Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv druhý: Vesmírný projev » KAPITOLA DEVÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 2.9.40

Verš

prajāpatir dharma-patir
ekadā niyamān yamān
bhadraṁ prajānām anvicchann
ātiṣṭhat svārtha-kāmyayā

Synonyma

prajā-patiḥ — praotec všech živých bytostí; dharma-patiḥ — otec náboženského života; ekadā — jednou; niyamān — pravidla a usměrnění; yamān — zásady ovládání; bhadram — blaho; prajānām — živých bytostí; anvicchan — přející si; ātiṣṭhat — umístěný; sva-artha — vlastní zájem; kāmyayā — takto toužící.

Překlad

Praotec živých bytostí a otec náboženství, Pán Brahmā, se takto začal věnovat činnostem ve shodě s usměrňujícími zásadami, neboť toužil po naplnění svého zájmu o dobro všech živých bytostí.

Význam

Nikdo nemůže mít vznešené postavení, pokud se před tím nepodrobil životu podle pravidel a usměrnění. Bezstarostný život, založený na vyhledávání smyslového požitku, je životem zvířat. Pán Brahmā chtěl poučit všechny své potomky, a proto začal vyučovat zásadám ovládání smyslů v zájmu vyšších povinností. Toužil po blahu všech, neboť všichni jsou služebníci Boha, a každý, kdo si přeje blaho své rodiny a svých potomků, musí vést mravný a zbožný život. Nejvyšším ideálem života podle mravních zásad je stát se oddaným Pána, protože čistý oddaný má všechny dobré vlastnosti Pána. Naopak ten, kdo není oddaným Pána, může být sebelépe kvalifikovaný ze světského hlediska, ale nemůže mít v pravém slova smyslu žádnou dobrou vlastnost. Čistí oddaní Pána jako je Brahmā a další osobnosti v učednické posloupnosti neučí své podřízené nic, čím by se sami neřídili ve svém vlastním životě.