Śrīmad-bhāgavatam 3.15.27
Verš
kakṣāḥ samāna-vayasāv atha saptamāyām
devāv acakṣata gṛhīta-gadau parārdhya-
keyūra-kuṇḍala-kirīṭa-viṭaṅka-veṣau
Synonyma
tasmin — na té Vaikuṇṭě; atītya — když prošli skrze; munayaḥ — velcí mudrci; ṣaṭ — šest; asajja mānāḥ — aniž by byli přitahováni; kakṣāḥ — stěny; samāna — stejného; vayasau — věku; atha — potom; saptamāyām — u sedmé brány; devau — dva vaikuṇṭhské vrátné; acakṣata — viděli; gṛhīta — držící; gadau — kyje; para-ardhya — velice cenné; keyūra — náramky; kuṇḍala — náušnice; kirīṭa — přilbice; viṭaṅka — krásné; veṣau — šaty.
Překlad
Poté, co prošli šesti branami Vaikuṇṭha-purī, Pánova obydlí, aniž by žasli nad celou jejich výzdobou, u sedmé brány uviděli dvě zářící bytosti stejného věku, držící kyje a ozdobené drahocennými šperky, náušnicemi, diamanty, přilbicemi, oděvy atd.
Význam
Mudrci se tolik těšili, až uvidí Pána ve Vaikuṇṭha-purī, že si ani nevšímali transcendentální výzdoby šesti bran, jimiž postupně procházeli. U sedmých dveří je však čekali dva vrátní stejného věku. To, že byli vrátní stejného věku, znamená, že na vaikuṇṭhských planetách neexistuje stáří a nikdo tam nepozná, kdo je starší a kdo mladší. Obyvatelé Vaikuṇṭhy jsou ozdobeni stejně jako Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa — v jejich rukách je śaṅkha, cakra, gadā a padma (lastura, disk, kyj a lotosový květ).