ŚB 10.8.47
Dévanágarí
पितरौ नान्वविन्देतां कृष्णोदारार्भकेहितम् ।
गायन्त्यद्यापि कवयो यल्लोकशमलापहम् ॥ ४७ ॥
गायन्त्यद्यापि कवयो यल्लोकशमलापहम् ॥ ४७ ॥
Verš
pitarau nānvavindetāṁ
kṛṣṇodārārbhakehitam
gāyanty adyāpi kavayo
yal loka-śamalāpaham
kṛṣṇodārārbhakehitam
gāyanty adyāpi kavayo
yal loka-śamalāpaham
Synonyma
pitarau — Kṛṣṇovi skuteční rodiče; na — ne; anvavindetām — těšili se; kṛṣṇa — Kṛṣṇy; udāra — vznešené; arbhaka-īhitam — dětské zábavy, které prováděl; gāyanti — oslavují; adya api — dodnes; kavayaḥ — velcí mudrci a světci; yat — co je; loka-śamala-apaham — naslouchání o nich odstraňuje znečištění celého hmotného světa.
Překlad
“I když byl Kṛṣṇa s Vasudevou a Devakī tak spokojen, že sestoupil jako jejich syn, nemohli se těšit z Jeho vznešených dětských zábav, které jsou tak ušlechtilé, že pouhé vyprávění o nich odstraňuje znečištění hmotného světa. Nanda Mahārāja a Yaśodā si však tyto zábavy plně vychutnali, a proto jsou v lepším postavení než Vasudeva a Devakī.”
Význam
Kṛṣṇa se ve skutečnosti narodil z lůna Devakī, ale ihned po narození byl přemístěn do domu matky Yaśody. Devakī Mu ani nemohla dát napít ze svého prsu. Proto se Parīkṣit Mahārāja divil: jak si matka Yaśodā a Nanda Mahārāja vysloužili takové štěstí, že se mohli těšit ze všech dětských zábav Kṛṣṇy, které světci dodnes oslavují? Co v minulosti udělali, že jim to zajistilo tak vznešené postavení?