Śrīmad-bhāgavatam 3.1.44
Verš
karmāṇy akartur grahaṇāya puṁsām
nanv anyathā ko ’rhati deha-yogaṁ
paro guṇānām uta karma-tantram
Synonyma
ajasya — nezrozeného; janma — příchod; utpatha-nāśanāya — za účelem zahubení domýšlivých lidí; karmāṇi — činnosti; akartuḥ — toho, který nemusí nic dělat; grahaṇāya — pochopit; puṁsām — všech lidí; nanu anyathā — jinak; kaḥ — kdo; arhati — může zasluhovat; deha-yogam — styk s tělem; paraḥ — transcendentální; guṇānām — tří kvalit hmotné přírody; uta — co říci o; karma-tantram — zákon akce a reakce.
Překlad
Pán se zjevil, aby zahubil domýšlivé lidi. Jeho činnosti jsou transcendentální a vykonává je pro pochopení všech. Je transcendentální všem hmotným kvalitám — za jakým účelem by jinak sestupoval na Zemi?
Význam
Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ (Brahma-saṁhitā 5.1): podoba Pána je věčná, plná blaženosti a poznání. Jeho takzvané zrození je tedy pouze Jeho příchodem, stejně jako se slunce “rodí” na obzoru. Jeho zrození nepodléhá vlivu hmotné přírody a není poutáno reakcemi za minulé činy jako u obyčejných živých bytostí. Všechny Jeho činnosti jsou nezávislé zábavy a vymykají se reakcím hmotné přírody. V Bhagavad-gītě (4.14) je řečeno:
na me karma-phale spṛhā
iti māṁ yo 'bhijānāti
karmabhir na sa badhyate
Zákon karmy, stanovený Nejvyšším Pánem pro živé bytosti, se na Něho nevztahuje a Pán také netouží vylepšit si vlastní situaci stejnými činnostmi, jaké vykonávají obyčejné živé bytosti. Obyčejné živé bytosti pracují pro zlepšení svých podmíněných životů. Pán však již vlastní všechno bohatství, sílu, slávu, krásu, poznání a odříkání. Proč by měl toužit po nějakém zlepšení? Nikdo Ho v žádném směru nemůže předstihnout, a nemá proto potřebu zlepšovat Své postavení. Měli bychom vždy rozlišovat mezi činnostmi Pána a činnostmi obyčejných živých bytostí. Tak můžeme dospět ke správnému závěru, co se týče Pánova transcendentálního postavení. Kdo dokáže dojít k závěru, že Pán je transcendentální, se může stát oddaným Pána a být ihned zbaven všech reakcí za své minulé činy. Je řečeno: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām — Pán snižuje nebo zcela anuluje vliv minulých činů oddaného. (Brahma-saṁhitā 5.54)
Činnosti Pána mají přijímat a vychutnávat všechny živé bytosti. Tyto činnosti mají přitáhnout obyčejného člověka k Pánu. Pán vždy jedná ve prospěch oddaných a obyčejní lidé, kteří pracují pro plody své práce nebo hledají osvobození, k Němu mohou začít být přitahováni, když vidí, že jedná jako ochránce oddaných. Ploduchtiví pracovníci mohou dosáhnout svých cílů oddanou službou a stejně tak i lidé toužící po spasení mohou dosáhnout cíle svého života oddanou službou Pánu. Oddaní netouží po plodech své práce a nechtějí ani žádný druh osvobození. Vychutnávají slavné nadlidské činnosti Pána, například když jako malé dítě zdvihl kopec Govardhan a zabil čarodějnici Pūtanu. Pán projevuje Své činnosti proto, aby připoutal pozornost lidí všeho druhu — karmīch, jñānīch a bhaktů. Jelikož je transcendentální všem zákonům karmy, není možné, aby přijímal podobu stvořenou māyou, jakou nuceně přijímají obyčejné živé bytosti, spoutané akcemi a reakcemi svých vlastních činů.
Druhotným účelem Jeho příchodu je sprovodit ze světa domýšlivé asury a zastavit nesmyslnou ateistickou propagandu méně inteligentních lidí. Asurové, které zabíjí Osobnost Božství Osobně, získávají Pánovou bezpříčinnou milostí osvobození. Úmyslný příchod Pána se vždy liší od obyčejného zrození. Dokonce ani čistí oddaní nemají žádné spojení s hmotným tělem, a Pán, který přichází takový, jaký je, ve Své podobě sac-cid-ānanda, tedy jistě není omezen žádnou hmotnou podobou.