Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.12.6

Verš

kiṁ te kāmāḥ sura-spārhā
mukunda-manaso dvijāḥ
adhijahrur mudaṁ rājñaḥ
kṣudhitasya yathetare

Synonyma

kim — co je; te — ty všechny; kāmāḥ — předměty smyslového požitku; sura — obyvatel nebes; spārhāḥ — cíle; mukunda-manasaḥ — toho, který si je již plně vědom Boha; dvijāḥ — ó brāhmaṇové; adhijahruḥ — mohlo uspokojit; mudam — rozkoš; rājñaḥ — krále; kṣudhitasya — hladového; yathā — tak; itare — v jiných věcech.

Překlad

Ó brāhmaṇové, královo bohatství bylo tak okouzlující, že se o ně ucházeli obyvatelé nebes. Jelikož však byl pohroužen do služby Pánu, nic než služba Pánu ho nemohlo uspokojit.

Význam

Na světě jsou dvě věci, které mohou živé bytosti uspokojit. Toho, kdo je zcela zabraný hmotou, uspokojuje jedině smyslový požitek, zatímco toho, kdo je osvobozený od podmínění hmotnými kvalitami, uspokojuje jedině prokazování láskyplné služby pro potěšení Pána. Živá bytost je tedy vždy služebník a nikoli obsluhovaný. Podmínky vytvořené vnější energií dávají člověku iluzorní pocit, že je obsluhovaný, ale ve skutečnosti tomu tak není; on sám je sluhou svého chtíče, touhy, hněvu, lakoty, pýchy, šílenství a nesnášenlivosti. Pokud pomocí duchovního poznání přijde k rozumu, uvědomí si, že není pánem hmotného světa, ale pouze služebníkem smyslů. Tehdy prosí o službu Pánu a tak začíná být šťastný, aniž by byl v iluzi takzvaného hmotného štěstí. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl jednou z osvobozených duší, a nenalézal proto žádnou rozkoš ve svém rozlehlém království, dobré ženě, poslušných bratrech, spokojeném obyvatelstvu a prosperujícím světě. Taková požehnání následují čistého oddaného automaticky, aniž se o ně uchází. Příklad zde uvedený je zcela na místě — je řečeno, že hladového nemůže uspokojit nic než jídlo.

Celý hmotný svět je plný hladových živých bytostí. Nehladoví po dobrém jídle, úkrytu nebo smyslovém požitku. Hladoví po duchovním ovzduší. Někteří lidé si z nevědomosti myslí, že nespokojenost na světě způsobuje nedostatek jídla, úkrytu, obrany a předmětů smyslového požitku. Tomu se říká iluze. Živá bytost ale tento duchovní hlad omylem pokládá za hlad hmotný. Pošetilí vůdci společnosti nevidí, že hladoví jsou i lidé, kteří jsou po hmotné stránce zabezpečeni více než dobře. A v čem spočívá jejich hlad a nouze? Chybí jim duchovní potrava, duchovní úkryt, duchovní obrana a duchovní smyslový požitek. Tyto věci lze získat společností s Nejvyšším Pánem Śrī Kṛṣṇou, a toho, kdo je má, už nemůže přitahovat takzvané jídlo, úkryt, obrana a smyslový požitek ve hmotném světě, přestože obyvatelé nebeských planet si je pochvalují. V Bhagavad-gītě (8.16) proto Pán říká, že ani na nejvyšší planetě ve vesmíru Brahmaloce, kde je život miliónkrát tak dlouhý jako na Zemi, nemůžeme svůj hlad uspokojit. Tento hlad je uspokojen jedině tehdy, když živá bytost dosáhne nesmrtelnosti v duchovním nebi, které je daleko nad Brahmalokou, a ve společnosti Pána Mukundy, který Svým oddaným udílí transcendentální rozkoš osvobození.