ŚB 3.12.47

स्पर्शस्तस्याभवज्जीव: स्वरो देह उदाहृत ।
ऊष्माणमिन्द्रियाण्याहुरन्त:स्था बलमात्मन: ।
स्वरा: सप्त विहारेण भवन्ति स्म प्रजापते: ॥ ४७ ॥
sparśas tasyābhavaj jīvaḥ
svaro deha udāhṛta
ūṣmāṇam indriyāṇy āhur
antaḥ-sthā balam ātmanaḥ
svarāḥ sapta vihāreṇa
bhavanti sma prajāpateḥ

Synonyma

sparśaḥpísmena od ka po ma; tasyajeho; abhavatstala se; jīvaḥduše; svaraḥsamohlásky; dehaḥjeho tělo; udāhṛtaḥjsou vyjádřeny; ūṣmāṇampísmena śa, ṣa, sa a ha; indriyāṇismysly; āhuḥnazývají se; antaḥ-sthāḥskupina písmen známá pod tímto názvem (ya, ra, la a va); balamenergie; ātmanaḥjeho vlastní; svarāḥhudba; saptasedm; vihāreṇasmyslovými činnostmi; bhavanti smaprojevily se; prajāpateḥpána živých bytostí.

Překlad

Brahmova duše se projevila jako abeceda základních souhlásek, jeho tělo jako samohlásky, jeho smysly jako sykavky, jeho síla jako polosamohlásky a jeho smyslové činnosti jako sedm hudebních not.

Význam

V sanskrtu existuje třináct samohlásek a třicet pět souhlásek. Samohlásky jsou a, ā, i, ī, u, ū, ṛ, ṝ, ḷ, e, ai, o, au a souhlásky jsou ka, kha, ga, gha atd. Prvních dvacet pět souhlásek tvoří abecedu sparśa. Dále existují čtyři antaḥ-sthy. Tři ūṣmy jsou sykavky zvané tālavya, mūrdhanya a dantya. Hudební noty jsou ṣa, ṛ, gā, ma, pa, dha a ni. Všechny tyto zvukové vibrace se původně nazývají śabda-brahma neboli duchovní zvuk. Je proto řečeno, že Brahmā byl stvořen v Mahā-kalpě jako inkarnace duchovního zvuku. Vedy jsou duchovní zvuk, a zvukovou vibraci védské literatury tedy není třeba hmotně interpretovat. Vedy se mají pronášet tak, jak jsou, i když je symbolicky zaznamenávají písmena, která známe jako hmotná. Z konečného hlediska neexistuje nic hmotného, neboť vše má svůj původ v duchovním světě. Hmotný projev se proto nazývá iluze v pravém slova smyslu. Pro realizované duše neexistuje nic jiného než duchovní energie.