Sloka 17
VERSO 17
Verš
Texto
yat-pāda-padmam abhavāya bhajanti bhavyāḥ
māṁ śrānta-vāham arayo rathino bhuvi-ṣṭhaṁ
na prāharan yad-anubhāva-nirasta-cittāḥ
yat-pāda-padmam abhavāya bhajanti bhavyāḥ
māṁ śrānta-vāham arayo rathino bhuvi-ṣṭhaṁ
na prāharan yad-anubhāva-nirasta-cittāḥ
Synonyma
Sinônimos
sautye — jako vozataje; vṛtaḥ — zaměstnal; kumatinā — kvůli špatnému vědomí; ātma-daḥ — ten, který uděluje; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; me — můj; yat — jehož; pāda-padmam — lotosové nohy; abhavāya — ve věcech spasení; bhajanti — slouží; bhavyāḥ — inteligentní třída lidí; mām — mně; śrānta — žíznící; vāham — mí koně; arayaḥ — nepřátelé; rathinaḥ — velký generál; bhuviṣṭham — když jsem stál na zemi; na — ne; prāharan — útočil; yat — jehož; anubhāva — milostí; nirasta — postrádající; cittāḥ — mysl.
sautye — em relação a um quadrigário; vṛtaḥ — ocupado; kumatinā — pela má consciência; ātma-daḥ — aquele que libera; īśvaraḥ — o Senhor Supremo; me — meus; yat — cujos; pāda-padmam — pés de lótus; abhavāya — quanto à salvação; bhajanti — prestam serviço; bhavyāḥ — a classe inteligente de homens; mām — a mim; śrānta — sedentos; vāham — meus cavalos; arayaḥ — os inimigos; rathinaḥ — um grande general; bhuvi-ṣṭham — enquanto permanecia no chão; na — não; prāharan — atacaram: yat – cuja; anubhāva — misericórdia; nirasta — estando ausente; cittāḥ — mente.
Překlad
Tradução
Jedině Jeho milostí mě moji nepřátelé nezabili, když jsem sestoupil z vozu, abych napojil své žíznivé koně. A opovážil jsem se svého Pána zaměstnat jako svého vozataje, Jeho, kterého uctívají a obsluhují ti nejlepší lidé, toužící po spasení.
Foi unicamente por Sua misericórdia que meus inimigos deixaram de me matar quando desci de minha quadriga a fim de conseguir água para meus cavalos sedentos. E foi apenas devido à minha falta de estima por meu Senhor que ousei ocupá-lO como meu quadrigário, pois os melhores homens O adoram e O servem para alcançarem a salvação.
Význam
Comentário
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je uctíván jak impersonalisty, tak oddanými Pána. Impersonalisté uctívají Jeho oslňující záři, která vychází z Jeho transcendentálního těla věčné podoby, blaženosti a poznání, a oddaní Ho uctívají jako Nejvyšší Osobnost Božství. Ti, kteří jsou ještě níže než impersonalisté, Ho považují za jednu z velkých historických osobností. Pán ovšem sestupuje proto, aby všechny zaujal Svými jedinečnými transcendentálními zábavami, a proto hraje roli nejdokonalejšího pána, přítele, syna a milence. K Arjunovi měl vztah transcendentálního přátelství a Svoji úlohu hrál dokonale, stejně jako to dělal se Svými rodiči, milenkami a manželkami. Když oddaný jedná v takovém dokonalém transcendentálním vztahu, působením vnitřní síly Pána pak zapomíná, že jeho přítelem či synem je Nejvyšší Osobnost Božství, i když někdy činy Pána oddaného matou. Po Kṛṣṇově odchodu si byl Arjuna vědom, kdo byl jeho velkým přítelem, ale ani předtím se Arjuna nedopustil žádné chyby a nejednalo se ani o žádné nedocenění. Inteligentní lidé jsou přitahováni transcendentálním jednáním Pána s čistým oddaným jako byl Arjuna.
SIGNIFICADO—O Senhor Supremo, a Personalidade de Deus, Śrī Kṛṣṇa, é o objeto de adoração tanto dos impersonalistas quanto dos devotos do Senhor. Os impersonalistas adoram Sua refulgência brilhante, que emana de Seu corpo transcendental, o qual possui forma, bem-aventurança e conhecimento eternos, e os devotos adoram-nO como a Suprema Personalidade de Deus. Aqueles que estão abaixo mesmo dos impersonalistas consideram-nO como sendo uma das grandes personalidades históricas. O Senhor, contudo, desce para atrair a todos através de Seus passatempos transcendentais específicos e, desse modo, Ele representa o papel do mais perfeito senhor, amigo, filho e amante. Sua relação transcendental com Arjuna era de amizade, e, por isso, o Senhor desempenhou o papel perfeitamente, como o fez com Seus pais, amantes e esposas. Enquanto está atuando nessa relação transcendental perfeita, o devoto esquece, por intermédio da potência interna do Senhor, que seu amigo ou filho é a Suprema Personalidade de Deus, embora, algumas vezes, o devoto se confunda com os atos do Senhor. Após a partida do Senhor, Arjuna estava consciente de seu grande amigo, mas não houve erro da parte de Arjuna, tampouco qualquer subestimação do Senhor. Os homens inteligentes sentem-se atraídos pela atuação transcendental do Senhor com um devoto puro e imaculado como Arjuna.
Je dobře známou skutečností, že na válečném poli je nedostatek vody. Voda je tam velice vzácná, a jak zvířata, tak lidé, kteří se v boji krajně namáhají, potřebují neustále vodu k uhašení žízně. Zvláště zranění vojáci a generálové mají velikou žízeň ve chvíli smrti a někdy se stává, že musejí neodvratně zemřít pouze pro nedostatek vody. Tento nedostatek vody byl v bitvě na Kurukṣetře vyřešen navrtáváním země. Boží milostí lze získat vodu na jakémkoliv místě, pokud má člověk vybavení pro navrtání země. Na tomto principu funguje i současný systém, ale moderní technologové nedokáží provést vrt v zemi okamžitě a kdekoliv. Z dějin se ovšem ukazuje, že v dávných dobách Pāṇḍuovců dokázali velcí králové jako byl Arjuna získat ihned vodu z tvrdé země nejen pro lidi, ale i pro koně, jednoduše tím, že prostřelili povrchové vrstvy ostrým šípem, což je metoda, která je moderním vědcům dodnes neznámá.
No campo de guerra, a escassez de água é um fato bem conhecido. Ali, a água é muito rara, e tanto os animais quanto os homens, trabalhando vigorosamente no campo de batalha, precisam constantemente de água para matar sua sede. Especialmente os soldados e generais feridos sentem muita sede na hora da morte, e por vezes ocorre que, apenas por falta de água, alguém tem inevitavelmente de morrer. Mas essa escassez de água era resolvida na Batalha de Kurukṣetra por meio da perfuração do solo. Pela graça de Deus, a água pode ser facilmente obtida de qualquer lugar se houver facilidade de perfurar o solo. O sistema moderno funciona sob o mesmo princípio de perfuração do solo, mas os engenheiros modernos ainda são incapazes de escavar imediatamente onde quer que seja necessário. Parece, contudo, com base na história de muito tempo atrás, nos dias dos Pāṇḍavas, que grandes generais como Arjuna podiam imediatamente suprir água mesmo para os cavalos, para não falar dos homens, extraindo água debaixo do chão duro, simplesmente atingindo o subsolo com uma flecha afiada, um método ainda desconhecido pelos cientistas modernos.