobyčejným živým bytostem; apitaké; anāgasāmnevinným; āgaḥ-kṛtten, který uráží; bhaya-kṛtzdroj strachu; duṣkṛtničema; asmatode mě; rāddha-varaḥzískal požehnání; asuraḥdémon; anveṣanhledá; apratirathaḥbez vyrovnaného soupeře; lokānpo celém vesmíru; aṭatise toulá; kaṇṭakaḥa je každému trnem v oku.

Překlad

Pán Brahmā řekl: Můj milý Pane, tento démon je neustále na obtíž polobohům, brāhmaṇům, kravám a nevinným bezúhonným lidem, kteří vždy závisí na uctívání Tvých lotosových nohou. Je zdrojem jejich strachu, protože je bezdůvodně týrá. Jelikož ode mě získal požehnání, stal se z něho démon, který stále hledá vyrovnaného soupeře a toulá se s tímto hanebným úmyslem po celém vesmíru.

Význam

Existují dva druhy živých bytostí — jedni se nazývají surové neboli polobozi a druzí se nazývají asurové neboli démoni. Démoni často uctívají polobohy a na různých příkladech je doloženo, jak díky tomuto uctívání získávají značné schopnosti, které mohou využít pro svůj smyslový požitek. To se později stává příčinou potíží brāhmaṇů, polobohů a dalších nevinných živých bytostí. Démoni mají ve zvyku kritizovat polobohy, brāhmaṇy a nevinné bytosti a jsou pro ně neustále zdrojem strachu. Démon jedná tak, že získá moc od polobohů a pak ji použije proti nim. Je dán příklad jednoho velkého oddaného Pána Śivy, který od něho dostal požehnání, že každému, koho se dotkne rukou, upadne hlava. Jakmile démon získal toto požehnání, chtěl se ihned dotknout hlavy Pána Śivy. To je jejich typické jednání. Oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství ovšem nežádají nic pro svůj vlastní smyslový požitek. Dokonce i když jim je nabídnuto osvobození, odmítnou je. Jsou šťastní jednoduše tím, že vykonávají transcendentální láskyplnou službu Pánu.