KAPITOLA DVANÁCTÁ
Stvoření Kumārů a dalších osobností
Verš
iti te varṇitaḥ kṣattaḥ
kālākhyaḥ paramātmanaḥ
mahimā veda-garbho ’tha
yathāsrākṣīn nibodha me
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — Śrī Maitreya řekl; iti — takto; te — tobě; varṇitaḥ — popsal; kṣattaḥ — ó Viduro; kāla-ākhyaḥ — jménem věčný čas; paramātmanaḥ — Nadduše; mahimā — slávu; veda-garbhaḥ — Pán Brahmā, zdroj Ved; atha — nyní; yathā — tak, jak; asrākṣīt — stvořil; nibodha — snaž se pochopit; me — ode mne.
Překlad
Śrī Maitreya řekl: Ó učený Viduro, dosud jsem ti vysvětloval slávu Nejvyššího Pána v Jeho aspektu kāly. Nyní slyš o stvořeních Brahmy, který je zdrojem všeho védského poznání.
Verš
atha tāmisram ādi-kṛt
mahāmohaṁ ca mohaṁ ca
tamaś cājñāna-vṛttayaḥ
Synonyma
sasarja — stvořil; agre — nejprve; andha-tāmisram — předtucha smrti; atha — potom; tāmisram — hněv, jež následuje po zklamání; ādi-kṛt — to vše; mahā-moham — vlastnictví předmětů přinášejících požitek; ca — také; moham — iluzorní pojetí; ca — také; tamaḥ — temnota v poznání sebe sama; ca — jakož i; ajñāna — nevědomost; vṛttayaḥ — zaměstnání.
Překlad
Brahmā nejprve stvořil různé podoby nevědomosti, jako je sebeklam, předtucha smrti, hněv, jež následuje po zklamání, mylný pocit vlastnictví a iluzorní tělesné pojetí neboli zapomenutí vlastní skutečné totožnosti.
Význam
Před započetím samotného tvoření živých bytostí v různých životních druzích Brahmā stvořil podmínky, v nichž musí živá bytost v hmotném světě žít. Žádná živá bytost nemůže žít v hmotných podmínkách, dokud nezapomene na svoji skutečnou totožnost. Zapomenutí vlastní skutečné totožnosti je tedy první podmínkou hmotné existence. Jakmile se to stane, živá bytost se ihned začne bát smrti, přestože se čistá duše nerodí ani neumírá. Toto nesprávné ztotožňování se s hmotnou přírodou je příčinou mylného pocitu vlastnictví věcí, které jsou propůjčovány vyšším řízením. Živá bytost dostává všechny hmotné předměty, aby mohla pokojně žít a plnit povinnosti nutné k seberealizaci v podmíněném životě. Na základě mylného ztotožňování se je však podmíněná duše oklamána mylným pocitem, že jí patří majetek Nejvyššího Pána. Z tohoto verše je zřejmé, že Brahmu stvořil Nejvyšší Pán, a že pět druhů nevědomosti, které podmiňují živou bytost v hmotné existenci, stvořil Brahmā. Když chápeme, že podmíněné duše jsou pod vlivem Brahmova kouzelného proutku, je prostě směšné si myslet, že se živá bytost vyrovná Nejvyšší Bytosti. Existenci zde uvedených pěti druhů nevědomosti uznává rovněž Patañjali.
Verš
nātmānaṁ bahv amanyata
bhagavad-dhyāna-pūtena
manasānyāṁ tato ’sṛjat
Synonyma
Překlad
Jelikož Brahmā viděl toto matoucí stvoření jako něco hříšného, neměl ze svých činností žádnou radost, a proto se očistil meditací o Osobnosti Božství. Pak zahájil další etapu tvoření.
Význam
Brahmā sice stvořil různé vlivy nevědomosti, ale plnění takového nevděčného úkolu ho neuspokojilo. Musel to však udělat, protože to tak většina podmíněných duší chtěla. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (15.15), že je přítomný v srdci každého a každému pomáhá buď vzpomenout si, nebo zapomenout. Někdo může položit otázku, proč Pán, který je dokonale milostivý, jednomu pomáhá vzpomenout si, zatímco druhému zapomenout. Jeho milost se ve skutečnosti neprojevuje v tom, že by jednomu nadržoval a k druhému choval nepřátelství. Živá bytost je jako nedílná část Pána částečně nezávislá, protože částečně sdílí všechny vlastnosti Pána. Každý, kdo má nějakou nezávislost, jí může někdy v nevědomosti zneužít. Když chce živá bytost zneužít své nezávislosti a sklouznout do nevědomosti, milostivý Pán se ji ze všeho nejdřív snaží před pádem do pasti zachránit, ale když živá bytost trvá na cestě do pekla, Pán jí pomůže zapomenout na její skutečnou pozici. Pán pomůže padající živé bytosti klesnout až do nejnižšího postavení, aby jí dal příležitost poznat, zda jí zneužití její nezávislosti přináší štěstí.
Téměř všechny podmíněné duše, které kolují v hmotném světě, zneužívají své nezávislosti, a proto jsou oklamány pěti druhy nevědomosti. Brahmā jako poslušný služebník Pána je všechny z nutnosti stvořil, ale neměl z takové práce žádnou radost, protože oddaný Pána přirozeně nevidí rád, když někdo klesá ze své skutečné pozice. Těm, kteří se nezajímají o seberealizaci, dává Pán dokonalé vybavení, aby mohli uspokojit své zájmy, a Brahmā je v tomto směru spolehlivým pomocníkem.
Verš
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ
Synonyma
Překlad
Na počátku Brahmā stvořil čtyři velké mudrce, kteří se jmenují Sanaka, Sananda, Sanātana a Sanat-kumāra. Všichni čtyři odmítali materialistické činnosti, jelikož byli vysoce pokročilí díky tomu, že jejich semeno stoupalo vzhůru.
Význam
I když Brahmā z nutnosti stvořil nevědomost pro ty živé bytosti, jimž bylo vůlí Pána dáno v ní žít, nebyl při plnění tohoto nevděčného úkolu spokojen. Stvořil proto čtyři principy poznání: sāṅkhyu neboli empirickou filozofii pro analytické studium hmotných podmínek, yogu neboli mystický postup pro osvobození čisté duše z hmotného otroctví, vairāgyu, úplné odpoutání se od hmotného požitku v životě za účelem dosažení nejvyššího duchovního pochopení, a tapas neboli různé druhy dobrovolného odříkání vykonávaného pro duchovní dokonalost. Brahmā stvořil čtyři velké mudrce — Sanaku, Sanandu, Sanātanu a Sanata, aby jim svěřil tyto čtyři principy duchovního pokroku. Oni pak založili svoji vlastní duchovní stranu neboli sampradāyu, známou jako Kumāra-sampradāya a později jako Nimbārka-sampradāya, která podporuje rozvoj bhakti. Ze všech těchto velkých mudrců se stali velcí oddaní, neboť bez oddané služby Osobnosti Božství nemůže být nikdo úspěšný v žádné činnosti, která má nějakou duchovní hodnotu.
Verš
prajāḥ sṛjata putrakāḥ
tan naicchan mokṣa-dharmāṇo
vāsudeva-parāyaṇāḥ
Synonyma
Překlad
Když Brahmā přivedl své syny na svět, promluvil k nim. “Moji drazí synové,” řekl, “nyní ploďte potomstvo.” Jelikož však byli oddáni Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jejich cílem bylo osvobození, a proto se vzepřeli jeho vůli.
Význam
Kumārové, čtyři synové Brahmy, nechtěli zakládat vlastní rodiny ani na žádost svého velkého otce. Ten, kdo se vážně snaží dosáhnout osvobození z hmotného otroctví, by se neměl zaplétat do iluzorních rodinných vztahů. Někdo se může zeptat, jak mohli Kumārové odmítnout nařízení Brahmy, který byl jejich otcem a navíc stvořitelem vesmíru. Odpovědí je, že vāsudeva-parāyaṇa neboli ten, kdo se vážně věnuje oddané službě Osobnosti Božství Vāsudevovi, nemusí hledět na žádné jiné závazky. V Bhāgavatamu (11.5.41) je napsáno:
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
“Každý, kdo se zcela vzdal všech světských vztahů a přijal absolutní útočiště u lotosových nohou Pána, který udílí osvobození a který jediný může poskytnout skutečnou ochranu, už nikomu nic nedluží a není sluhou nikoho, včetně polobohů, předků, mudrců, jiných živých bytostí, příbuzných a členů lidské společnosti.” Když tedy Kumārové odmítli žádost svého velkého otce, aby založili rodiny, neudělali nic špatného.
Verš
pratyākhyātānuśāsanaiḥ
krodhaṁ durviṣahaṁ jātaṁ
niyantum upacakrame
Synonyma
saḥ — on (Brahmā); avadhyātaḥ — takto znevážen; sutaiḥ — syny; evam — takto; pratyākhyāta — odmítající poslechnout; anuśāsanaiḥ — nařízení svého otce; krodham — hněv; durviṣaham — více, než bylo možné snést; jātam — takto vytvořil; niyantum — ovládnout; upacakrame — snažil se ze všech sil.
Překlad
Jakmile synové odmítli uposlechnout nařízení svého otce, v mysli Brahmy to vytvořilo mnoho hněvu, který se snažil ovládnout a nedat najevo.
Význam
Brahmā je vládce kvality vášně v hmotné přírodě. Přirozeně se proto rozhněval, když synové odmítli uposlechnout jeho nařízení. I když Kumārové odmítali právem, Brahmā, pohroužený do kvality vášně, se neubránil vášnivému hněvu. Nedával ho ovšem najevo, neboť věděl, že jeho synové jsou velice osvícení a duchovně pokročilí, a že by před nimi proto neměl svůj hněv projevovat.
Verš
bhruvor madhyāt prajāpateḥ
sadyo ’jāyata tan-manyuḥ
kumāro nīla-lohitaḥ
Synonyma
Překlad
I když se snažil svůj hněv ovládnout, vyrazil na povrch mezi jeho obočím, a tak se narodilo dítě smíšené modré a červené barvy.
Význam
Hněv vypadá vždy stejně, ať se projevuje na základě nevědomosti nebo poznání. I když se Brahmā snažil svůj hněv ovládnout, nepodařilo se mu to, přestože je nejvyšší bytostí. Tento hněv vyrazil z prostoru mezi Brahmovým obočím ve své pravé podobě jako Rudra. Jeho barvy byly modrá (nevědomost) a červená (vášeň), protože hněv je produktem vášně a nevědomosti.
Verš
pūrvajo bhagavān bhavaḥ
nāmāni kuru me dhātaḥ
sthānāni ca jagad-guro
Synonyma
Překlad
Po narození začalo naříkat: Ó tvůrče osudu, učiteli vesmíru, urči laskavě mé jméno a místo, kam patřím.
Verš
bhagavān paripālayan
abhyadhād bhadrayā vācā
mā rodīs tat karomi te
Synonyma
Překlad
Všemocný Brahmā, který se narodil z lotosového květu, uklidnil chlapce vlídnými slovy, přijal jeho žádost a řekl: Neplač. Tvoje přání ti splním.
Verš
sodvega iva bālakaḥ
tatas tvām abhidhāsyanti
nāmnā rudra iti prajāḥ
Synonyma
Překlad
Potom Brahmā řekl: Ó vládče polobohů, protože jsi tak úzkostlivě plakal, lidé tě budou nazývat jménem Rudra.
Verš
vāyur agnir jalaṁ mahī
sūryaś candras tapaś caiva
sthānāny agre kṛtāni te
Synonyma
Překlad
Můj drahý chlapče, pro tvůj pobyt jsem již zvolil následující místa: srdce, smysly, životní vzduch, nebe, vzduch, oheň, vodu, zemi, slunce, měsíc a odříkání.
Význam
Stvoření Rudry z prostoru mezi obočím Brahmy jako výsledek jeho hněvu, který vzešel z kvality vášně s příměsí nevědomosti, je velice důležité. Princip Rudry je popsán v Bhagavad-gītě (3.37). Hněv (krodha) je produktem chtíče (kāmy), který je výsledkem působení kvality vášně. Když nejsou chtíč a touha uspokojeny, objevuje se prvek krodha, který je vážným nepřítelem podmíněné duše. Tato hříšná a nepřátelská podoba vášně se projevuje jako ahaṅkāra, mylný egocentrický postoj, kdy se člověk považuje za všechno na světě. Takovýto postoj podmíněné duše, která je zcela pod vládou hmotné přírody, je v Bhagavad-gītě označen jako bláhový. Egocentrický postoj je projevem principu Rudry v srdci, v němž se tvoří krodha (hněv). Tento hněv se vyvíjí v srdci a dále se projevuje prostřednictvím různých smyslů, jako jsou oči, ruce a nohy. Rozhněvaný člověk má vztekem rudé oči a někdy zatíná pěsti a kope nohama. Tyto projevy principu Rudry jsou důkazem Rudrovy přítomnosti na těchto místech. Rozhněvaný člověk také velice rychle dýchá, což znamená, že je Rudra zastoupen v životním vzduchu neboli v dýchání. Princip Rudry se také projevuje, když je nebe zatažené temnými mraky, hrozivě hřmí a vane prudký vítr. Také větrem rozbouřená hladina moře ukazuje ponurou tvář Rudry, která obyčejným lidem nahání hrůzu. Přítomnost Rudry můžeme cítit také z hořícího ohně, a když je na Zemi potopa, chápeme i ji jako zastoupení Rudry.
Prvek Rudry neustále projevuje mnoho pozemských tvorů. Had, tygr a lev jsou Rudrovi stálí zástupci. Nesmírné horko slunce někdy způsobuje lidem úžeh a kvůli nesmírnému chladu vytvořenému měsícem se lidé někdy zhroutí. Mnoho mudrců získalo moc díky odříkání a mnoho yogīnů, filozofů a asketů někdy projevuje své nabyté schopnosti pod vlivem hněvu a vášně — principů Rudry. Velký yogī Durvāsā pod vlivem tohoto principu Rudry vyvolal hádku s Mahārājem Ambarīṣem a bráhmanský chlapec projevil princip Rudry, když proklel velkého krále Parīkṣita. Jakmile princip Rudry projeví lidé, kteří se nevěnují oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, poklesnou díky hněvu ze svého postavení. To je potvrzeno následovně:
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
Když impersonalista nešťastně poklesne, je to způsobeno jeho mylným a nesmyslným přesvědčením, že je totožný s Nejvyšším.
Verš
mahāñ chiva ṛtadhvajaḥ
ugraretā bhavaḥ kālo
vāmadevo dhṛtavrataḥ
Synonyma
manyuḥ, manuḥ, mahinasaḥ, mahān, śivaḥ, ṛtadhvajaḥ, ugraretāḥ, bhavaḥ, kālaḥ, vāmadevaḥ, dhṛtavrataḥ — různá jména Rudry.
Překlad
Pán Brahmā řekl: Rudro, můj drahý chlapče, budeš mít ještě dalších jedenáct jmen — Manyu, Manu, Mahinasa, Mahān, Śiva, Ṛtadhvaja, Ugraretā, Bhava, Kāla, Vāmadeva a Dhṛtavrata.
Verš
niyut sarpir ilāmbikā
irāvatī svadhā dīkṣā
rudrāṇyo rudra te striyaḥ
Synonyma
Překlad
Ó Rudro, budeš mít také jedenáct manželek, zvaných Rudrāṇī. Jejich jména budou: Dhī, Dhṛti, Rasalā, Umā, Niyut, Sarpi, Ilā, Ambikā, Irāvatī, Svadhā a Dīkṣā.
Verš
sthānāni ca sa-yoṣaṇaḥ
ebhiḥ sṛja prajā bahvīḥ
prajānām asi yat patiḥ
Synonyma
Překlad
Můj drahý chlapče, přijmi všechna tato jména a místa, která jsou pro tebe a tvé různé manželky určena, a jelikož jsi nyní jedním z pánů živých bytostí, můžeš ve velkém zvyšovat jejich počet.
Význam
Brahmā jakožto otec Rudry vybral pro svého syna manželky, domovy i jména. Přijmout manželku podle výběru otce je pro syna stejně přirozené jako přijmout jméno, které mu otec dal, a majetek, který mu nabízí. To je obvyklý postup pro zvyšování počtu obyvatel světa. Na druhé straně Kumārové nepřijali návrh svého otce, protože byli velice pokročilí a neměli zájem plodit mnoho synů. Stejně jako může syn pro vyšší cíle odmítnout nařízení svého otce, může i otec pro vyšší cíle odmítnout podporu svým synům, kteří pouze dále zvyšují počet obyvatelstva.
Verš
bhagavān nīla-lohitaḥ
sattvākṛti-svabhāvena
sasarjātma-samāḥ prajāḥ
Synonyma
iti — takto; ādiṣṭaḥ — na pokyn; sva-guruṇā — svého duchovního mistra; bhagavān — mocný; nīla-lohitaḥ — Rudra, jehož barvu tvoří smíšená modrá a červená; sattva — moc; ākṛti — tělesné rysy; svabhāvena — a s velice zuřivou povahou; sasarja — stvořil; ātma-samāḥ — po vzoru sebe samotného; prajāḥ — potomstvo.
Překlad
Mocný Rudra, jehož barva těla je modrá smíšená s červenou, stvořil mnoho potomků se stejnými rysy, silou a zuřivou povahou, jako měl on sám.
Verš
samantād grasatāṁ jagat
niśāmyāsaṅkhyaśo yūthān
prajāpatir aśaṅkata
Synonyma
Překlad
Počet synů a vnuků Rudry byl neomezený, a když se shromáždili dohromady, pokoušeli se zničit celý vesmír. Když to otec živých bytostí Brahmā viděl, začal se bát.
Význam
Potomci Rudry, inkarnace hněvu, byli tak nebezpeční pro řádný chod vesmíru, že se jich začal bát i Brahmā, otec živých bytostí. Takzvaní oddaní nebo následovníci Rudry jsou podobnou hrozbou. Občas jsou nebezpeční i Rudrovi samotnému. Někdy například hned poté, co dostali jeho milost, plánují, jak ho zabijí. To je povaha oddaných Rudry.
Verš
īdṛśībhiḥ surottama
mayā saha dahantībhir
diśaś cakṣurbhir ulbaṇaiḥ
Synonyma
Překlad
Brahmā řekl Rudrovi: Ó nejlepší z polobohů, není třeba, abys vytvářel živé bytosti s takovou povahou. Ohnivými plameny z očí začali ničit všechno na všech stranách a dokonce zaútočili i na mě.
Verš
sarva-bhūta-sukhāvaham
tapasaiva yathā pūrvaṁ
sraṣṭā viśvam idaṁ bhavān
Synonyma
Překlad
Můj drahý synu, bude lépe, když se budeš věnovat pokání, které je příznivé pro všechny živé bytosti a kterým získáš veškerá požehnání. Jedině díky pokání budeš schopen stvořit vesmír takový, jaký byl předtím.
Význam
O stvoření, udržování a zničení vesmírného projevu se starají tři božstva — Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara neboli Śiva. Rudra dostal pokyn, aby neničil v průběhu tvoření a udržování, ale aby se věnoval pokání a počkal na dobu ničení, kdy dojde na jeho služby.
Verš
bhagavantam adhokṣajam
sarva-bhūta-guhāvāsam
añjasā vindate pumān
Synonyma
Překlad
Jedině vykonáváním pokání je možné se přiblížit k Osobnosti Božství, Pánu, který pobývá v srdci každé živé bytosti a zároveň je mimo dosah všech smyslů.
Význam
Brahmā poradil Rudrovi, aby vykonával pokání, a dal tak příklad svým synům a následovníkům, že pokání je nezbytné pro dosažení přízně Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě je řečeno, že obyčejní lidé následují cestu, kterou jim ukáží autority. Brahmā byl znechucený Rudrovým potomstvem a obával se toho, že i on bude zničen jeho dalším přibýváním. Proto požádal Rudru, aby už neplodil takové nechtěné obyvatelstvo a aby se začal věnovat pokání, kterým dosáhne přízně Nejvyššího Pána. Na obrázcích proto vždy vidíme Rudru sedět v meditaci, pomocí níž se uchází o přízeň Pána. Synům a následovníkům Rudry se tak nepřímo radí, aby přestali s ničením a chovali se jako on, dokud probíhá Brahmovo pokojné tvoření.
Verš
evam ātmabhuvādiṣṭaḥ
parikramya girāṁ patim
bāḍham ity amum āmantrya
viveśa tapase vanam
Synonyma
Překlad
Śrī Maitreya řekl: Když Rudra dostal od Brahmy tento pokyn, obešel svého otce, který je pánem Véd. Dal mu najevo svůj souhlas a odešel do lesa, aby se věnoval přísnému pokání.
Verš
daśa putrāḥ prajajñire
bhagavac-chakti-yuktasya
loka-santāna-hetavaḥ
Synonyma
Překlad
Brahmā, který byl zplnomocněný Nejvyšší Osobností Božství, uvažoval o tvoření živých bytostí a zplodil deset synů, aby dále zvyšovali počet obyvatel světa.
Verš
pulastyaḥ pulahaḥ kratuḥ
bhṛgur vasiṣṭho dakṣaś ca
daśamas tatra nāradaḥ
Synonyma
marīciḥ, atri, aṅgirasau, pulastyaḥ, pulahaḥ, kratuḥ, bhṛguḥ, vasiṣṭhaḥ, dakṣaḥ — jména Brahmových synů; ca — a; daśamaḥ — desátý; tatra — tam; nāradaḥ — Nārada.
Překlad
Tak se narodil Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha, Kratu, Bhṛgu, Vasiṣṭha, Dakṣa a desátý syn, Nārada.
Význam
Celé stvoření, udržování a zničení vesmírného projevu je určeno k tomu, aby dalo podmíněným duším příležitost jít zpátky domů, zpátky k Bohu. Brahmā stvořil Rudru, aby mu pomohl v tvoření, ale Rudra již od samého počátku začal celé stvoření ničit a jeho destruktivní činnosti bylo nutné zastavit. Brahmā proto stvořil další skupinu poslušných dětí, které byly většinou nakloněny světským plodonosným činnostem. Zároveň však dobře věděl, že bez oddané služby Pánu získají podmíněné duše stěží nějaký prospěch, a proto nakonec stvořil svého vznešeného syna Nāradu, který je nejvyšším duchovním učitelem všech transcendentalistů. Bez oddané služby Pánu nemůže nikdo udělat pokrok v žádném oboru, i když cesta oddané služby zároveň nezávisí na ničem hmotném. Jedině transcendentální láskyplná služba Pánu může naplnit skutečný cíl života, a Śrīman Nārada Muni proto poskytuje ze všech Brahmových synů nejvyšší službu.
Verš
dakṣo ’ṅguṣṭhāt svayambhuvaḥ
prāṇād vasiṣṭhaḥ sañjāto
bhṛgus tvaci karāt kratuḥ
Synonyma
utsaṅgāt — transcendentální úvahou; nāradaḥ — Mahāmuni Nārada; jajñe — byl vytvořen; dakṣaḥ — Dakṣa; aṅguṣṭhāt — z palce; svayambhuvaḥ — Brahmy; prāṇāt — z životního vzduchu, z dechu; vasiṣṭhaḥ — Vasiṣṭha; sañjātaḥ — se narodil; bhṛguḥ — mudrc Bhṛgu; tvaci — z doteku; karāt — z ruky; kratuḥ — mudrc Kratu.
Překlad
Nārada se narodil z Brahmovy úvahy, což je nejlepší část jeho těla. Vasiṣṭha se narodil z jeho dechu, Dakṣa z jeho palce, Bhṛgu z jeho doteku a Kratu z jeho ruky.
Význam
Nārada se narodil z Brahmovy nejlepší úvahy, neboť dokáže předat Nejvyššího Pána každému, komu si přeje. Nejvyšší Osobnost Božství nelze realizovat sebevětším množstvím védského poznání ani pokání. Čistý oddaný Pána, jako je Nārada, však může Nejvyššího Pána předat na základě své dobré vůle. Samotné jméno Nārada vyjadřuje, že může předat Nejvyššího Pána. Nāra znamená “Nejvyšší Pán” a da znamená “ten, který může dát”. To, že může dát Nejvyššího Pána, neznamená, že Pán je jako nějaké zboží, které může být doručeno komukoliv. Nārada ale může každému dát transcendentální láskyplnou službu Pánu v roli služebníka, přítele, rodiče nebo milence podle touhy zrozené z transcendentální lásky k Pánu. Jinými slovy, Nārada je jediný, kdo může člověku předat cestu bhakti-yogy, nejvyšší mystický prostředek pro dosažení Pána.
Verš
pulastyaḥ karṇayor ṛṣiḥ
aṅgirā mukhato ’kṣṇo ’trir
marīcir manaso ’bhavat
Synonyma
Překlad
Pulastya se narodil z uší, Aṅgirā z úst, Atri z očí, Marīci z mysli a Pulaha z pupku Brahmy.
Verš
yatra nārāyaṇaḥ svayam
adharmaḥ pṛṣṭhato yasmān
mṛtyur loka-bhayaṅkaraḥ
Synonyma
Překlad
Náboženství se projevilo z Brahmových prsou, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství Nārāyaṇa, a bezbožnost se zjevila z jeho zad, kde na živou bytost čeká hrozná smrt.
Význam
To, že se náboženství projevilo z místa, kde Osobně sídlí Osobnost Božství, je velice důležité, protože jak potvrzuje Bhagavad-gītā i Bhāgavatam, náboženství znamená oddanou službu Osobnosti Božství. Poslední pokyn Bhagavad-gīty zní: “Zanech ostatních činností ve jménu náboženství a přijmi útočiště u Osobnosti Božství.” Také Śrīmad-Bhāgavatam potvrzuje, že nejvyšší dokonalostí náboženství je to, co vede k nemotivované a hmotnými překážkami nenarušované oddané službě Pánu. Náboženství ve své dokonalé podobě je oddaná služba Pánu a bezbožnost je jejím pravým opakem. Srdce je nejdůležitější část těla, zatímco záda jsou jeho nejzanedbávanější část. Při útoku nepřítele člověk obvykle snáší rány do zad, ale pečlivě se chrání před všemi útoky na hruď. Všechny druhy bezbožnosti pocházejí ze zad Brahmy, zatímco skutečné náboženství, oddaná služba Pánu, vzniká z jeho hrudi, která je sídlem Nārāyaṇa. Vše, co nevede k oddané službě Pánu, je bezbožnost a vše, co vede k oddané službě Pánu, se nazývá náboženství.
Verš
lobhaś cādhara-dacchadāt
āsyād vāk sindhavo meḍhrān
nirṛtiḥ pāyor aghāśrayaḥ
Synonyma
Překlad
Chtíč a touha se projevily z Brahmova srdce, hněv z prostoru mezi jeho obočím, chamtivost z jeho rtů, schopnost hovořit z jeho úst, oceán z jeho penisu a nízké a odporné činnosti z jeho řiti, zdroje všech hříchů.
Význam
Podmíněná duše je pod vlivem mentální spekulace. Nikdo nemůže být osvobozen od vlivu psychických činností bez ohledu na to, jak vysokého světského vzdělání dosáhl. Je proto velice obtížné vzdát se chtíče a touhy po nízkých činnostech, dokud se člověk nezapojí do oddané služby Pánu. Ze zklamání, které je důsledkem chtíče a nízkých tužeb, se v mysli rodí hněv a vychází na povrch mezi obočím. Obyčejným lidem se proto doporučuje soustředit mysl mezi obočí, zatímco oddaní Pána se naučili do své mysli usazovat Nejvyšší Osobnost Božství. Teorie, že je možné zbavit se tužeb, je neudržitelná, protože mysl se bez tužeb neobejde. Když je doporučováno nemít touhy, znamená to, že nemáme toužit po věcech, které škodí duchovním hodnotám. Oddaný Pána má vždy ve své mysli Pána, a proto nemusí být bez tužeb, neboť všechny jeho touhy se pojí se službou Pánu. Schopnost hovořit se nazývá Sarasvatī neboli bohyně učenosti a místem jejího zrodu jsou Brahmova ústa. I když je člověk obdařen přízní bohyně učenosti, je velice pravděpodobné, že jeho srdce je plné chtíče a hmotných tužeb a že se z jeho obočí projeví příznaky hněvu. Člověk může být ze světského hlediska velice vzdělaný, ale to neznamená, že se zbavil všech nízkých činností, které pocházejí z chtíče a hněvu. Skutečně dobré vlastnosti může mít jedině čistý oddaný, který je vždy s vírou pohroužený v myšlenkách na Pána neboli v samādhi.
Verš
devahūtyāḥ patiḥ prabhuḥ
manaso dehataś cedaṁ
jajñe viśva-kṛto jagat
Synonyma
Překlad
Mudrc Kardama, manžel velké Devahūti, se projevil z Brahmova stínu. Vše se tak projevilo buď z těla, nebo z mysli Brahmy.
Význam
I když jedna ze tří kvalit hmotné přírody vždy převládá, nikdy nejsou neznečištěny jedna druhou. Dokonce i ve dvou nejrozšířenějších nižších kvalitách, vášni a nevědomosti, je někdy nádech kvality dobra. Všichni synové stvoření z těla a mysli Brahmy se tedy nacházeli v kvalitách vášně a nevědomosti, ale někteří z nich, jako Kardama, se narodili v kvalitě dobra. Nārada se narodil v transcendentálním stavu Brahmy.
Verš
svayambhūr haratīṁ manaḥ
akāmāṁ cakame kṣattaḥ
sa-kāma iti naḥ śrutam
Synonyma
Překlad
Ó Viduro, slyšeli jsme, že Brahmā měl dceru jménem Vāk, která se narodila z jeho těla a která přitahovala jeho mysl k sexu, přestože ona k němu žádnou sexuální touhu necítila.
Význam
Balavān indriya-grāmo vidvāṁsam api karṣati (Bhāg. 9.19.17). Je řečeno, že smysly jsou tak šílené a silné, že dokáží zmást i toho nejrozumnějšího a nejučenějšího člověka. Je proto doporučeno, aby muž nežil o samotě ani se svojí matkou, sestrou nebo dcerou. Vidvāṁsam api karṣati znamená, že i ti nejučenější lidé se stávají obětí nátlaku smyslů. Maitreya se o tomto nedostatku Brahmy, který chtěl mít sex s vlastní dcerou, zdráhal hovořit, ale nakonec se o něm zmínil. Takové věci se stávají a samotný Brahmā je toho živým příkladem, přestože je první živou bytostí a největším učencem v celém vesmíru. Když se mohl stát obětí sexuálního pudu Brahmā, co potom ostatní, kteří mají tolik světských slabostí? Říká se, že tuto krajní nemorálnost Brahmā projevil v jisté kalpě, ale nemohlo se to stát v té, kdy přímo od Pána vyslechl čtyři základní verše Śrīmad-Bhāgavatamu, protože Pán tehdy po přednesení Bhāgavatamu Brahmovi požehnal, že již nikdy v žádné kalpě nebude zmaten. To naznačuje, že před vyslechnutím Śrīmad-Bhāgavatamu se Brahmā mohl stát obětí takové smyslnosti, ale poté, co slyšel Śrīmad-Bhāgavatam přímo od Pána, již nemohl takto poklesnout.
Měli bychom si ale z tohoto případu vzít vážné ponaučení. Člověk je tvor společenský, a pokud se neomezeně stýká s něžným pohlavím, vede to k jeho pádu. Svobodné sdružování mužů a žen, zvláště mezi mládeží, je kamenem úrazu na cestě duchovního pokroku. Hmotné podmínění je pouze důsledkem sexuálního podmínění, a neomezené styky mužů a žen tedy nepochybně tvoří velikou překážku. Maitreya uvedl tento příklad s Brahmou, aby nás upozornil právě na toto veliké nebezpečí.
Verš
vilokya pitaraṁ sutāḥ
marīci-mukhyā munayo
viśrambhāt pratyabodhayan
Synonyma
Překlad
Když Marīcim vedení mudrci, synové Brahmy, viděli svého otce pohrouženého do nemorálnosti, s velkou úctou takto promluvili.
Význam
Marīci a ostatní mudrci neprotestovali proti chování svého velkého otce ve zlém. Dobře věděli, že i když se jejich otec choval špatně, celé představení mělo jistě nějaký hluboký důvod, neboť jinak by tak velká osobnost nemohla udělat takovou chybu. Bylo možné, že Brahmā chtěl varovat své podřízené před lidskou slabostí v jednání se ženami. To je pro každého zájemce o seberealizaci vždy velice nebezpečné. Velké osobnosti, jako je Brahmā, tedy nelze znevažovat ani tehdy, když jednají špatně, a velcí mudrci vedeni Marīcim mu nepřestali pro jeho neobvyklé chování prokazovat úctu.
Verš
na kariṣyanti cāpare
yas tvaṁ duhitaraṁ gaccher
anigṛhyāṅgajaṁ prabhuḥ
Synonyma
na — nikdy; etat — taková věc; pūrvaiḥ — nějakým jiným Brahmou nebo tebou v nějaké dřívější kalpě; kṛtam — vykonána; tvat — tebou; ye — to, co; na — ne; kariṣyanti — učiní; ca — také; apare — někdo jiný; yaḥ — to, co; tvam — ty; duhitaram — k dceři; gaccheḥ — chceš přistoupit; anigṛhya — neovládaje; aṅgajam — sexuální touhu; prabhuḥ — ó otče.
Překlad
Ó otče, o tuto věc, do které se chceš zaplést, se ještě nikdy žádný Brahmā či kdokoliv jiný nepokoušel. Nesnažil ses o to ani ty v dřívějších kalpách, ani se toho neodváží nikdo v budoucnosti. Jsi nejvyšší bytost ve vesmíru. Jak je tedy možné, že chceš mít sex se svojí dcerou a nedokážeš ovládnout svoji touhu?
Význam
Místo Brahmy je nejvyšším ve vesmíru a je zřejmé, že existuje mnoho Brahmů a mnoho vesmírů kromě toho, ve kterém se nacházíme. Ten, kdo zastává toto místo, musí mít dokonalé chování, protože Brahmā dává příklad všem živým bytostem. Brahmovi, nejzbožnější a duchovně nejpokročilejší živé bytosti, je svěřeno místo hned vedle Osobnosti Božství.
Verš
na suślokyaṁ jagad-guro
yad-vṛttam anutiṣṭhan vai
lokaḥ kṣemāya kalpate
Synonyma
Překlad
I když jsi nejmocnější bytost, takové jednání se pro tebe nehodí, protože tvůj charakter je vzorem pro obyčejné lidi ve snaze o duchovní pokrok.
Význam
Je řečeno, že svrchovaně mocná živá bytost může dělat co chce, a přesto svým jednáním nebude nikdy ovlivněna. Například slunce, nejmocnější ohnivá planeta ve vesmíru, může vysušit vodu odkudkoliv, ale stále zůstane stejně silné. Slunce vypařuje vodu i ze špinavých míst, a přitom se špínou nenakazí. Stejně tak i Brahmā zůstává bezúhonný za všech okolností. Jelikož je však duchovním učitelem všech živých bytostí, jeho chování a charakter mají být tak dokonalé, aby je lidé mohli následovat, a získat tím nejvyšší duchovní prospěch. Proto se neměl chovat tak, jak se choval.
Verš
ya idaṁ svena rociṣā
ātma-sthaṁ vyañjayām āsa
sa dharmaṁ pātum arhati
Synonyma
Překlad
Uctivě se klaníme Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který spočívá Sám v Sobě a Svojí září projevil tento vesmír. Kéž také chrání náboženství v zájmu všeho dobra!
Význam
Touha po pohlavním styku je tak silná, že Brahmā podle všeho nehodlal upustit od svého rozhodnutí ani na naléhání svých velkých synů v čele s Marīcim. Tito velcí synové se proto začali modlit k Nejvyššímu Pánovi, aby se Brahmovi opět vrátil zdravý rozum. Jedině milost Nejvyššího Pána může člověka ochránit před lákadly v podobě chtivých hmotných tužeb. Pán chrání oddané, kteří se věnují transcendentální láskyplné službě Jemu, a Svojí bezpříčinnou milostí promíjí neúmyslný poklesek oddaného. Mudrci v čele s Marīcim se tedy modlili o milost Pána a jejich modlitba byla účinná.
Verš
puro dṛṣṭvā prajāpatīn
prajāpati-patis tanvaṁ
tatyāja vrīḍitas tadā
tāṁ diśo jagṛhur ghorāṁ
nīhāraṁ yad vidus tamaḥ
Synonyma
saḥ — on (Brahmā); ittham — takto; gṛṇataḥ — hovořící; putrān — syny; puraḥ — předtím; dṛṣṭvā — když viděl; prajā-patīn — všechny praotce živých bytostí; prajāpati-patiḥ — otec jich všech (Brahmā); tanvam — tělo; tatyāja — opustil; vrīḍitaḥ — zahanben; tadā — tehdy; tām — toto tělo; diśaḥ — všechny směry; jagṛhuḥ — přijal; ghorām — zavrženíhodné; nīhāram — mlha; yat — která; viduḥ — je známá jako; tamaḥ — temnota.
Překlad
Když otec všech Prajāpatiů, Brahmā, slyšel své syny takto hovořit, velice se zastyděl a ihned se vzdal těla, které předtím přijal. Později se toto tělo projevilo ve všech směrech jako nebezpečná temná mlha.
Význam
Nejlepším způsobem, jak odčinit své hříšné činy, je ihned se vzdát svého těla, což Brahmā jako vůdce živých bytostí ukázal na vlastním příkladě. Brahmā žije pohádkově dlouho, ale pro svůj ohavný hřích se musel vzdát svého těla, přestože o něm pouze rozjímal v mysli a vůbec ho neuskutečnil.
To je lekce pro živé bytosti, která ukazuje, jak hříšné je věnovat se neomezenému pohlavnímu životu. Už jen myslet na odporný sex je hříšné, a aby člověk takové hříšné jednání odčinil, musí se vzdát svého těla. Hříšným jednáním si lidé zkracují život a připravují se o různá požehnání, bohatství atd. Tím nejnebezpečnějším druhem hříšného jednání je neomezený sex.
Příčinou hříšného života je nevědomost a hříšný život je příčinou hrubé nevědomosti. Nevědomost je jako tma nebo mlha. Tma a mlha neustále pokrývají celý vesmír a slunce je jediným principem, který působí proti nim. Ten, kdo přijme útočiště u Pána, ve věčném světle, se nebojí zničení v temné mlze nevědomosti.
Verš
vedā āsaṁś catur-mukhāt
kathaṁ srakṣyāmy ahaṁ lokān
samavetān yathā purā
Synonyma
Překlad
Jednou, když Brahmā uvažoval o tom, jak stvoří světy stejně jako v minulém věku, z jeho čtyř úst se projevily čtyři Vedy, které obsahují všechny druhy poznání.
Význam
Stejně jako může oheň pohltit vše, aniž by tím byl znečištěn, tak milostí Pána oheň Brahmovy velikosti pohltil jeho hříšnou touhu po sexu s vlastní dcerou. Vedy jsou zdrojem všeho poznání a poprvé byly zjeveny Brahmovi milostí Nejvyšší Osobnosti Božství, když Brahmā uvažoval o opětovném stvoření hmotného světa. Brahmā je mocný díky své oddané službě Pánovi a Pán je vždy připraven Svému oddanému odpustit, když náhodou poklesne z ušlechtilé cesty oddané služby. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.42) to potvrzuje následovně:
tyaktvānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ
vikarma yac cotpatitaṁ kathañ-cid
dhunoti sarvaṁ hṛdi sannviṣṭaḥ
“Každý, kdo se stoprocentně věnuje transcendentální láskyplné službě Pánu u Jeho lotosových nohou, je Osobnosti Božství Harimu velice drahý a Pán, který sídlí v srdci oddaného, omlouvá všechny jeho náhodné hříchy.” Nikdo by neočekával, že tak velká osobnost, jakou je Brahmā, by někdy mohla pomýšlet na sex s vlastní dcerou. Příklad, který Brahmā ukázal, pouze dokládá, že síla hmotné přírody je tak veliká, že může působit na každého, včetně Brahmy. Brahmā byl milostí Pána zachráněn s malým potrestáním, ale zároveň Pánovou milostí neztratil svoji pověst velkého Brahmy.
Verš
upaveda-nayaiḥ saha
dharmasya pādāś catvāras
tathaivāśrama-vṛttayaḥ
Synonyma
Překlad
Projevily se čtyři potřeby pro vykonání ohnivé oběti: vykonavatel (který pronáší mantry), obětující (který obětuje), oheň a obřad provedený podle doplňků Ved. Dále se projevily čtyři zásady náboženství (pravda, odříkání, milosrdnost a čistota) a povinnosti čtyř společenských řádů.
Význam
Jedení, spaní, bránění se a páření se jsou čtyři druhy hmotných tělesných požadavků, které jsou společné zvířatům i lidem. Lidskou společnost od zvířat odlišuje vykonávání náboženských činností podle společenských stavů a životních řádů. Všechny jsou jasně popsány ve védské literatuře a Brahmā je projevil, když z jeho čtyř úst vyšly čtyři Vedy. Povinnosti lidstva podle společenských stavů a řádů byly stanoveny pro civilizovaného člověka. Ti, kteří se tradičně řídí těmito principy, se nazývají Árijci — lidé na cestě k duchovní dokonalosti.
Verš
sa vai viśva-sṛjām īśo
vedādīn mukhato ’sṛjat
yad yad yenāsṛjad devas
tan me brūhi tapo-dhana
Synonyma
viduraḥ uvāca — Vidura řekl; saḥ — on (Brahmā); vai — jistě; viśva — vesmír; sṛjām — těch, kteří stvořili; īśaḥ — vládce; veda-ādīn — Vedy atd.; mukhataḥ — z úst; asṛjat — ustanovil; yat — to; yat — co; yena — čím; asṛjat — stvořil; devaḥ — bůh; tat — to; me — mi; brūhi — prosím vysvětli; tapaḥ-dhana — ó mudrci, jehož jediným bohatstvím je odříkání.
Překlad
Vidura řekl: Ó velký mudrci, jehož jediným bohatstvím je odříkání, vysvětli mi laskavě, jak a s čí pomocí Brahmā ustanovil védské poznání, které vyšlo z jeho úst.
Verš
ṛg-yajuḥ-sāmātharvākhyān
vedān pūrvādibhir mukhaiḥ
śāstram ijyāṁ stuti-stomaṁ
prāyaścittaṁ vyadhāt kramāt
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; ṛk-yajuḥ-sāma-atharva — čtyři Vedy; ākhyān — jménem; vedān — védská písma; pūrva-ādibhiḥ — počínaje předními; mukhaiḥ — ústy; śāstram — védské hymny, do té doby nevyslovené; ijyām — kněžské obřady; stuti-stomam — látka určená k přednášení; prāyaścittam — transcendentální činnosti; vyadhāt — ustanovené; kramāt — jedno po druhém.
Překlad
Maitreya řekl: počínaje přední tváří Brahmy se postupně projevily čtyři Vedy — Ṛk, Yajur, Sāma a Atharva. Jedno po druhém byly potom ustanoveny védské hymny, které do té doby nikdo nevyslovil, kněžské rituály, látka určená k přednášení a transcendentální činnosti.
Verš
gāndharvaṁ vedam ātmanaḥ
sthāpatyaṁ cāsṛjad vedaṁ
kramāt pūrvādibhir mukhaiḥ
Synonyma
Překlad
Brahmā stvořil také lékařskou vědu, vojenské umění, hudební umění a architektonickou vědu, které všechny patří k Vedám. To vše vycházelo jedno po druhém, počínaje jeho přední tváří.
Význam
Vedy obsahují dokonalé poznání, které zahrnuje všechny obory potřebné v lidské společnosti nejen na této planetě, ale i na jiných planetách. Vojenské umění je nepostradatelné pro udržení společenského pořádku a stejně potřebné je i hudební umění. Všechny tyto skupiny poznání se nazývají Upapurāṇa neboli doplňky Ved. Duchovní poznání je hlavním námětem Ved, ale i ostatní informace (jako výše uvedené) tvoří nezbytné obory védského poznání, které pomáhají lidskému duchovnímu bádání.
Verš
pañcamaṁ vedam īśvaraḥ
sarvebhya eva vaktrebhyaḥ
sasṛje sarva-darśanaḥ
Synonyma
Překlad
Pak ze všech svých úst společně stvořil pátou Vedu — Purāṇy a historické příběhy — neboť byl schopen vidět všechnu minulost, přítomnost i budoucnost.
Význam
Existují dějiny různých zemí, národů a celého světa, ale Purāṇy jsou dějinami celého vesmíru, a to nejen v jednom věku, ale v mnoha kalpách. Brahmā tyto historické skutečnosti zná, a všechny Purāṇy jsou tedy historickými příběhy. Jelikož je původně sestavil Brahmā, tvoří část Ved a nazývají se pátá Veda.
Verš
purīṣy-agniṣṭutāv atha
āptoryāmātirātrau ca
vājapeyaṁ sagosavam
Synonyma
Překlad
Různé druhy ohnivých obětí (ṣoḍaśī, uktha, purīṣi, agniṣṭoma, āptoryāma, atirātra, vājapeya a gosava) se projevily z východních úst Brahmy.
Verš
dharmasyeti padāni ca
āśramāṁś ca yathā-saṅkhyam
asṛjat saha vṛttibhiḥ
Synonyma
Překlad
Říká se, že vzdělání, dobročinnost, pokání a pravda jsou čtyři nohy náboženství, a aby je člověk mohl vyvinout, existují čtyři životní stavy s různými kastami podle příslušného nadání. Brahmā to vše stvořil v systematickém pořadí.
Význam
Čtyři základní společenské stavy — brahmacarya neboli studentský život, gṛhastha neboli rodinný život, vānaprastha neboli život v ústraní věnovaný pokání a sannyāsa neboli život v odříkání za účelem kázání pravdy — tvoří čtyři nohy náboženství. Třídy podle povolání jsou brāhmaṇové, třída inteligence, kṣatriyové, třída vládců, vaiśyové, třída výrobců a obchodníků, a śūdrové, třída obyčejných pracovníků, kteří nemají žádné zvláštní kvalifikace. To vše Brahmā systematicky naplánoval a stvořil, aby lidé mohli dělat postupný pokrok v seberealizaci. Studentský život je určen k získání co nejlepšího vzdělání, rodinný život je určen k uspokojování smyslů, při kterém si člověk zachová dobročinné rozpoložení mysli, odchod do ústraní je určen k pokání a rozvoji duchovního života a život v odříkání je určen ke kázání Absolutní Pravdy všem lidem. Vzájemně se doplňující jednání všech členů společnosti vytváří příznivou situaci pro povznesení mise lidského života. První článek tohoto společenského zřízení se zakládá na vzdělání určeném pro očištění lidské bytosti od zvířecích sklonů. Nejvyšším očistným procesem je přijímat poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, o nejčistším z čistých.
Verš
brāhmaṁ cātha bṛhat tathā
vārtā sañcaya-śālīna-
śiloñcha iti vai gṛhe
Synonyma
sāvitram — zasvěcení posvátnou šňůrou pro dvojzrozené; prājāpatyam — dodržovat slib po dobu jednoho roku; ca — a; brāhmam — přijetí Ved; ca — a; atha — také; bṛhat — úplná pohlavní zdrženlivost; tathā — potom; vārtā — povolání podle védských příkazů; sañcaya — profesionální povinnost; śālīna — živobytí bez vyžadování cizí pomoci; śila-uñchaḥ — sbírání vyhozeného obilí; iti — takto; vai — i když; gṛhe — v rodinném životě.
Překlad
Pak bylo zavedeno zasvěcení posvátnou šňůrou pro dvojzrozené, jakož i pravidla, která je třeba dodržovat alespoň jeden rok po přijetí Ved, pravidla naprosté pohlavní zdrženlivosti, povolání podle védských příkazů, různé profesionální povinnosti v životě hospodáře a obstarávání živobytí bez cizí pomoci sbíráním vyhozeného obilí.
Význam
Brahmacārīni dostávali během studentského života úplné pokyny o důležitosti lidské životní podoby. Základní vzdělání bylo uspořádané tak, aby studenta povzbuzovalo v odhodlání nezaplétat se do rodinných svazků. Pouze v případě, že student nebyl schopný takový životní slib přijmout, bylo mu dovoleno odejít domů a oženit se s vhodnou manželkou. Jinak zůstal trvalým brahmacārīnem, který se vyhýbal sexu po celý svůj život. To vše záviselo na kvalitě studentovy přípravy. My jsme měli možnost potkat zapřisáhlého brahmacārīna v osobě našeho duchovního mistra, Oṁ Viṣṇupāda Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānty Gosvāmīho Mahārāje. Taková velká duše se nazývá naiṣṭhika-brahmacārī.
Verš
dumbarāḥ phenapā vane
nyāse kuṭīcakaḥ pūrvaṁ
bahvodo haṁsa-niṣkriyau
Synonyma
vaikhānasāḥ — skupina lidí, kteří zanechávají aktivního života a jedí pouze napůl uvařená jídla; vālakhilya — ten, kdo opustil svoji původní zásobu obilí, když dostal větší; audumbarāḥ — ten, kdo žije z toho, co dostane ve směru, kterým ráno poprvé vykročí; phenapāḥ — ten, kdo žije z plodů, které samy spadnou ze stromu; vane — v lese; nyāse — ve stavu odříkání; kuṭīcakaḥ — život s rodinou bez připoutanosti; pūrvam — na počátku; bahvodaḥ — zanechávající všech hmotných činností a plně se věnující transcendentální službě; haṁsa — plně pohroužený do transcendentálního poznání; niṣkriyau — ukončující činnosti všeho druhu.
Překlad
Čtyři stádia života v ústraní jsou vaikhānasa, vālakhilya, audumbara a phenapa. Čtyři stádia života v odříkání jsou kuṭīcaka, bahvoda, haṁsa a niṣkriya. To vše se projevilo z Brahmy.
Význam
Varṇāśrama-dharma neboli zřízení čtyř tříd a čtyř stavů společenského a duchovního života není novým vynálezem moderního věku, jak tvrdí méně inteligentní lidé. Je to zřízení zavedené Brahmou na počátku stvoření. To je také potvrzeno v Bhagavad-gītě (4.13): cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam.
Verš
daṇḍa-nītis tathaiva ca
evaṁ vyāhṛtayaś cāsan
praṇavo hy asya dahrataḥ
Synonyma
ānvīkṣikī — logika; trayī — tři cíle: náboženství, hospodářský rozvoj a osvobození; vārtā — smyslový požitek; daṇḍa — zákon a řád; nītiḥ — morální pravidla; tathā — jakož i; eva ca — postupně; evam — takto; vyāhṛtayaḥ — slavné hymny bhūḥ, bhuvaḥ a svaḥ; ca — také; āsan — vznikly; praṇavaḥ — oṁkāra; hi — jistě; asya — jeho (Brahmy); dahrataḥ — ze srdce.
Překlad
Umění logické debaty, védské cíle života a také zákon a řád, morální pravidla a slavné hymny bhūḥ, bhuvaḥ a svaḥ se projevily z Brahmových úst a praṇava oṁkāra se projevila z jeho srdce.
Verš
gāyatrī ca tvaco vibhoḥ
triṣṭum māṁsāt snuto ’nuṣṭub
jagaty asthnaḥ prajāpateḥ
Synonyma
tasya — jeho; uṣṇik — jeden z védských rytmů; āsīt — vytvořený; lomabhyaḥ — z chlupů na těle; gāyatrī — základní védský hymnus; ca — také; tvacaḥ — z kůže; vibhoḥ — pána; triṣṭup — určitá míra verše; māṁsāt — z masa; snutaḥ — ze šlach; anuṣṭup — další míra verše; jagatī — jiná míra verše; asthnaḥ — z kostí; prajāpateḥ — otce živých bytostí.
Překlad
Poté z chlupů na těle všemocného Prajāpatiho vzniklo umění literárního vyjadřování, uṣṇik. Základní védský hymnus gāyatrī vznikl z kůže, triṣṭup z masa, anuṣṭup z žil a jagatī z kostí pána živých bytostí.
Verš
bṛhatī prāṇato ’bhavat
Synonyma
Překlad
Umění psát verše typu paṅkti se projevilo z morku kostí a umění psát verše typu bṛhatī vzniklo z životního dechu pána živých bytostí.
Verš
svaro deha udāhṛta
ūṣmāṇam indriyāṇy āhur
antaḥ-sthā balam ātmanaḥ
svarāḥ sapta vihāreṇa
bhavanti sma prajāpateḥ
Synonyma
sparśaḥ — písmena od ka po ma; tasya — jeho; abhavat — stala se; jīvaḥ — duše; svaraḥ — samohlásky; dehaḥ — jeho tělo; udāhṛtaḥ — jsou vyjádřeny; ūṣmāṇam — písmena śa, ṣa, sa a ha; indriyāṇi — smysly; āhuḥ — nazývají se; antaḥ-sthāḥ — skupina písmen známá pod tímto názvem (ya, ra, la a va); balam — energie; ātmanaḥ — jeho vlastní; svarāḥ — hudba; sapta — sedm; vihāreṇa — smyslovými činnostmi; bhavanti sma — projevily se; prajāpateḥ — pána živých bytostí.
Překlad
Brahmova duše se projevila jako abeceda základních souhlásek, jeho tělo jako samohlásky, jeho smysly jako sykavky, jeho síla jako polosamohlásky a jeho smyslové činnosti jako sedm hudebních not.
Význam
V sanskrtu existuje třináct samohlásek a třicet pět souhlásek. Samohlásky jsou a, ā, i, ī, u, ū, ṛ, ṝ, ḷ, e, ai, o, au a souhlásky jsou ka, kha, ga, gha atd. Prvních dvacet pět souhlásek tvoří abecedu sparśa. Dále existují čtyři antaḥ-sthy. Tři ūṣmy jsou sykavky zvané tālavya, mūrdhanya a dantya. Hudební noty jsou ṣa, ṛ, gā, ma, pa, dha a ni. Všechny tyto zvukové vibrace se původně nazývají śabda-brahma neboli duchovní zvuk. Je proto řečeno, že Brahmā byl stvořen v Mahā-kalpě jako inkarnace duchovního zvuku. Vedy jsou duchovní zvuk, a zvukovou vibraci védské literatury tedy není třeba hmotně interpretovat. Vedy se mají pronášet tak, jak jsou, i když je symbolicky zaznamenávají písmena, která známe jako hmotná. Z konečného hlediska neexistuje nic hmotného, neboť vše má svůj původ v duchovním světě. Hmotný projev se proto nazývá iluze v pravém slova smyslu. Pro realizované duše neexistuje nic jiného než duchovní energie.
Verš
vyaktāvyaktātmanaḥ paraḥ
brahmāvabhāti vitato
nānā-śakty-upabṛṁhitaḥ
Synonyma
Překlad
Brahmā jakožto zdroj transcendentálního zvuku je osobním zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, a vymyká se tedy pojetí projeveného a neprojeveného. Představuje úplnou podobu Absolutní Pravdy a je obdařen mnoha různými energiemi.
Význam
Místo Brahmy je nejzodpovědnější místo ve vesmíru a je svěřeno nejdokonalejší osobnosti celého vesmíru. Někdy není žádná živá bytost pro toto místo kvalifikovaná, a tak se musí Brahmou stát Nejvyšší Osobnost Božství. Brahmā je zplnomocněným zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství v hmotném světě a z něho pochází transcendentální zvuk praṇava. Je vybaven mnoha různými energiemi, ze kterých jsou projeveni všichni polobozi, jako Indra, Candra a Varuṇa. Jeho transcendentální hodnotu nelze snižovat, přestože zatoužil po požitku s vlastní dcerou. Brahmā měl k projevení tohoto sklonu svůj důvod a nelze ho za to odsuzovat jako obyčejnou živou bytost.
Verš
sa sargāya mano dadhe
Synonyma
Překlad
Poté Brahmā přijal jiné tělo, které mu dovolovalo pohlavní život, a pokračoval v tvoření.
Význam
Brahmovo předchozí tělo bylo transcendentální a vylučovalo možnost pohlavního života, a proto musel Brahmā přijmout jiné tělo, které by mu pohlavní styk dovolovalo. Tak se věnoval dalšímu tvoření. Jak bylo řečeno dříve, jeho předchozí tělo se změnilo v mlhu.
Verš
api sargam avistṛtam
jñātvā tad dhṛdaye bhūyaś
cintayām āsa kaurava
Synonyma
Překlad
Ó synu Kuruů, když Brahmā viděl, že ani přítomnost velice mocných mudrců nevedla k dostatečnému vzrůstu obyvatelstva, začal vážně uvažovat o nějakém dalším řešení.
Verš
vyāpṛtasyāpi nityadā
na hy edhante prajā nūnaṁ
daivam atra vighātakam
Synonyma
Překlad
Brahmā si myslel: Běda, je to podivné, ale ačkoliv jsem rozptýlený všude, ve vesmíru stále není dostatek obyvatelstva. Nemůže to mít jinou příčinu než nešťastný osud.
Verš
daivaṁ cāvekṣatas tadā
kasya rūpam abhūd dvedhā
yat kāyam abhicakṣate
Synonyma
Překlad
Když byl pohroužen do meditace a pozoroval nadpřirozenou sílu, z jeho těla se vytvořily dvě další podoby. Dodnes jsou oslavovány jako tělo Brahmy.
Význam
Z těla Brahmy vzešla dvě těla. Jedno mělo knír a druhé mělo velká prsa. Nikdo nedokáže vysvětlit jejich původ, a proto jsou dodnes známa jako kāyam neboli tělo Brahmy — bez dalšího naznačení jejich vztahu jako jeho syn nebo dcera.
Verš
mithunaṁ samapadyata
Synonyma
tābhyām — jejich; rūpa — podoba; vibhāgābhyām — takto rozdělená; mithunam — pohlavní styk; samapadyata — dokonale uskutečněný.
Překlad
Dvě nově oddělená těla se spojila v pohlavním aktu.
Verš
manuḥ svāyambhuvaḥ svarāṭ
strī yāsīc chatarūpākhyā
mahiṣy asya mahātmanaḥ
Synonyma
yaḥ — ten, který; tu — ale; tatra — tam; pumān — muž; saḥ — on; abhūt — stal se; manuḥ — otec lidstva; svāyambhuvaḥ — jménem Svāyambhuva; sva-rāṭ — plně nezávislý; strī — žena; yā — ta, která; āsīt — tam byla; śatarūpā — jménem Śatarūpā; ākhyā — známá jako; mahiṣī — královna; asya — jeho; mahātmanaḥ — velká duše.
Překlad
Tělo s mužskou podobou vešlo ve známost jako Manu zvaný Svāyambhuva a žena byla známá jako Śatarūpā, královna velké duše Manua.
Verš
prajā hy edhām babhūvire
Synonyma
Překlad
Svým pohlavním životem pak postupně zvyšovali počet obyvatelstva.
Verš
pañcāpatyāny ajījanat
priyavratottānapādau
tisraḥ kanyāś ca bhārata
ākūtir devahūtiś ca
prasūtir iti sattama
Synonyma
saḥ — on (Manu); ca — také; api — časem; śatarūpāyām — se Śatarūpou; pañca — pět; apatyāni — dětí; ajījanat — počal; priyavrata — Priyavrata; uttānapādau — Uttānapāda; tisraḥ — celkem tři; kanyāḥ — dcery; ca — také; bhārata — ó synu Bharaty; ākūtiḥ — Ākūti; devahūtiḥ — Devahūti; ca — a; prasūtiḥ — Prasūti; iti — takto; sattama — ó nejlepší ze všech.
Překlad
Ó synu Bharaty, časem Manu počal se Śatarūpou pět dětí — dva syny, Priyavratu s Uttānapādou, a tři dcery, Ākūti, Devahūti a Prasūti.
Verš
kardamāya tu madhyamām
dakṣāyādāt prasūtiṁ ca
yata āpūritaṁ jagat
Synonyma
Překlad
Otec Manu dal svoji první dceru Ākūti za ženu mudrci Rucimu, prostřední dceru Devahūti mudrci Kardamovi a nejmladší Prasūti Dakṣovi. Díky nim se celý svět naplnil obyvatelstvem.
Význam
Zde je popsána historie osídlení vesmíru. Brahmā je původní živý tvor ve vesmíru, který přivedl na svět Manua Svāyambhuvu a jeho ženu Śatarūpu. Manuovi se narodili dva synové a tři dcery a od nich pochází veškeré obyvatelstvo různých planet až po současnost. Brahmā je proto známý jako praotec všech a jeho otec, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je známý jako praděd všech živých bytostí. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (11.39) následovně:
prajāpatis tvaṁ prapitāmahaś ca
namo namas te 'stu sahasra-kṛtvaḥ
punaś ca bhūyo 'pi namo namas te
“Jsi Pán vzduchu, nejvyšší soudce Yama, oheň a Pán dešťů. Jsi měsíc a praděd každého. Proto se Ti znovu a znovu uctivě klaním.”
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvanácté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Stvoření Kumārů a dalších osobností”.