Skip to main content

KAPITOLA DVANÁCTÁ

Stvoření Kumārů a dalších osobností

Verš

maitreya uvāca
iti te varṇitaḥ kṣattaḥ
kālākhyaḥ paramātmanaḥ
mahimā veda-garbho ’tha
yathāsrākṣīn nibodha me

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Śrī Maitreya řekl; iti — takto; te — tobě; varṇitaḥ — popsal; kṣattaḥ — ó Viduro; kāla-ākhyaḥ — jménem věčný čas; paramātmanaḥ — Nadduše; mahimā — slávu; veda-garbhaḥ — Pán Brahmā, zdroj Ved; atha — nyní; yathā — tak, jak; asrākṣīt — stvořil; nibodha — snaž se pochopit; me — ode mne.

Překlad

Śrī Maitreya řekl: Ó učený Viduro, dosud jsem ti vysvětloval slávu Nejvyššího Pána v Jeho aspektu kāly. Nyní slyš o stvořeních Brahmy, který je zdrojem všeho védského poznání.

Verš

sasarjāgre ’ndha-tāmisram
atha tāmisram ādi-kṛt
mahāmohaṁ ca mohaṁ ca
tamaś cājñāna-vṛttayaḥ

Synonyma

sasarja — stvořil; agre — nejprve; andha-tāmisram — předtucha smrti; atha — potom; tāmisram — hněv, jež následuje po zklamání; ādi-kṛt — to vše; mahā-moham — vlastnictví předmětů přinášejících požitek; ca — také; moham — iluzorní pojetí; ca — také; tamaḥ — temnota v poznání sebe sama; ca — jakož i; ajñāna — nevědomost; vṛttayaḥ — zaměstnání.

Překlad

Brahmā nejprve stvořil různé podoby nevědomosti, jako je sebeklam, předtucha smrti, hněv, jež následuje po zklamání, mylný pocit vlastnictví a iluzorní tělesné pojetí neboli zapomenutí vlastní skutečné totožnosti.

Význam

Před započetím samotného tvoření živých bytostí v různých životních druzích Brahmā stvořil podmínky, v nichž musí živá bytost v hmotném světě žít. Žádná živá bytost nemůže žít v hmotných podmínkách, dokud nezapomene na svoji skutečnou totožnost. Zapomenutí vlastní skutečné totožnosti je tedy první podmínkou hmotné existence. Jakmile se to stane, živá bytost se ihned začne bát smrti, přestože se čistá duše nerodí ani neumírá. Toto nesprávné ztotožňování se s hmotnou přírodou je příčinou mylného pocitu vlastnictví věcí, které jsou propůjčovány vyšším řízením. Živá bytost dostává všechny hmotné předměty, aby mohla pokojně žít a plnit povinnosti nutné k seberealizaci v podmíněném životě. Na základě mylného ztotožňování se je však podmíněná duše oklamána mylným pocitem, že jí patří majetek Nejvyššího Pána. Z tohoto verše je zřejmé, že Brahmu stvořil Nejvyšší Pán, a že pět druhů nevědomosti, které podmiňují živou bytost v hmotné existenci, stvořil Brahmā. Když chápeme, že podmíněné duše jsou pod vlivem Brahmova kouzelného proutku, je prostě směšné si myslet, že se živá bytost vyrovná Nejvyšší Bytosti. Existenci zde uvedených pěti druhů nevědomosti uznává rovněž Patañjali.

Verš

dṛṣṭvā pāpīyasīṁ sṛṣṭiṁ
nātmānaṁ bahv amanyata
bhagavad-dhyāna-pūtena
manasānyāṁ tato ’sṛjat

Synonyma

dṛṣṭvā — když viděl; pāpīyasīm — hříšné; sṛṣṭim — stvoření; na — ne; ātmānam — v sobě; bahu — potěšení; amanyata — cítil; bhagavat — o Osobnosti Božství; dhyāna — meditace; pūtena — tím očištěný; manasā — takovým uvažováním; anyām — další; tataḥ — potom; asṛjat — stvořil.

Překlad

Jelikož Brahmā viděl toto matoucí stvoření jako něco hříšného, neměl ze svých činností žádnou radost, a proto se očistil meditací o Osobnosti Božství. Pak zahájil další etapu tvoření.

Význam

Brahmā sice stvořil různé vlivy nevědomosti, ale plnění takového nevděčného úkolu ho neuspokojilo. Musel to však udělat, protože to tak většina podmíněných duší chtěla. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (15.15), že je přítomný v srdci každého a každému pomáhá buď vzpomenout si, nebo zapomenout. Někdo může položit otázku, proč Pán, který je dokonale milostivý, jednomu pomáhá vzpomenout si, zatímco druhému zapomenout. Jeho milost se ve skutečnosti neprojevuje v tom, že by jednomu nadržoval a k druhému choval nepřátelství. Živá bytost je jako nedílná část Pána částečně nezávislá, protože částečně sdílí všechny vlastnosti Pána. Každý, kdo má nějakou nezávislost, jí může někdy v nevědomosti zneužít. Když chce živá bytost zneužít své nezávislosti a sklouznout do nevědomosti, milostivý Pán se ji ze všeho nejdřív snaží před pádem do pasti zachránit, ale když živá bytost trvá na cestě do pekla, Pán jí pomůže zapomenout na její skutečnou pozici. Pán pomůže padající živé bytosti klesnout až do nejnižšího postavení, aby jí dal příležitost poznat, zda jí zneužití její nezávislosti přináší štěstí.

Téměř všechny podmíněné duše, které kolují v hmotném světě, zneužívají své nezávislosti, a proto jsou oklamány pěti druhy nevědomosti. Brahmā jako poslušný služebník Pána je všechny z nutnosti stvořil, ale neměl z takové práce žádnou radost, protože oddaný Pána přirozeně nevidí rád, když někdo klesá ze své skutečné pozice. Těm, kteří se nezajímají o seberealizaci, dává Pán dokonalé vybavení, aby mohli uspokojit své zájmy, a Brahmā je v tomto směru spolehlivým pomocníkem.

Verš

sanakaṁ ca sanandaṁ ca
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ

Synonyma

sanakam — Sanaka; ca — také; sanandam — Sananda; ca — a; sanātanam — Sanātana; atha — potom; ātma-bhūḥ — Brahmā, který je samozrozený; sanat-kumāram — Sanat-kumāra; ca — také; munīn — velcí mudrci; niṣkriyān — vyhýbající se všem plodonosným činům; ūrdhva-retasaḥ — ti, jejichž semeno stoupá vzhůru.

Překlad

Na počátku Brahmā stvořil čtyři velké mudrce, kteří se jmenují Sanaka, Sananda, Sanātana a Sanat-kumāra. Všichni čtyři odmítali materialistické činnosti, jelikož byli vysoce pokročilí díky tomu, že jejich semeno stoupalo vzhůru.

Význam

I když Brahmā z nutnosti stvořil nevědomost pro ty živé bytosti, jimž bylo vůlí Pána dáno v ní žít, nebyl při plnění tohoto nevděčného úkolu spokojen. Stvořil proto čtyři principy poznání: sāṅkhyu neboli empirickou filozofii pro analytické studium hmotných podmínek, yogu neboli mystický postup pro osvobození čisté duše z hmotného otroctví, vairāgyu, úplné odpoutání se od hmotného požitku v životě za účelem dosažení nejvyššího duchovního pochopení, a tapas neboli různé druhy dobrovolného odříkání vykonávaného pro duchovní dokonalost. Brahmā stvořil čtyři velké mudrce — Sanaku, Sanandu, Sanātanu a Sanata, aby jim svěřil tyto čtyři principy duchovního pokroku. Oni pak založili svoji vlastní duchovní stranu neboli sampradāyu, známou jako Kumāra-sampradāya a později jako Nimbārka-sampradāya, která podporuje rozvoj bhakti. Ze všech těchto velkých mudrců se stali velcí oddaní, neboť bez oddané služby Osobnosti Božství nemůže být nikdo úspěšný v žádné činnosti, která má nějakou duchovní hodnotu.

Verš

tān babhāṣe svabhūḥ putrān
prajāḥ sṛjata putrakāḥ
tan naicchan mokṣa-dharmāṇo
vāsudeva-parāyaṇāḥ

Synonyma

tān — výše jmenované Kumāry; babhāṣe — oslovil; svabhūḥ — Brahmā; putrān — syny; prajāḥ — potomstvo; sṛjata — tvořit; putrakāḥ — ó moji synové; tat — to; na — ne; aicchan — chtěli; mokṣa-dharmāṇaḥ — věrni principům osvobození; vāsudeva — Osobnost Božství; parāyaṇāḥ — kteří jsou takto oddáni.

Překlad

Když Brahmā přivedl své syny na svět, promluvil k nim. “Moji drazí synové,” řekl, “nyní ploďte potomstvo.” Jelikož však byli oddáni Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jejich cílem bylo osvobození, a proto se vzepřeli jeho vůli.

Význam

Kumārové, čtyři synové Brahmy, nechtěli zakládat vlastní rodiny ani na žádost svého velkého otce. Ten, kdo se vážně snaží dosáhnout osvobození z hmotného otroctví, by se neměl zaplétat do iluzorních rodinných vztahů. Někdo se může zeptat, jak mohli Kumārové odmítnout nařízení Brahmy, který byl jejich otcem a navíc stvořitelem vesmíru. Odpovědí je, že vāsudeva-parāyaṇa neboli ten, kdo se vážně věnuje oddané službě Osobnosti Božství Vāsudevovi, nemusí hledět na žádné jiné závazky. V Bhāgavatamu (11.5.41) je napsáno:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

“Každý, kdo se zcela vzdal všech světských vztahů a přijal absolutní útočiště u lotosových nohou Pána, který udílí osvobození a který jediný může poskytnout skutečnou ochranu, už nikomu nic nedluží a není sluhou nikoho, včetně polobohů, předků, mudrců, jiných živých bytostí, příbuzných a členů lidské společnosti.” Když tedy Kumārové odmítli žádost svého velkého otce, aby založili rodiny, neudělali nic špatného.

Verš

so ’vadhyātaḥ sutair evaṁ
pratyākhyātānuśāsanaiḥ
krodhaṁ durviṣahaṁ jātaṁ
niyantum upacakrame

Synonyma

saḥ — on (Brahmā); avadhyātaḥ — takto znevážen; sutaiḥ — syny; evam — takto; pratyākhyāta — odmítající poslechnout; anuśāsanaiḥ — nařízení svého otce; krodham — hněv; durviṣaham — více, než bylo možné snést; jātam — takto vytvořil; niyantum — ovládnout; upacakrame — snažil se ze všech sil.

Překlad

Jakmile synové odmítli uposlechnout nařízení svého otce, v mysli Brahmy to vytvořilo mnoho hněvu, který se snažil ovládnout a nedat najevo.

Význam

Brahmā je vládce kvality vášně v hmotné přírodě. Přirozeně se proto rozhněval, když synové odmítli uposlechnout jeho nařízení. I když Kumārové odmítali právem, Brahmā, pohroužený do kvality vášně, se neubránil vášnivému hněvu. Nedával ho ovšem najevo, neboť věděl, že jeho synové jsou velice osvícení a duchovně pokročilí, a že by před nimi proto neměl svůj hněv projevovat.

Verš

dhiyā nigṛhyamāṇo ’pi
bhruvor madhyāt prajāpateḥ
sadyo ’jāyata tan-manyuḥ
kumāro nīla-lohitaḥ

Synonyma

dhiyā — inteligencí; nigṛhyamāṇaḥ — ovládaný; api — ačkoliv; bhruvoḥ — obočím; madhyāt — z prostoru mezi; prajāpateḥ — Brahmy; sadyaḥ — ihned; ajāyata — narodilo se; tat — jeho; manyuḥ — hněv; kumāraḥ — dítě; nīla-lohitaḥ — směs modré a červené.

Překlad

I když se snažil svůj hněv ovládnout, vyrazil na povrch mezi jeho obočím, a tak se narodilo dítě smíšené modré a červené barvy.

Význam

Hněv vypadá vždy stejně, ať se projevuje na základě nevědomosti nebo poznání. I když se Brahmā snažil svůj hněv ovládnout, nepodařilo se mu to, přestože je nejvyšší bytostí. Tento hněv vyrazil z prostoru mezi Brahmovým obočím ve své pravé podobě jako Rudra. Jeho barvy byly modrá (nevědomost) a červená (vášeň), protože hněv je produktem vášně a nevědomosti.

Verš

sa vai ruroda devānāṁ
pūrvajo bhagavān bhavaḥ
nāmāni kuru me dhātaḥ
sthānāni ca jagad-guro

Synonyma

saḥ — on; vai — jistě; ruroda — hlasitě naříkal; devānām pūrvajaḥ — nejstarší ze všech polobohů; bhagavān — nejmocnější; bhavaḥ — Pán Śiva; nāmāni — různá jména; kuru — urči; me — moje; dhātaḥ — ó tvůrče osudu; sthānāni — místa; ca — také; jagat-guro — ó učiteli vesmíru.

Překlad

Po narození začalo naříkat: Ó tvůrče osudu, učiteli vesmíru, urči laskavě mé jméno a místo, kam patřím.

Verš

iti tasya vacaḥ pādmo
bhagavān paripālayan
abhyadhād bhadrayā vācā
mā rodīs tat karomi te

Synonyma

iti — takto; tasya — jeho; vacaḥ — žádost; pādmaḥ — ten, který se narodil z lotosového květu; bhagavān — mocný; paripālayan — přijal žádost; abhyadhāt — uklidnil; bhadrayā — vlídnými; vācā — slovy; — ne; rodīḥ — plač; tat — to; karomi — učiním; te — jak si přeješ.

Překlad

Všemocný Brahmā, který se narodil z lotosového květu, uklidnil chlapce vlídnými slovy, přijal jeho žádost a řekl: Neplač. Tvoje přání ti splním.

Verš

yad arodīḥ sura-śreṣṭha
sodvega iva bālakaḥ
tatas tvām abhidhāsyanti
nāmnā rudra iti prajāḥ

Synonyma

yat — podle toho, jak; arodīḥ — hlasitě naříkal; sura-śreṣṭha — ó vládče polobohů; sa-udvegaḥ — s velkou úzkostí; iva — jako; bālakaḥ — chlapec; tataḥ — proto; tvām — tebe; abhidhāsyanti — budou zvát; nāmnā — jménem; rudraḥ — Rudra; iti — takto; prajāḥ — lidé.

Překlad

Potom Brahmā řekl: Ó vládče polobohů, protože jsi tak úzkostlivě plakal, lidé tě budou nazývat jménem Rudra.

Verš

hṛd indriyāṇy asur vyoma
vāyur agnir jalaṁ mahī
sūryaś candras tapaś caiva
sthānāny agre kṛtāni te

Synonyma

hṛt — srdce; indriyāṇi — smysly; asuḥ — životní vzduch; vyoma — nebe; vāyuḥ — vzduch; agniḥ — oheň; jalam — voda; mahī — země; sūryaḥ — slunce; candraḥ — měsíc; tapaḥ — odříkání; ca — také; eva — jistě; sthānāni — všechna tato místa; agre — dříve; kṛtāni — již učinil; te — pro tebe.

Překlad

Můj drahý chlapče, pro tvůj pobyt jsem již zvolil následující místa: srdce, smysly, životní vzduch, nebe, vzduch, oheň, vodu, zemi, slunce, měsíc a odříkání.

Význam

Stvoření Rudry z prostoru mezi obočím Brahmy jako výsledek jeho hněvu, který vzešel z kvality vášně s příměsí nevědomosti, je velice důležité. Princip Rudry je popsán v Bhagavad-gītě (3.37). Hněv (krodha) je produktem chtíče (kāmy), který je výsledkem působení kvality vášně. Když nejsou chtíč a touha uspokojeny, objevuje se prvek krodha, který je vážným nepřítelem podmíněné duše. Tato hříšná a nepřátelská podoba vášně se projevuje jako ahaṅkāra, mylný egocentrický postoj, kdy se člověk považuje za všechno na světě. Takovýto postoj podmíněné duše, která je zcela pod vládou hmotné přírody, je v Bhagavad-gītě označen jako bláhový. Egocentrický postoj je projevem principu Rudry v srdci, v němž se tvoří krodha (hněv). Tento hněv se vyvíjí v srdci a dále se projevuje prostřednictvím různých smyslů, jako jsou oči, ruce a nohy. Rozhněvaný člověk má vztekem rudé oči a někdy zatíná pěsti a kope nohama. Tyto projevy principu Rudry jsou důkazem Rudrovy přítomnosti na těchto místech. Rozhněvaný člověk také velice rychle dýchá, což znamená, že je Rudra zastoupen v životním vzduchu neboli v dýchání. Princip Rudry se také projevuje, když je nebe zatažené temnými mraky, hrozivě hřmí a vane prudký vítr. Také větrem rozbouřená hladina moře ukazuje ponurou tvář Rudry, která obyčejným lidem nahání hrůzu. Přítomnost Rudry můžeme cítit také z hořícího ohně, a když je na Zemi potopa, chápeme i ji jako zastoupení Rudry.

Prvek Rudry neustále projevuje mnoho pozemských tvorů. Had, tygr a lev jsou Rudrovi stálí zástupci. Nesmírné horko slunce někdy způsobuje lidem úžeh a kvůli nesmírnému chladu vytvořenému měsícem se lidé někdy zhroutí. Mnoho mudrců získalo moc díky odříkání a mnoho yogīnů, filozofů a asketů někdy projevuje své nabyté schopnosti pod vlivem hněvu a vášně — principů Rudry. Velký yogī Durvāsā pod vlivem tohoto principu Rudry vyvolal hádku s Mahārājem Ambarīṣem a bráhmanský chlapec projevil princip Rudry, když proklel velkého krále Parīkṣita. Jakmile princip Rudry projeví lidé, kteří se nevěnují oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, poklesnou díky hněvu ze svého postavení. To je potvrzeno následovně:

ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Když impersonalista nešťastně poklesne, je to způsobeno jeho mylným a nesmyslným přesvědčením, že je totožný s Nejvyšším.

Verš

manyur manur mahinaso
mahāñ chiva ṛtadhvajaḥ
ugraretā bhavaḥ kālo
vāmadevo dhṛtavrataḥ

Překlad

Pán Brahmā řekl: Rudro, můj drahý chlapče, budeš mít ještě dalších jedenáct jmen — Manyu, Manu, Mahinasa, Mahān, Śiva, Ṛtadhvaja, Ugraretā, Bhava, Kāla, Vāmadeva a Dhṛtavrata.

Verš

dhīr dhṛti-rasalomā ca
niyut sarpir ilāmbikā
irāvatī svadhā dīkṣā
rudrāṇyo rudra te striyaḥ

Synonyma

dhīḥ, dhṛti, rasalā, umā, niyut, sarpiḥ, ilā, ambikā, irāvatī, svadhā, dīkṣā rudrāṇyaḥ — jedenáct Rudrāṇī; rudra — ó Rudro; te — tobě; striyaḥ — manželky.

Překlad

Ó Rudro, budeš mít také jedenáct manželek, zvaných Rudrāṇī. Jejich jména budou: Dhī, Dhṛti, Rasalā, Umā, Niyut, Sarpi, Ilā, Ambikā, Irāvatī, Svadhā a Dīkṣā.

Verš

gṛhāṇaitāni nāmāni
sthānāni ca sa-yoṣaṇaḥ
ebhiḥ sṛja prajā bahvīḥ
prajānām asi yat patiḥ

Synonyma

gṛhāṇa — přijmi; etāni — všechna tato; nāmāni — různá jména; sthānāni — jakož i místa; ca — také; sa-yoṣaṇaḥ — spolu s manželkami; ebhiḥ — s nimi; sṛja — tvoř; prajāḥ — potomstvo; bahvīḥ — ve velkém; prajānām — živých bytostí; asi — jsi; yat — jelikož; patiḥ — pán.

Překlad

Můj drahý chlapče, přijmi všechna tato jména a místa, která jsou pro tebe a tvé různé manželky určena, a jelikož jsi nyní jedním z pánů živých bytostí, můžeš ve velkém zvyšovat jejich počet.

Význam

Brahmā jakožto otec Rudry vybral pro svého syna manželky, domovy i jména. Přijmout manželku podle výběru otce je pro syna stejně přirozené jako přijmout jméno, které mu otec dal, a majetek, který mu nabízí. To je obvyklý postup pro zvyšování počtu obyvatel světa. Na druhé straně Kumārové nepřijali návrh svého otce, protože byli velice pokročilí a neměli zájem plodit mnoho synů. Stejně jako může syn pro vyšší cíle odmítnout nařízení svého otce, může i otec pro vyšší cíle odmítnout podporu svým synům, kteří pouze dále zvyšují počet obyvatelstva.

Verš

ity ādiṣṭaḥ sva-guruṇā
bhagavān nīla-lohitaḥ
sattvākṛti-svabhāvena
sasarjātma-samāḥ prajāḥ

Synonyma

iti — takto; ādiṣṭaḥ — na pokyn; sva-guruṇā — svého duchovního mistra; bhagavān — mocný; nīla-lohitaḥ — Rudra, jehož barvu tvoří smíšená modrá a červená; sattva — moc; ākṛti — tělesné rysy; svabhāvena — a s velice zuřivou povahou; sasarja — stvořil; ātma-samāḥ — po vzoru sebe samotného; prajāḥ — potomstvo.

Překlad

Mocný Rudra, jehož barva těla je modrá smíšená s červenou, stvořil mnoho potomků se stejnými rysy, silou a zuřivou povahou, jako měl on sám.

Verš

rudrāṇāṁ rudra-sṛṣṭānāṁ
samantād grasatāṁ jagat
niśāmyāsaṅkhyaśo yūthān
prajāpatir aśaṅkata

Synonyma

rudrāṇām — synů Rudry; rudra-sṛṣṭānām — kteří byli zplozeni Rudrou; samantāt — shromážděni dohromady; grasatām — při ničení; jagat — vesmíru; niśāmya — když sledoval jejich činnosti; asaṅkhyaśaḥ — neomezené; yūthān — shromáždění; prajā-patiḥ — otec živých bytostí; aśaṅkata — začal se bát.

Překlad

Počet synů a vnuků Rudry byl neomezený, a když se shromáždili dohromady, pokoušeli se zničit celý vesmír. Když to otec živých bytostí Brahmā viděl, začal se bát.

Význam

Potomci Rudry, inkarnace hněvu, byli tak nebezpeční pro řádný chod vesmíru, že se jich začal bát i Brahmā, otec živých bytostí. Takzvaní oddaní nebo následovníci Rudry jsou podobnou hrozbou. Občas jsou nebezpeční i Rudrovi samotnému. Někdy například hned poté, co dostali jeho milost, plánují, jak ho zabijí. To je povaha oddaných Rudry.

Verš

alaṁ prajābhiḥ sṛṣṭābhir
īdṛśībhiḥ surottama
mayā saha dahantībhir
diśaś cakṣurbhir ulbaṇaiḥ

Synonyma

alam — zbytečné; prajābhiḥ — takovými živými bytostmi; sṛṣṭābhiḥ — vytvořené; īdṛśībhiḥ — tohoto druhu; sura-uttama — ó nejlepší z polobohů; mayā — mě; saha — spolu s; dahantībhiḥ — kteří spalují; diśaḥ — všechny strany; cakṣurbhiḥ — očima; ulbaṇaiḥ — ohnivé plameny.

Překlad

Brahmā řekl Rudrovi: Ó nejlepší z polobohů, není třeba, abys vytvářel živé bytosti s takovou povahou. Ohnivými plameny z očí začali ničit všechno na všech stranách a dokonce zaútočili i na mě.

Verš

tapa ātiṣṭha bhadraṁ te
sarva-bhūta-sukhāvaham
tapasaiva yathā pūrvaṁ
sraṣṭā viśvam idaṁ bhavān

Synonyma

tapaḥ — pokání; ātiṣṭha — buď umístěn; bhadram — příznivé; te — tobě; sarva — všechny; bhūta — živé bytosti; sukha-āvaham — přinášející štěstí; tapasā — pokáním; eva — jedině; yathā — jako; pūrvam — předtím; sraṣṭā — stvoříš; viśvam — vesmír; idam — tento; bhavān — ty.

Překlad

Můj drahý synu, bude lépe, když se budeš věnovat pokání, které je příznivé pro všechny živé bytosti a kterým získáš veškerá požehnání. Jedině díky pokání budeš schopen stvořit vesmír takový, jaký byl předtím.

Význam

O stvoření, udržování a zničení vesmírného projevu se starají tři božstva — Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara neboli Śiva. Rudra dostal pokyn, aby neničil v průběhu tvoření a udržování, ale aby se věnoval pokání a počkal na dobu ničení, kdy dojde na jeho služby.

Verš

tapasaiva paraṁ jyotir
bhagavantam adhokṣajam
sarva-bhūta-guhāvāsam
añjasā vindate pumān

Synonyma

tapasā — pokáním; eva — jedině; param — nejvyšší; jyotiḥ — světlo; bhagavantam — k Osobnosti Božství; adhokṣajam — ten, který je mimo dosah smyslů; sarva-bhūta-guhā-āvāsam — pobývající v srdci každé živé bytosti; añjasā — zcela; vindate — může znát; pumān — osoba.

Překlad

Jedině vykonáváním pokání je možné se přiblížit k Osobnosti Božství, Pánu, který pobývá v srdci každé živé bytosti a zároveň je mimo dosah všech smyslů.

Význam

Brahmā poradil Rudrovi, aby vykonával pokání, a dal tak příklad svým synům a následovníkům, že pokání je nezbytné pro dosažení přízně Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě je řečeno, že obyčejní lidé následují cestu, kterou jim ukáží autority. Brahmā byl znechucený Rudrovým potomstvem a obával se toho, že i on bude zničen jeho dalším přibýváním. Proto požádal Rudru, aby už neplodil takové nechtěné obyvatelstvo a aby se začal věnovat pokání, kterým dosáhne přízně Nejvyššího Pána. Na obrázcích proto vždy vidíme Rudru sedět v meditaci, pomocí níž se uchází o přízeň Pána. Synům a následovníkům Rudry se tak nepřímo radí, aby přestali s ničením a chovali se jako on, dokud probíhá Brahmovo pokojné tvoření.

Verš

maitreya uvāca
evam ātmabhuvādiṣṭaḥ
parikramya girāṁ patim
bāḍham ity amum āmantrya
viveśa tapase vanam

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Śrī Maitreya řekl; evam — takto; ātma-bhuvā — Brahmou; ādiṣṭaḥ — když byl takto požádán; parikramya — obešel; girāmVed; patim — pána; bāḍham — ano, jistě; iti — takto; amum — Brahmu; āmantrya — takto oslovil; viveśa — odešel do; tapase — aby se věnoval pokání; vanam — do lesa.

Překlad

Śrī Maitreya řekl: Když Rudra dostal od Brahmy tento pokyn, obešel svého otce, který je pánem Véd. Dal mu najevo svůj souhlas a odešel do lesa, aby se věnoval přísnému pokání.

Verš

athābhidhyāyataḥ sargaṁ
daśa putrāḥ prajajñire
bhagavac-chakti-yuktasya
loka-santāna-hetavaḥ

Synonyma

atha — takto; abhidhyāyataḥ — když uvažoval o; sargam — stvoření; daśa — deset; putrāḥ — synů; prajajñire — bylo zplozeno; bhagavat — od Osobnosti Božství; śakti — energie; yuktasya — zplnomocněn; loka — svět; santāna — obyvatelstvo; hetavaḥ — příčiny.

Překlad

Brahmā, který byl zplnomocněný Nejvyšší Osobností Božství, uvažoval o tvoření živých bytostí a zplodil deset synů, aby dále zvyšovali počet obyvatel světa.

Verš

marīcir atry-aṅgirasau
pulastyaḥ pulahaḥ kratuḥ
bhṛgur vasiṣṭho dakṣaś ca
daśamas tatra nāradaḥ

Synonyma

marīciḥ, atri, aṅgirasau, pulastyaḥ, pulahaḥ, kratuḥ, bhṛguḥ, vasiṣṭhaḥ, dakṣaḥ — jména Brahmových synů; ca — a; daśamaḥ — desátý; tatra — tam; nāradaḥ — Nārada.

Překlad

Tak se narodil Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha, Kratu, Bhṛgu, Vasiṣṭha, Dakṣa a desátý syn, Nārada.

Význam

Celé stvoření, udržování a zničení vesmírného projevu je určeno k tomu, aby dalo podmíněným duším příležitost jít zpátky domů, zpátky k Bohu. Brahmā stvořil Rudru, aby mu pomohl v tvoření, ale Rudra již od samého počátku začal celé stvoření ničit a jeho destruktivní činnosti bylo nutné zastavit. Brahmā proto stvořil další skupinu poslušných dětí, které byly většinou nakloněny světským plodonosným činnostem. Zároveň však dobře věděl, že bez oddané služby Pánu získají podmíněné duše stěží nějaký prospěch, a proto nakonec stvořil svého vznešeného syna Nāradu, který je nejvyšším duchovním učitelem všech transcendentalistů. Bez oddané služby Pánu nemůže nikdo udělat pokrok v žádném oboru, i když cesta oddané služby zároveň nezávisí na ničem hmotném. Jedině transcendentální láskyplná služba Pánu může naplnit skutečný cíl života, a Śrīman Nārada Muni proto poskytuje ze všech Brahmových synů nejvyšší službu.

Verš

utsaṅgān nārado jajñe
dakṣo ’ṅguṣṭhāt svayambhuvaḥ
prāṇād vasiṣṭhaḥ sañjāto
bhṛgus tvaci karāt kratuḥ

Synonyma

utsaṅgāt — transcendentální úvahou; nāradaḥ — Mahāmuni Nārada; jajñe — byl vytvořen; dakṣaḥ — Dakṣa; aṅguṣṭhāt — z palce; svayambhuvaḥ — Brahmy; prāṇāt — z životního vzduchu, z dechu; vasiṣṭhaḥ — Vasiṣṭha; sañjātaḥ — se narodil; bhṛguḥ — mudrc Bhṛgu; tvaci — z doteku; karāt — z ruky; kratuḥ — mudrc Kratu.

Překlad

Nārada se narodil z Brahmovy úvahy, což je nejlepší část jeho těla. Vasiṣṭha se narodil z jeho dechu, Dakṣa z jeho palce, Bhṛgu z jeho doteku a Kratu z jeho ruky.

Význam

Nārada se narodil z Brahmovy nejlepší úvahy, neboť dokáže předat Nejvyššího Pána každému, komu si přeje. Nejvyšší Osobnost Božství nelze realizovat sebevětším množstvím védského poznání ani pokání. Čistý oddaný Pána, jako je Nārada, však může Nejvyššího Pána předat na základě své dobré vůle. Samotné jméno Nārada vyjadřuje, že může předat Nejvyššího Pána. Nāra znamená “Nejvyšší Pán” a da znamená “ten, který může dát”. To, že může dát Nejvyššího Pána, neznamená, že Pán je jako nějaké zboží, které může být doručeno komukoliv. Nārada ale může každému dát transcendentální láskyplnou službu Pánu v roli služebníka, přítele, rodiče nebo milence podle touhy zrozené z transcendentální lásky k Pánu. Jinými slovy, Nārada je jediný, kdo může člověku předat cestu bhakti-yogy, nejvyšší mystický prostředek pro dosažení Pána.

Verš

pulaho nābhito jajñe
pulastyaḥ karṇayor ṛṣiḥ
aṅgirā mukhato ’kṣṇo ’trir
marīcir manaso ’bhavat

Synonyma

pulahaḥ — mudrc Pulaha; nābhitaḥ — z pupku; jajñe — vytvořený; pulastyaḥ — mudrc Pulastya; karṇayoḥ — z uší; ṛṣiḥ — velký mudrc; aṅgirāḥ — mudrc Aṅgirā; mukhataḥ — z úst; akṣṇaḥ — z očí; atriḥ — mudrc Atri; marīciḥ — mudrc Marīci; manasaḥ — z mysli; abhavat — zjevil se.

Překlad

Pulastya se narodil z uší, Aṅgirā z úst, Atri z očí, Marīci z mysli a Pulaha z pupku Brahmy.

Verš

dharmaḥ stanād dakṣiṇato
yatra nārāyaṇaḥ svayam
adharmaḥ pṛṣṭhato yasmān
mṛtyur loka-bhayaṅkaraḥ

Synonyma

dharmaḥ — náboženství; stanāt — z prsou; dakṣiṇataḥ — na pravé straně; yatra — kde; nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Pán; svayam — Osobně; adharmaḥ — bezbožnost; pṛṣṭhataḥ — ze zad; yasmāt — odkud; mṛtyuḥ — smrt; loka — pro živou bytost; bhayam-karaḥ — hrozná.

Překlad

Náboženství se projevilo z Brahmových prsou, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství Nārāyaṇa, a bezbožnost se zjevila z jeho zad, kde na živou bytost čeká hrozná smrt.

Význam

To, že se náboženství projevilo z místa, kde Osobně sídlí Osobnost Božství, je velice důležité, protože jak potvrzuje Bhagavad-gītā i Bhāgavatam, náboženství znamená oddanou službu Osobnosti Božství. Poslední pokyn Bhagavad-gīty zní: “Zanech ostatních činností ve jménu náboženství a přijmi útočiště u Osobnosti Božství.” Také Śrīmad-Bhāgavatam potvrzuje, že nejvyšší dokonalostí náboženství je to, co vede k nemotivované a hmotnými překážkami nenarušované oddané službě Pánu. Náboženství ve své dokonalé podobě je oddaná služba Pánu a bezbožnost je jejím pravým opakem. Srdce je nejdůležitější část těla, zatímco záda jsou jeho nejzanedbávanější část. Při útoku nepřítele člověk obvykle snáší rány do zad, ale pečlivě se chrání před všemi útoky na hruď. Všechny druhy bezbožnosti pocházejí ze zad Brahmy, zatímco skutečné náboženství, oddaná služba Pánu, vzniká z jeho hrudi, která je sídlem Nārāyaṇa. Vše, co nevede k oddané službě Pánu, je bezbožnost a vše, co vede k oddané službě Pánu, se nazývá náboženství.

Verš

hṛdi kāmo bhruvaḥ krodho
lobhaś cādhara-dacchadāt
āsyād vāk sindhavo meḍhrān
nirṛtiḥ pāyor aghāśrayaḥ

Synonyma

hṛdi — ze srdce; kāmaḥ — chtíč; bhruvaḥ — z obočí; krodhaḥ — hněv; lobhaḥ — chamtivost; ca — také; adhara-dacchadāt — ze rtů; āsyāt — z úst; vāk — mluva; sindhavaḥ — moře; meḍhrāt — z penisu; nirṛtiḥ — nízké činnosti; pāyoḥ — z řiti; agha-āśrayaḥ — zdroj všech neřestí.

Překlad

Chtíč a touha se projevily z Brahmova srdce, hněv z prostoru mezi jeho obočím, chamtivost z jeho rtů, schopnost hovořit z jeho úst, oceán z jeho penisu a nízké a odporné činnosti z jeho řiti, zdroje všech hříchů.

Význam

Podmíněná duše je pod vlivem mentální spekulace. Nikdo nemůže být osvobozen od vlivu psychických činností bez ohledu na to, jak vysokého světského vzdělání dosáhl. Je proto velice obtížné vzdát se chtíče a touhy po nízkých činnostech, dokud se člověk nezapojí do oddané služby Pánu. Ze zklamání, které je důsledkem chtíče a nízkých tužeb, se v mysli rodí hněv a vychází na povrch mezi obočím. Obyčejným lidem se proto doporučuje soustředit mysl mezi obočí, zatímco oddaní Pána se naučili do své mysli usazovat Nejvyšší Osobnost Božství. Teorie, že je možné zbavit se tužeb, je neudržitelná, protože mysl se bez tužeb neobejde. Když je doporučováno nemít touhy, znamená to, že nemáme toužit po věcech, které škodí duchovním hodnotám. Oddaný Pána má vždy ve své mysli Pána, a proto nemusí být bez tužeb, neboť všechny jeho touhy se pojí se službou Pánu. Schopnost hovořit se nazývá Sarasvatī neboli bohyně učenosti a místem jejího zrodu jsou Brahmova ústa. I když je člověk obdařen přízní bohyně učenosti, je velice pravděpodobné, že jeho srdce je plné chtíče a hmotných tužeb a že se z jeho obočí projeví příznaky hněvu. Člověk může být ze světského hlediska velice vzdělaný, ale to neznamená, že se zbavil všech nízkých činností, které pocházejí z chtíče a hněvu. Skutečně dobré vlastnosti může mít jedině čistý oddaný, který je vždy s vírou pohroužený v myšlenkách na Pána neboli v samādhi.

Verš

chāyāyāḥ kardamo jajñe
devahūtyāḥ patiḥ prabhuḥ
manaso dehataś cedaṁ
jajñe viśva-kṛto jagat

Synonyma

chāyāyāḥ — ze stínu; kardamaḥ — Kardama Muni; jajñe — projevil se; devahūtyāḥ — Devahūti; patiḥ — manžel; prabhuḥ — pán; manasaḥ — z mysli; dehataḥ — z těla; ca — také; idam — toto; jajñe — vyvinul se; viśva — vesmír; kṛtaḥ — stvořitele; jagat — vesmírný projev.

Překlad

Mudrc Kardama, manžel velké Devahūti, se projevil z Brahmova stínu. Vše se tak projevilo buď z těla, nebo z mysli Brahmy.

Význam

I když jedna ze tří kvalit hmotné přírody vždy převládá, nikdy nejsou neznečištěny jedna druhou. Dokonce i ve dvou nejrozšířenějších nižších kvalitách, vášni a nevědomosti, je někdy nádech kvality dobra. Všichni synové stvoření z těla a mysli Brahmy se tedy nacházeli v kvalitách vášně a nevědomosti, ale někteří z nich, jako Kardama, se narodili v kvalitě dobra. Nārada se narodil v transcendentálním stavu Brahmy.

Verš

vācaṁ duhitaraṁ tanvīṁ
svayambhūr haratīṁ manaḥ
akāmāṁ cakame kṣattaḥ
sa-kāma iti naḥ śrutam

Synonyma

vācam — Vāk; duhitaram — k dceři; tanvīm — narozené z jeho těla; svayambhūḥ — Brahmā; haratīm — přitahující; manaḥ — jeho mysl; akāmām — aniž by měla sexuální touhu; cakame — toužil; kṣattaḥ — ó Viduro; sa-kāmaḥ — mající sexuální touhu; iti — takto; naḥ — my; śrutam — slyšeli jsme.

Překlad

Ó Viduro, slyšeli jsme, že Brahmā měl dceru jménem Vāk, která se narodila z jeho těla a která přitahovala jeho mysl k sexu, přestože ona k němu žádnou sexuální touhu necítila.

Význam

Balavān indriya-grāmo vidvāṁsam api karṣati (Bhāg. 9.19.17). Je řečeno, že smysly jsou tak šílené a silné, že dokáží zmást i toho nejrozumnějšího a nejučenějšího člověka. Je proto doporučeno, aby muž nežil o samotě ani se svojí matkou, sestrou nebo dcerou. Vidvāṁsam api karṣati znamená, že i ti nejučenější lidé se stávají obětí nátlaku smyslů. Maitreya se o tomto nedostatku Brahmy, který chtěl mít sex s vlastní dcerou, zdráhal hovořit, ale nakonec se o něm zmínil. Takové věci se stávají a samotný Brahmā je toho živým příkladem, přestože je první živou bytostí a největším učencem v celém vesmíru. Když se mohl stát obětí sexuálního pudu Brahmā, co potom ostatní, kteří mají tolik světských slabostí? Říká se, že tuto krajní nemorálnost Brahmā projevil v jisté kalpě, ale nemohlo se to stát v té, kdy přímo od Pána vyslechl čtyři základní verše Śrīmad-Bhāgavatamu, protože Pán tehdy po přednesení Bhāgavatamu Brahmovi požehnal, že již nikdy v žádné kalpě nebude zmaten. To naznačuje, že před vyslechnutím Śrīmad-Bhāgavatamu se Brahmā mohl stát obětí takové smyslnosti, ale poté, co slyšel Śrīmad-Bhāgavatam přímo od Pána, již nemohl takto poklesnout.

Měli bychom si ale z tohoto případu vzít vážné ponaučení. Člověk je tvor společenský, a pokud se neomezeně stýká s něžným pohlavím, vede to k jeho pádu. Svobodné sdružování mužů a žen, zvláště mezi mládeží, je kamenem úrazu na cestě duchovního pokroku. Hmotné podmínění je pouze důsledkem sexuálního podmínění, a neomezené styky mužů a žen tedy nepochybně tvoří velikou překážku. Maitreya uvedl tento příklad s Brahmou, aby nás upozornil právě na toto veliké nebezpečí.

Verš

tam adharme kṛta-matiṁ
vilokya pitaraṁ sutāḥ
marīci-mukhyā munayo
viśrambhāt pratyabodhayan

Synonyma

tam — k němu; adharme — do nemorálnosti; kṛta-matim — obrácená mysl; vilokya — když viděli; pitaram — k otci; sutāḥ — synové; marīci-mukhyāḥ — vedeni Marīcim; munayaḥ — mudrci; viśrambhāt — s náležitou úctou; pratyabodhayan — pronesli následující.

Překlad

Když Marīcim vedení mudrci, synové Brahmy, viděli svého otce pohrouženého do nemorálnosti, s velkou úctou takto promluvili.

Význam

Marīci a ostatní mudrci neprotestovali proti chování svého velkého otce ve zlém. Dobře věděli, že i když se jejich otec choval špatně, celé představení mělo jistě nějaký hluboký důvod, neboť jinak by tak velká osobnost nemohla udělat takovou chybu. Bylo možné, že Brahmā chtěl varovat své podřízené před lidskou slabostí v jednání se ženami. To je pro každého zájemce o seberealizaci vždy velice nebezpečné. Velké osobnosti, jako je Brahmā, tedy nelze znevažovat ani tehdy, když jednají špatně, a velcí mudrci vedeni Marīcim mu nepřestali pro jeho neobvyklé chování prokazovat úctu.

Verš

naitat pūrvaiḥ kṛtaṁ tvad ye
na kariṣyanti cāpare
yas tvaṁ duhitaraṁ gaccher
anigṛhyāṅgajaṁ prabhuḥ

Synonyma

na — nikdy; etat — taková věc; pūrvaiḥ — nějakým jiným Brahmou nebo tebou v nějaké dřívější kalpě; kṛtam — vykonána; tvat — tebou; ye — to, co; na — ne; kariṣyanti — učiní; ca — také; apare — někdo jiný; yaḥ — to, co; tvam — ty; duhitaram — k dceři; gaccheḥ — chceš přistoupit; anigṛhya — neovládaje; aṅgajam — sexuální touhu; prabhuḥ — ó otče.

Překlad

Ó otče, o tuto věc, do které se chceš zaplést, se ještě nikdy žádný Brahmā či kdokoliv jiný nepokoušel. Nesnažil ses o to ani ty v dřívějších kalpách, ani se toho neodváží nikdo v budoucnosti. Jsi nejvyšší bytost ve vesmíru. Jak je tedy možné, že chceš mít sex se svojí dcerou a nedokážeš ovládnout svoji touhu?

Význam

Místo Brahmy je nejvyšším ve vesmíru a je zřejmé, že existuje mnoho Brahmů a mnoho vesmírů kromě toho, ve kterém se nacházíme. Ten, kdo zastává toto místo, musí mít dokonalé chování, protože Brahmā dává příklad všem živým bytostem. Brahmovi, nejzbožnější a duchovně nejpokročilejší živé bytosti, je svěřeno místo hned vedle Osobnosti Božství.

Verš

tejīyasām api hy etan
na suślokyaṁ jagad-guro
yad-vṛttam anutiṣṭhan vai
lokaḥ kṣemāya kalpate

Synonyma

tejīyasām — nejmocnějšího; api — také; hi — jistě; etat — takové jednání; na — nehodí se; su-ślokyam — dobré chování; jagat-guro — ó duchovní učiteli vesmíru; yat — jehož; vṛttam — charakter; anutiṣṭhan — následující; vai — jistě; lokaḥ — svět; kṣemāya — pro blahobyt; kalpate — stává se způsobilým.

Překlad

I když jsi nejmocnější bytost, takové jednání se pro tebe nehodí, protože tvůj charakter je vzorem pro obyčejné lidi ve snaze o duchovní pokrok.

Význam

Je řečeno, že svrchovaně mocná živá bytost může dělat co chce, a přesto svým jednáním nebude nikdy ovlivněna. Například slunce, nejmocnější ohnivá planeta ve vesmíru, může vysušit vodu odkudkoliv, ale stále zůstane stejně silné. Slunce vypařuje vodu i ze špinavých míst, a přitom se špínou nenakazí. Stejně tak i Brahmā zůstává bezúhonný za všech okolností. Jelikož je však duchovním učitelem všech živých bytostí, jeho chování a charakter mají být tak dokonalé, aby je lidé mohli následovat, a získat tím nejvyšší duchovní prospěch. Proto se neměl chovat tak, jak se choval.

Verš

tasmai namo bhagavate
ya idaṁ svena rociṣā
ātma-sthaṁ vyañjayām āsa
sa dharmaṁ pātum arhati

Synonyma

tasmai — Jemu; namaḥ — poklony; bhagavate — Osobnosti Božství; yaḥ — který; idam — tento; svena — Svojí; rociṣā — září; ātma-stham — spočívající v Sobě; vyañjayām āsa — projevil; saḥ — On; dharmam — náboženství; pātum — pro ochranu; arhati — kéž učiní.

Překlad

Uctivě se klaníme Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který spočívá Sám v Sobě a Svojí září projevil tento vesmír. Kéž také chrání náboženství v zájmu všeho dobra!

Význam

Touha po pohlavním styku je tak silná, že Brahmā podle všeho nehodlal upustit od svého rozhodnutí ani na naléhání svých velkých synů v čele s Marīcim. Tito velcí synové se proto začali modlit k Nejvyššímu Pánovi, aby se Brahmovi opět vrátil zdravý rozum. Jedině milost Nejvyššího Pána může člověka ochránit před lákadly v podobě chtivých hmotných tužeb. Pán chrání oddané, kteří se věnují transcendentální láskyplné službě Jemu, a Svojí bezpříčinnou milostí promíjí neúmyslný poklesek oddaného. Mudrci v čele s Marīcim se tedy modlili o milost Pána a jejich modlitba byla účinná.

Verš

sa itthaṁ gṛṇataḥ putrān
puro dṛṣṭvā prajāpatīn
prajāpati-patis tanvaṁ
tatyāja vrīḍitas tadā
tāṁ diśo jagṛhur ghorāṁ
nīhāraṁ yad vidus tamaḥ

Synonyma

saḥ — on (Brahmā); ittham — takto; gṛṇataḥ — hovořící; putrān — syny; puraḥ — předtím; dṛṣṭvā — když viděl; prajā-patīn — všechny praotce živých bytostí; prajāpati-patiḥ — otec jich všech (Brahmā); tanvam — tělo; tatyāja — opustil; vrīḍitaḥ — zahanben; tadā — tehdy; tām — toto tělo; diśaḥ — všechny směry; jagṛhuḥ — přijal; ghorām — zavrženíhodné; nīhāram — mlha; yat — která; viduḥ — je známá jako; tamaḥ — temnota.

Překlad

Když otec všech Prajāpatiů, Brahmā, slyšel své syny takto hovořit, velice se zastyděl a ihned se vzdal těla, které předtím přijal. Později se toto tělo projevilo ve všech směrech jako nebezpečná temná mlha.

Význam

Nejlepším způsobem, jak odčinit své hříšné činy, je ihned se vzdát svého těla, což Brahmā jako vůdce živých bytostí ukázal na vlastním příkladě. Brahmā žije pohádkově dlouho, ale pro svůj ohavný hřích se musel vzdát svého těla, přestože o něm pouze rozjímal v mysli a vůbec ho neuskutečnil.

To je lekce pro živé bytosti, která ukazuje, jak hříšné je věnovat se neomezenému pohlavnímu životu. Už jen myslet na odporný sex je hříšné, a aby člověk takové hříšné jednání odčinil, musí se vzdát svého těla. Hříšným jednáním si lidé zkracují život a připravují se o různá požehnání, bohatství atd. Tím nejnebezpečnějším druhem hříšného jednání je neomezený sex.

Příčinou hříšného života je nevědomost a hříšný život je příčinou hrubé nevědomosti. Nevědomost je jako tma nebo mlha. Tma a mlha neustále pokrývají celý vesmír a slunce je jediným principem, který působí proti nim. Ten, kdo přijme útočiště u Pána, ve věčném světle, se nebojí zničení v temné mlze nevědomosti.

Verš

kadācid dhyāyataḥ sraṣṭur
vedā āsaṁś catur-mukhāt
kathaṁ srakṣyāmy ahaṁ lokān
samavetān yathā purā

Synonyma

kadācit — jednou; dhyāyataḥ — při rozjímání; sraṣṭuḥ — Brahmy; vedāḥ — védská literatura; āsan — projevila se; catuḥ-mukhāt — ze čtyř úst; katham srakṣyāmi — jak budu tvořit; aham — já sám; lokān — všechny tyto světy; samavetān — shromážděné; yathā — tak, jak byly; purā — v minulosti.

Překlad

Jednou, když Brahmā uvažoval o tom, jak stvoří světy stejně jako v minulém věku, z jeho čtyř úst se projevily čtyři Vedy, které obsahují všechny druhy poznání.

Význam

Stejně jako může oheň pohltit vše, aniž by tím byl znečištěn, tak milostí Pána oheň Brahmovy velikosti pohltil jeho hříšnou touhu po sexu s vlastní dcerou. Vedy jsou zdrojem všeho poznání a poprvé byly zjeveny Brahmovi milostí Nejvyšší Osobnosti Božství, když Brahmā uvažoval o opětovném stvoření hmotného světa. Brahmā je mocný díky své oddané službě Pánovi a Pán je vždy připraven Svému oddanému odpustit, když náhodou poklesne z ušlechtilé cesty oddané služby. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.42) to potvrzuje následovně:

sva-pāda-mūlaṁ bhajataḥ priyasya
tyaktvānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ
vikarma yac cotpatitaṁ kathañ-cid
dhunoti sarvaṁ hṛdi sannviṣṭaḥ

“Každý, kdo se stoprocentně věnuje transcendentální láskyplné službě Pánu u Jeho lotosových nohou, je Osobnosti Božství Harimu velice drahý a Pán, který sídlí v srdci oddaného, omlouvá všechny jeho náhodné hříchy.” Nikdo by neočekával, že tak velká osobnost, jakou je Brahmā, by někdy mohla pomýšlet na sex s vlastní dcerou. Příklad, který Brahmā ukázal, pouze dokládá, že síla hmotné přírody je tak veliká, že může působit na každého, včetně Brahmy. Brahmā byl milostí Pána zachráněn s malým potrestáním, ale zároveň Pánovou milostí neztratil svoji pověst velkého Brahmy.

Verš

cātur-hotraṁ karma-tantram
upaveda-nayaiḥ saha
dharmasya pādāś catvāras
tathaivāśrama-vṛttayaḥ

Synonyma

cātuḥ — čtyři; hotram — složky oběti; karma — čin; tantram — expanze těchto činností; upaveda — doplňky Ved; nayaiḥ — logickými závěry; saha — společně s; dharmasya — náboženství; pādāḥ — zásady; catvāraḥ — čtyři; tathā eva — stejně tak; āśrama — společenské řády; vṛttayaḥ — zaměstnání.

Překlad

Projevily se čtyři potřeby pro vykonání ohnivé oběti: vykonavatel (který pronáší mantry), obětující (který obětuje), oheň a obřad provedený podle doplňků Ved. Dále se projevily čtyři zásady náboženství (pravda, odříkání, milosrdnost a čistota) a povinnosti čtyř společenských řádů.

Význam

Jedení, spaní, bránění se a páření se jsou čtyři druhy hmotných tělesných požadavků, které jsou společné zvířatům i lidem. Lidskou společnost od zvířat odlišuje vykonávání náboženských činností podle společenských stavů a životních řádů. Všechny jsou jasně popsány ve védské literatuře a Brahmā je projevil, když z jeho čtyř úst vyšly čtyři Vedy. Povinnosti lidstva podle společenských stavů a řádů byly stanoveny pro civilizovaného člověka. Ti, kteří se tradičně řídí těmito principy, se nazývají Árijci — lidé na cestě k duchovní dokonalosti.

Verš

vidura uvāca
sa vai viśva-sṛjām īśo
vedādīn mukhato ’sṛjat
yad yad yenāsṛjad devas
tan me brūhi tapo-dhana

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura řekl; saḥ — on (Brahmā); vai — jistě; viśva — vesmír; sṛjām — těch, kteří stvořili; īśaḥ — vládce; veda-ādīnVedy atd.; mukhataḥ — z úst; asṛjat — ustanovil; yat — to; yat — co; yena — čím; asṛjat — stvořil; devaḥ — bůh; tat — to; me — mi; brūhi — prosím vysvětli; tapaḥ-dhana — ó mudrci, jehož jediným bohatstvím je odříkání.

Překlad

Vidura řekl: Ó velký mudrci, jehož jediným bohatstvím je odříkání, vysvětli mi laskavě, jak a s čí pomocí Brahmā ustanovil védské poznání, které vyšlo z jeho úst.

Verš

maitreya uvāca
ṛg-yajuḥ-sāmātharvākhyān
vedān pūrvādibhir mukhaiḥ
śāstram ijyāṁ stuti-stomaṁ
prāyaścittaṁ vyadhāt kramāt

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; ṛk-yajuḥ-sāma-atharva — čtyři Vedy; ākhyān — jménem; vedān — védská písma; pūrva-ādibhiḥ — počínaje předními; mukhaiḥ — ústy; śāstram — védské hymny, do té doby nevyslovené; ijyām — kněžské obřady; stuti-stomam — látka určená k přednášení; prāyaścittam — transcendentální činnosti; vyadhāt — ustanovené; kramāt — jedno po druhém.

Překlad

Maitreya řekl: počínaje přední tváří Brahmy se postupně projevily čtyři Vedy — Ṛk, Yajur, Sāma a Atharva. Jedno po druhém byly potom ustanoveny védské hymny, které do té doby nikdo nevyslovil, kněžské rituály, látka určená k přednášení a transcendentální činnosti.

Verš

āyur-vedaṁ dhanur-vedaṁ
gāndharvaṁ vedam ātmanaḥ
sthāpatyaṁ cāsṛjad vedaṁ
kramāt pūrvādibhir mukhaiḥ

Synonyma

āyuḥ-vedam — lékařská věda; dhanuḥ-vedam — vojenské umění; gāndharvam — hudební umění; vedam — patřící k védskému poznání; ātmanaḥ — jeho vlastní; sthāpatyam — architektonické; ca — také; asṛjat — stvořil; vedam — poznání; kramāt — postupně; pūrva-ādibhiḥ — počínaje přední tváří; mukhaiḥ — ústy.

Překlad

Brahmā stvořil také lékařskou vědu, vojenské umění, hudební umění a architektonickou vědu, které všechny patří k Vedám. To vše vycházelo jedno po druhém, počínaje jeho přední tváří.

Význam

Vedy obsahují dokonalé poznání, které zahrnuje všechny obory potřebné v lidské společnosti nejen na této planetě, ale i na jiných planetách. Vojenské umění je nepostradatelné pro udržení společenského pořádku a stejně potřebné je i hudební umění. Všechny tyto skupiny poznání se nazývají Upapurāṇa neboli doplňky Ved. Duchovní poznání je hlavním námětem Ved, ale i ostatní informace (jako výše uvedené) tvoří nezbytné obory védského poznání, které pomáhají lidskému duchovnímu bádání.

Verš

itihāsa-purāṇāni
pañcamaṁ vedam īśvaraḥ
sarvebhya eva vaktrebhyaḥ
sasṛje sarva-darśanaḥ

Synonyma

itihāsa — historické příběhy; purāṇāniPurāṇy (dodatky Ved); pañcamam — pátá; vedam — védská literatura; īśvaraḥ — Pán; sarvebhyaḥ — všechny společně; eva — jistě; vaktrebhyaḥ — ze svých úst; sasṛje — stvořil; sarva — vše; darśanaḥ — ten, který vidí všechen čas.

Překlad

Pak ze všech svých úst společně stvořil pátou Vedu — Purāṇy a historické příběhy — neboť byl schopen vidět všechnu minulost, přítomnost i budoucnost.

Význam

Existují dějiny různých zemí, národů a celého světa, ale Purāṇy jsou dějinami celého vesmíru, a to nejen v jednom věku, ale v mnoha kalpách. Brahmā tyto historické skutečnosti zná, a všechny Purāṇy jsou tedy historickými příběhy. Jelikož je původně sestavil Brahmā, tvoří část Ved a nazývají se pátá Veda.

Verš

ṣoḍaśy-ukthau pūrva-vaktrāt
purīṣy-agniṣṭutāv atha
āptoryāmātirātrau ca
vājapeyaṁ sagosavam

Synonyma

ṣoḍaśī-ukthau — druhy oběti; pūrva-vaktrāt — z východních úst; purīṣi-agniṣṭutau — druhy oběti; atha — potom; āptoryāma-atirātrau — druhy oběti; ca — a; vājapeyam — druh oběti; sa-gosavam — druh oběti.

Překlad

Různé druhy ohnivých obětí (ṣoḍaśī, uktha, purīṣi, agniṣṭoma, āptoryāma, atirātra, vājapeya a gosava) se projevily z východních úst Brahmy.

Verš

vidyā dānaṁ tapaḥ satyaṁ
dharmasyeti padāni ca
āśramāṁś ca yathā-saṅkhyam
asṛjat saha vṛttibhiḥ

Synonyma

vidyā — vzdělání; dānam — dobročinnost; tapaḥ — pokání; satyam — pravda; dharmasya — příslušící náboženství; iti — takto; padāni — čtyři nohy; ca — také; āśramān — životní stavy; ca — také; yathā — tak, jak jsou; saṅkhyam — o počtu; asṛjat — stvořil; saha — společně s; vṛttibhiḥ — podle nadání.

Překlad

Říká se, že vzdělání, dobročinnost, pokání a pravda jsou čtyři nohy náboženství, a aby je člověk mohl vyvinout, existují čtyři životní stavy s různými kastami podle příslušného nadání. Brahmā to vše stvořil v systematickém pořadí.

Význam

Čtyři základní společenské stavy — brahmacarya neboli studentský život, gṛhastha neboli rodinný život, vānaprastha neboli život v ústraní věnovaný pokání a sannyāsa neboli život v odříkání za účelem kázání pravdy — tvoří čtyři nohy náboženství. Třídy podle povolání jsou brāhmaṇové, třída inteligence, kṣatriyové, třída vládců, vaiśyové, třída výrobců a obchodníků, a śūdrové, třída obyčejných pracovníků, kteří nemají žádné zvláštní kvalifikace. To vše Brahmā systematicky naplánoval a stvořil, aby lidé mohli dělat postupný pokrok v seberealizaci. Studentský život je určen k získání co nejlepšího vzdělání, rodinný život je určen k uspokojování smyslů, při kterém si člověk zachová dobročinné rozpoložení mysli, odchod do ústraní je určen k pokání a rozvoji duchovního života a život v odříkání je určen ke kázání Absolutní Pravdy všem lidem. Vzájemně se doplňující jednání všech členů společnosti vytváří příznivou situaci pro povznesení mise lidského života. První článek tohoto společenského zřízení se zakládá na vzdělání určeném pro očištění lidské bytosti od zvířecích sklonů. Nejvyšším očistným procesem je přijímat poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, o nejčistším z čistých.

Verš

sāvitraṁ prājāpatyaṁ ca
brāhmaṁ cātha bṛhat tathā
vārtā sañcaya-śālīna-
śiloñcha iti vai gṛhe

Synonyma

sāvitram — zasvěcení posvátnou šňůrou pro dvojzrozené; prājāpatyam — dodržovat slib po dobu jednoho roku; ca — a; brāhmam — přijetí Ved; ca — a; atha — také; bṛhat — úplná pohlavní zdrženlivost; tathā — potom; vārtā — povolání podle védských příkazů; sañcaya — profesionální povinnost; śālīna — živobytí bez vyžadování cizí pomoci; śila-uñchaḥ — sbírání vyhozeného obilí; iti — takto; vai — i když; gṛhe — v rodinném životě.

Překlad

Pak bylo zavedeno zasvěcení posvátnou šňůrou pro dvojzrozené, jakož i pravidla, která je třeba dodržovat alespoň jeden rok po přijetí Ved, pravidla naprosté pohlavní zdrženlivosti, povolání podle védských příkazů, různé profesionální povinnosti v životě hospodáře a obstarávání živobytí bez cizí pomoci sbíráním vyhozeného obilí.

Význam

Brahmacārīni dostávali během studentského života úplné pokyny o důležitosti lidské životní podoby. Základní vzdělání bylo uspořádané tak, aby studenta povzbuzovalo v odhodlání nezaplétat se do rodinných svazků. Pouze v případě, že student nebyl schopný takový životní slib přijmout, bylo mu dovoleno odejít domů a oženit se s vhodnou manželkou. Jinak zůstal trvalým brahmacārīnem, který se vyhýbal sexu po celý svůj život. To vše záviselo na kvalitě studentovy přípravy. My jsme měli možnost potkat zapřisáhlého brahmacārīna v osobě našeho duchovního mistra, Oṁ Viṣṇupāda Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānty Gosvāmīho Mahārāje. Taková velká duše se nazývá naiṣṭhika-brahmacārī.

Verš

vaikhānasā vālakhilyau-
dumbarāḥ phenapā vane
nyāse kuṭīcakaḥ pūrvaṁ
bahvodo haṁsa-niṣkriyau

Synonyma

vaikhānasāḥ — skupina lidí, kteří zanechávají aktivního života a jedí pouze napůl uvařená jídla; vālakhilya — ten, kdo opustil svoji původní zásobu obilí, když dostal větší; audumbarāḥ — ten, kdo žije z toho, co dostane ve směru, kterým ráno poprvé vykročí; phenapāḥ — ten, kdo žije z plodů, které samy spadnou ze stromu; vane — v lese; nyāse — ve stavu odříkání; kuṭīcakaḥ — život s rodinou bez připoutanosti; pūrvam — na počátku; bahvodaḥ — zanechávající všech hmotných činností a plně se věnující transcendentální službě; haṁsa — plně pohroužený do transcendentálního poznání; niṣkriyau — ukončující činnosti všeho druhu.

Překlad

Čtyři stádia života v ústraní jsou vaikhānasa, vālakhilya, audumbara a phenapa. Čtyři stádia života v odříkání jsou kuṭīcaka, bahvoda, haṁsa a niṣkriya. To vše se projevilo z Brahmy.

Význam

Varṇāśrama-dharma neboli zřízení čtyř tříd a čtyř stavů společenského a duchovního života není novým vynálezem moderního věku, jak tvrdí méně inteligentní lidé. Je to zřízení zavedené Brahmou na počátku stvoření. To je také potvrzeno v Bhagavad-gītě (4.13): cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam.

Verš

ānvīkṣikī trayī vārtā
daṇḍa-nītis tathaiva ca
evaṁ vyāhṛtayaś cāsan
praṇavo hy asya dahrataḥ

Synonyma

ānvīkṣikī — logika; trayī — tři cíle: náboženství, hospodářský rozvoj a osvobození; vārtā — smyslový požitek; daṇḍa — zákon a řád; nītiḥ — morální pravidla; tathā — jakož i; eva ca — postupně; evam — takto; vyāhṛtayaḥ — slavné hymny bhūḥ, bhuvaḥ a svaḥ; ca — také; āsan — vznikly; praṇavaḥ — oṁkāra; hi — jistě; asya — jeho (Brahmy); dahrataḥ — ze srdce.

Překlad

Umění logické debaty, védské cíle života a také zákon a řád, morální pravidla a slavné hymny bhūḥ, bhuvaḥ a svaḥ se projevily z Brahmových úst a praṇava oṁkāra se projevila z jeho srdce.

Verš

tasyoṣṇig āsīl lomabhyo
gāyatrī ca tvaco vibhoḥ
triṣṭum māṁsāt snuto ’nuṣṭub
jagaty asthnaḥ prajāpateḥ

Synonyma

tasya — jeho; uṣṇik — jeden z védských rytmů; āsīt — vytvořený; lomabhyaḥ — z chlupů na těle; gāyatrī — základní védský hymnus; ca — také; tvacaḥ — z kůže; vibhoḥ — pána; triṣṭup — určitá míra verše; māṁsāt — z masa; snutaḥ — ze šlach; anuṣṭup — další míra verše; jagatī — jiná míra verše; asthnaḥ — z kostí; prajāpateḥ — otce živých bytostí.

Překlad

Poté z chlupů na těle všemocného Prajāpatiho vzniklo umění literárního vyjadřování, uṣṇik. Základní védský hymnus gāyatrī vznikl z kůže, triṣṭup z masa, anuṣṭup z žil a jagatī z kostí pána živých bytostí.

Verš

majjāyāḥ paṅktir utpannā
bṛhatī prāṇato ’bhavat

Synonyma

majjāyāḥ — z morku kostí; paṅktiḥ — určitý druh verše; utpannā — projevil se; bṛhatī — jiný druh verše; prāṇataḥ — z životního dechu; abhavat — vytvořený.

Překlad

Umění psát verše typu paṅkti se projevilo z morku kostí a umění psát verše typu bṛhatī vzniklo z životního dechu pána živých bytostí.

Verš

sparśas tasyābhavaj jīvaḥ
svaro deha udāhṛta
ūṣmāṇam indriyāṇy āhur
antaḥ-sthā balam ātmanaḥ
svarāḥ sapta vihāreṇa
bhavanti sma prajāpateḥ

Synonyma

sparśaḥ — písmena od ka po ma; tasya — jeho; abhavat — stala se; jīvaḥ — duše; svaraḥ — samohlásky; dehaḥ — jeho tělo; udāhṛtaḥ — jsou vyjádřeny; ūṣmāṇam — písmena śa, ṣa, sa a ha; indriyāṇi — smysly; āhuḥ — nazývají se; antaḥ-sthāḥ — skupina písmen známá pod tímto názvem (ya, ra, la a va); balam — energie; ātmanaḥ — jeho vlastní; svarāḥ — hudba; sapta — sedm; vihāreṇa — smyslovými činnostmi; bhavanti sma — projevily se; prajāpateḥ — pána živých bytostí.

Překlad

Brahmova duše se projevila jako abeceda základních souhlásek, jeho tělo jako samohlásky, jeho smysly jako sykavky, jeho síla jako polosamohlásky a jeho smyslové činnosti jako sedm hudebních not.

Význam

V sanskrtu existuje třináct samohlásek a třicet pět souhlásek. Samohlásky jsou a, ā, i, ī, u, ū, ṛ, ṝ, ḷ, e, ai, o, au a souhlásky jsou ka, kha, ga, gha atd. Prvních dvacet pět souhlásek tvoří abecedu sparśa. Dále existují čtyři antaḥ-sthy. Tři ūṣmy jsou sykavky zvané tālavya, mūrdhanya a dantya. Hudební noty jsou ṣa, ṛ, gā, ma, pa, dha a ni. Všechny tyto zvukové vibrace se původně nazývají śabda-brahma neboli duchovní zvuk. Je proto řečeno, že Brahmā byl stvořen v Mahā-kalpě jako inkarnace duchovního zvuku. Vedy jsou duchovní zvuk, a zvukovou vibraci védské literatury tedy není třeba hmotně interpretovat. Vedy se mají pronášet tak, jak jsou, i když je symbolicky zaznamenávají písmena, která známe jako hmotná. Z konečného hlediska neexistuje nic hmotného, neboť vše má svůj původ v duchovním světě. Hmotný projev se proto nazývá iluze v pravém slova smyslu. Pro realizované duše neexistuje nic jiného než duchovní energie.

Verš

śabda-brahmātmanas tasya
vyaktāvyaktātmanaḥ paraḥ
brahmāvabhāti vitato
nānā-śakty-upabṛṁhitaḥ

Synonyma

śabda-brahma — transcendentální zvuk; ātmanaḥ — Nejvyššího Pána; tasya — Jeho; vyakta — projevený; avyakta-ātmanaḥ — neprojeveného; paraḥ — transcendentální; brahmā — Absolutní; avabhāti — zcela projevený; vitataḥ — šířící; nānā — různé; śakti — energie; upabṛṁhitaḥ — obdařený.

Překlad

Brahmā jakožto zdroj transcendentálního zvuku je osobním zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, a vymyká se tedy pojetí projeveného a neprojeveného. Představuje úplnou podobu Absolutní Pravdy a je obdařen mnoha různými energiemi.

Význam

Místo Brahmy je nejzodpovědnější místo ve vesmíru a je svěřeno nejdokonalejší osobnosti celého vesmíru. Někdy není žádná živá bytost pro toto místo kvalifikovaná, a tak se musí Brahmou stát Nejvyšší Osobnost Božství. Brahmā je zplnomocněným zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství v hmotném světě a z něho pochází transcendentální zvuk praṇava. Je vybaven mnoha různými energiemi, ze kterých jsou projeveni všichni polobozi, jako Indra, Candra a Varuṇa. Jeho transcendentální hodnotu nelze snižovat, přestože zatoužil po požitku s vlastní dcerou. Brahmā měl k projevení tohoto sklonu svůj důvod a nelze ho za to odsuzovat jako obyčejnou živou bytost.

Verš

tato ’parām upādāya
sa sargāya mano dadhe

Synonyma

tataḥ — potom; aparām — jiné; upādāya — přijal; saḥ — on; sargāya — pro tvoření; manaḥ — mysl; dadhe — věnoval pozornost.

Překlad

Poté Brahmā přijal jiné tělo, které mu dovolovalo pohlavní život, a pokračoval v tvoření.

Význam

Brahmovo předchozí tělo bylo transcendentální a vylučovalo možnost pohlavního života, a proto musel Brahmā přijmout jiné tělo, které by mu pohlavní styk dovolovalo. Tak se věnoval dalšímu tvoření. Jak bylo řečeno dříve, jeho předchozí tělo se změnilo v mlhu.

Verš

ṛṣīṇāṁ bhūri-vīryāṇām
api sargam avistṛtam
jñātvā tad dhṛdaye bhūyaś
cintayām āsa kaurava

Synonyma

ṛṣīṇām — velkých mudrců; bhūri-vīryāṇām — velice mocných; api — přestože; sargam — stvoření; avistṛtam — nešířilo se; jñātvā — vědoucí; tat — to; hṛdaye — v srdci; bhūyaḥ — znovu; cintayām āsa — začal uvažovat o; kaurava — ó synu Kuruů.

Překlad

Ó synu Kuruů, když Brahmā viděl, že ani přítomnost velice mocných mudrců nevedla k dostatečnému vzrůstu obyvatelstva, začal vážně uvažovat o nějakém dalším řešení.

Verš

aho adbhutam etan me
vyāpṛtasyāpi nityadā
na hy edhante prajā nūnaṁ
daivam atra vighātakam

Synonyma

aho — běda; adbhutam — je to podivné; etat — toto; me — pro mne; vyāpṛtasya — zaměstnán; api — ačkoliv; nityadā — vždy; na — ne; hi — jistě; edhante — vytváří; prajāḥ — živé bytosti; nūnam — ovšem; daivam — osud; atra — zde; vighātakam — proti.

Překlad

Brahmā si myslel: Běda, je to podivné, ale ačkoliv jsem rozptýlený všude, ve vesmíru stále není dostatek obyvatelstva. Nemůže to mít jinou příčinu než nešťastný osud.

Verš

evaṁ yukta-kṛtas tasya
daivaṁ cāvekṣatas tadā
kasya rūpam abhūd dvedhā
yat kāyam abhicakṣate

Synonyma

evam — takto; yukta — rozjímající; kṛtaḥ — když tak činil; tasya — jeho; daivam — nadpřirozenou sílu; ca — také; avekṣataḥ — pozorující; tadā — tehdy; kasya — Brahmy; rūpam — podoba; abhūt — projevila se; dvedhā — dvojí; yat — která je; kāyam — jeho tělo; abhicakṣate — považovaná.

Překlad

Když byl pohroužen do meditace a pozoroval nadpřirozenou sílu, z jeho těla se vytvořily dvě další podoby. Dodnes jsou oslavovány jako tělo Brahmy.

Význam

Z těla Brahmy vzešla dvě těla. Jedno mělo knír a druhé mělo velká prsa. Nikdo nedokáže vysvětlit jejich původ, a proto jsou dodnes známa jako kāyam neboli tělo Brahmy — bez dalšího naznačení jejich vztahu jako jeho syn nebo dcera.

Verš

tābhyāṁ rūpa-vibhāgābhyāṁ
mithunaṁ samapadyata

Synonyma

tābhyām — jejich; rūpa — podoba; vibhāgābhyām — takto rozdělená; mithunam — pohlavní styk; samapadyata — dokonale uskutečněný.

Překlad

Dvě nově oddělená těla se spojila v pohlavním aktu.

Verš

yas tu tatra pumān so ’bhūn
manuḥ svāyambhuvaḥ svarāṭ
strī yāsīc chatarūpākhyā
mahiṣy asya mahātmanaḥ

Synonyma

yaḥ — ten, který; tu — ale; tatra — tam; pumān — muž; saḥ — on; abhūt — stal se; manuḥ — otec lidstva; svāyambhuvaḥ — jménem Svāyambhuva; sva-rāṭ — plně nezávislý; strī — žena; — ta, která; āsīt — tam byla; śatarūpā — jménem Śatarūpā; ākhyā — známá jako; mahiṣī — královna; asya — jeho; mahātmanaḥ — velká duše.

Překlad

Tělo s mužskou podobou vešlo ve známost jako Manu zvaný Svāyambhuva a žena byla známá jako Śatarūpā, královna velké duše Manua.

Verš

tadā mithuna-dharmeṇa
prajā hy edhām babhūvire

Synonyma

tadā — tehdy; mithuna — pohlavní život; dharmeṇa — podle usměrňujících zásad; prajāḥ — obyvatelstvo; hi — jistě; edhām — růst; babhūvire — nastal.

Překlad

Svým pohlavním životem pak postupně zvyšovali počet obyvatelstva.

Verš

sa cāpi śatarūpāyāṁ
pañcāpatyāny ajījanat
priyavratottānapādau
tisraḥ kanyāś ca bhārata
ākūtir devahūtiś ca
prasūtir iti sattama

Synonyma

saḥ — on (Manu); ca — také; api — časem; śatarūpāyām — se Śatarūpou; pañca — pět; apatyāni — dětí; ajījanat — počal; priyavrata — Priyavrata; uttānapādau — Uttānapāda; tisraḥ — celkem tři; kanyāḥ — dcery; ca — také; bhārata — ó synu Bharaty; ākūtiḥ — Ākūti; devahūtiḥ — Devahūti; ca — a; prasūtiḥ — Prasūti; iti — takto; sattama — ó nejlepší ze všech.

Překlad

Ó synu Bharaty, časem Manu počal se Śatarūpou pět dětí — dva syny, Priyavratu s Uttānapādou, a tři dcery, Ākūti, Devahūti a Prasūti.

Verš

ākūtiṁ rucaye prādāt
kardamāya tu madhyamām
dakṣāyādāt prasūtiṁ ca
yata āpūritaṁ jagat

Synonyma

ākūtim — dceru jménem Ākūti; rucaye — mudrci Rucimu; prādāt — dal za ženu; kardamāya — mudrci Kardamovi; tu — ale; madhyamām — prostřední dceru (Devahūti); dakṣāya — Dakṣovi; adāt — dal; prasūtim — nejmladší dceru; ca — také; yataḥ — z nich; āpūritam — je naplněn; jagat — celý svět.

Překlad

Otec Manu dal svoji první dceru Ākūti za ženu mudrci Rucimu, prostřední dceru Devahūti mudrci Kardamovi a nejmladší Prasūti Dakṣovi. Díky nim se celý svět naplnil obyvatelstvem.

Význam

Zde je popsána historie osídlení vesmíru. Brahmā je původní živý tvor ve vesmíru, který přivedl na svět Manua Svāyambhuvu a jeho ženu Śatarūpu. Manuovi se narodili dva synové a tři dcery a od nich pochází veškeré obyvatelstvo různých planet až po současnost. Brahmā je proto známý jako praotec všech a jeho otec, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je známý jako praděd všech živých bytostí. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (11.39) následovně:

vāyur yamo 'gnir varuṇaḥ śaśāṅkaḥ
prajāpatis tvaṁ prapitāmahaś ca
namo namas te 'stu sahasra-kṛtvaḥ
punaś ca bhūyo 'pi namo namas te

“Jsi Pán vzduchu, nejvyšší soudce Yama, oheň a Pán dešťů. Jsi měsíc a praděd každého. Proto se Ti znovu a znovu uctivě klaním.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvanácté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Stvoření Kumārů a dalších osobností”.