Skip to main content

Sloka 20

VERSO 20

Verš

Texto

apratarkyād anirdeśyād
iti keṣv api niścayaḥ
atrānurūpaṁ rājarṣe
vimṛśa sva-manīṣayā
apratarkyād anirdeśyād
iti keṣv api niścayaḥ
atrānurūpaṁ rājarṣe
vimṛśa sva-manīṣayā

Synonyma

Sinônimos

apratarkyāt — vymykající se schopnostem dedukce; anirdeśyāt — vymykající se schopnostem myšlení; iti — takto; keṣu — někdo; api — také; niścayaḥ — rozhodně uzavírá; atra — zde; anurūpam — kdo z nich má pravdu; rāja-ṛṣe — ó mudrci mezi králi; vimṛśa — posuď sám; sva — svojí; manīṣayā — inteligencí.

apratarkyāt — além do poder do raciocínio; anirdeśyāt além do poder do pensamento; iti — assim; keṣu alguém; api — também; niścayaḥ — definidamente concluído; atra — aqui; anurūpam — qual delas é correta; rājaṛṣe – ó sábio entre os reis; vimṛśa — faz teu próprio juízo; sva — por ti mesmo; manīṣayā — poder de inteligência.

Překlad

Tradução

Existují také myslitelé, kteří věří, že nikdo nemůže zjistit příčinu neštěstí argumentací, poznat ji představivostí ani vyjádřit slovy. Ó mudrci mezi králi, posuď sám, a zamysli se nad vším se svojí vlastní inteligencí.

Há também certos pensadores que acreditam que ninguém pode descobrir a causa da aflição através da argumentação, nem a conhecer pela imaginação, nem a expressar por palavras. Ó sábio entre os reis, faz teu próprio juízo pensando em tudo isso com tua própria inteligência.

Význam

Comentário

Vaiṣṇavové neboli oddaní Pána věří, jak bylo výše vysvětleno, že se nic nemůže stát bez svolení Nejvyššího Pána. On je svrchovaný režisér, neboť potvrzuje v Bhagavad-gītě, že jako všeprostupující Paramātmā pobývá v srdci každého a bdí nad všemi činy a je svědkem všech činností. Námitka ateistů, že nikoho nelze potrestat za jeho přečiny, dokud nejsou dokázány před řádným soudem, je zde vyvrácena, neboť existuje neustálý svědek a společník živé bytosti. Živá bytost může zapomenout na vše, co kdy učinila ve svém minulém či současném životě, ale musíme vědět, že na stejném stromě hmotného těla sedí jako dva ptáci individuální duše a Nejvyšší Duše jako Paramātmā. Jeden z těchto ptáků, živá bytost, užívá plodů toho stromu, zatímco Svrchovaná Bytost přihlíží jeho činnostem. Paramātmā, Nejvyšší Duše, je tedy skutečným svědkem všech činností živé bytosti a pouze Jejím nařízením si může živá bytost vzpomenout či zapomenout na to, co učinila v minulosti. Pán je tedy jak všeprostupující neosobní Brahman, tak lokalizovaná Paramātmā v srdci každého. Je znalcem veškeré minulosti, současnosti a budoucnosti a nic před Ním nelze utajit. Oddaní znají tuto pravdu, a proto plní upřímně své povinnosti, aniž by přehnaně dychtili po odplatě. Kromě toho nikdo nemůže odhadnout, jak se Pán zachová, a to ani spekulací, ani učeností. Proč někoho přivádí do potíží a jiného ne? Je nejvyšším znalcem védského poznání a tudíž i skutečným vedāntistou. Zároveň je autorem Vedānty. Nikdo na Něm není nezávislý a každý je různým způsobem zaměstnán ve službě Jemu. V podmíněném stavu poskytuje živá bytost tyto služby pod tlakem hmotné přírody, zatímco v osvobozeném stavu živé bytosti pomáhá duchovní příroda v dobrovolné láskyplné službě Pánu. V Jeho činnostech nejsou žádné rozpory nebo nedokonalosti. Všechny jsou na úrovni Absolutní Pravdy. Nepochopitelné činnosti Pána správně ohodnotil Bhīṣmadeva. Závěr je tedy takový, že utrpení představitele náboženství a představitelky Země, se kterými se setkal Mahārāja Parīkṣit, bylo naplánované a mělo dokázat, že Mahārāja Parīkṣit byl ideálním panovníkem, protože dobře věděl, jak chránit krávy (Zemi) a brāhmaṇy (náboženské zásady), dva pilíře duchovního pokroku. Každý je pod dohledem Pána. Když si Pán přeje, aby někdo něco vykonal, jedná v každém případě správně. Mahārāja Parīkṣit byl tedy postaven před zkoušku svojí velikosti. Podívejme se nyní, jak v ní obstojí.

SIGNIFICADO—Os vaiṣṇavites, os devotos do Senhor, acreditam, como se explicou acima, que nada pode acontecer sem a sanção do Senhor Supremo. Ele é o diretor supremo, pois Ele confirma na Bhagavad-gītā (15.15) que Ele, como o Paramātmā onipenetrante, permanece nos corações de todos e mantém vigilância sobre todas as ações e testemunha todas as atividades. Refuta-se aqui o argumento do ateísta de que ninguém pode ser punido por seus malfeitos a menos que estes sejam provados diante de um tribunal de justiça qualificado, pois aceitamos a testemunha perpétua e companheiro constante do ser vivo. Um ser vivo pode esquecer-se de tudo que tenha feito em sua vida passada ou presente, mas devemos saber que, na mesma árvore do corpo material, a alma individual e a Alma Suprema, como Paramātmā, estão sentados como dois pássaros. Um deles, o ser vivo, está desfrutando os frutos da árvore, ao passo que o Ser Supremo ali está para testemunhar as atividades. Portanto, o aspecto Paramātmā, a Alma Suprema, é, na verdade, a testemunha de todas as atividades do ser vivo, e é somente através de Sua orientação que o ser vivo pode lembrar ou esquecer o que ele tenha feito no passado. Ele é, portanto, tanto o Brahman impessoal onipenetrante quanto o Paramātmā localizado no coração de todos. Ele é o conhecedor de todo o passado, presente e futuro, e nada pode ser escondido dEle. Os devotos conhecem essa verdade, daí cumprirem seus deveres sinceramente, sem estarem demasiadamente ansiosos por recompensas. Além disso, ninguém pode calcular as reações do Senhor, nem pela especulação, nem pela erudição. Por que Ele põe alguns em dificuldade e não o faz com outros? Ele é o supremo conhecedor do conhecimento védico e, por conseguinte, é o verdadeiro vedāntista. Ao mesmo tempo, ele é o compilador do Vedānta. Ninguém é independente dEle, e todos estão ocupados a serviço dEle de diversas maneiras. No estado condicionado, esses serviços são prestados pelo ser vivo sob a força da natureza material, ao passo que, no estado liberado, o ser vivo é auxiliado pela natureza espiritual, no voluntário serviço amoroso ao Senhor. Não há incongruência ou inebriamento em Suas ações. Todas estão no caminho da Verdade Absoluta. Bhīṣmadeva avaliou corretamente as ações inconcebíveis do Senhor. A conclusão, portanto, é que os sofrimentos do representante da religião e os sofrimentos da representante da Terra, da forma como estavam presentes diante de Mahārāja Parīkṣit, foram planejados para provar que Mahārāja Parīkṣit era o líder executivo ideal, pois sabia bem como proteger as vacas (a Terra) e os brāhmaṇas (os princípios religiosos), os dois pilares do avanço espiritual. Todos estão sob o completo controle do Senhor. Ele está completamente correto em Sua ação quando deseja que algo seja feito por alguém, sem consideração do caso em particular. Mahārāja Parīkṣit teve, assim, sua grandeza posta à prova. Vejamos agora como ele resolve isso com sua mente sagaz.