ŚB 2.8.9
Dévanágarí
अज: सृजति भूतानि भूतात्मा यदनुग्रहात् ।
ददृशे येन तद्रूपं नाभिपद्मसमुद्भव: ॥ ९ ॥
ददृशे येन तद्रूपं नाभिपद्मसमुद्भव: ॥ ९ ॥
Verš
ajaḥ sṛjati bhūtāni
bhūtātmā yad-anugrahāt
dadṛśe yena tad-rūpaṁ
nābhi-padma-samudbhavaḥ
bhūtātmā yad-anugrahāt
dadṛśe yena tad-rūpaṁ
nābhi-padma-samudbhavaḥ
Synonyma
ajaḥ — ten, který se rodí bez hmotného zdroje; sṛjati — tvoří; bhūtāni — všechny, kteří se rodí hmotným způsobem; bhūta-ātmā — mající tělo z hmoty; yat — Jehož; anugrahāt — milostí; dadṛśe — mohl vidět; yena — Jehož; tat-rūpam — Jeho tělesnou podobu; nābhi — pupek; padma — lotosový květ; samudbhavaḥ — narozený z.
Překlad
Brahmā, který se nenarodil z žádného hmotného zdroje, ale z lotosového květu vyrůstajícího z pupeční prohlubně Pána, je stvořitelem všech, kteří se narodili hmotným způsobem. Milostí Pána bylo Brahmovi umožněno spatřit Pánovu podobu.
Význam
První živé stvoření, Brahmā, se nazývá ajaḥ, protože se nenarodil z lůna hmotně zrozené matky. Narodil se přímo z tělesné expanze Pána v podobě lotosového květu. Není tedy možné okamžitě pochopit, zda těla Pána a Brahmy jsou stejné kvality nebo zda jsou různá. Tomu je třeba také jasně porozumět. Jedna věc je ovšem jistá: Brahmā zcela závisel na milosti Pána, protože jedině Pánovou milostí mohl po svém zrození stvořit živé bytosti a mohl vidět Pánovu podobu. Zdali je podoba, kterou spatřil Brahmā, stejné kvality jako jeho, nebylo zcela jasné, a Mahārāja Parīkṣit prosil Śrīlu Śukadeva Gosvāmīho o vysvětlení.